Většina rodičů si myslí, že vzdělávání doma zvládá, ukázal výzkum. Času je ale málo

Do výzkumu uskutečněného prostřednictvím webu České televize, na kterém pracovali odborníci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR, přispělo svojí výpovědí za první dubnový týden 9810 rodičů dětí na prvním a druhém stupni základních škol. Přesněji řečeno: 84 procent tvořily matky, 13 procent z těchto respondentů otcové a zbytek prarodiče, jiní příbuzní nebo rodinní přátelé.

Konkrétně 91 procent rodičů se domnívá, že rodina vzdělávání doma v zásadě zvládá. Největší skupina rodičů si dala dvojku, jak je vidět na grafu výše.

Nedostatečnou známkou se ohodnotilo jen procento rodičů prvňáků a druháků, dvě procenta rodičů žáků 3. až 5. tříd a tři procenta rodičů žáků 6. až 9. tříd.

„Užitečnost současné práce vykonávané pro školu, tedy jak jsou úkoly zadávány a co přesně se po dětech chce, hodnotí 75 procent kladně,“ vyplývá ze závěrečné zprávy.

Ve srovnání s užitečností domácích úkolů zadávaných dříve spatřuje současnou školní práci užitečnější 21 procent rodičů, zhruba stejný podíl naopak spatřuje užitečnější dřívější úkoly. Skoro 60 procent rodičů hodnotí užitečnost stejně.

Děti tráví učením různý čas, nejčastěji mezi dvěma a čtyřmi hodinami denně, starší o trochu více. Rodiče mají dojem, že většina dětí by potřebovala času trochu více. Velká část z nich navíc s potomky tráví více než polovinu studijní doby.

Hlavní problém mají rodiče s technologickým zázemím pro vzdělávání. „Kromě nedostatku času si mnohdy stěžují na omezené zdroje, které mají v domácnosti k vyučování k dispozici, a nedostatek vědomostí a dovedností, kterými disponují učitelé,“ uvádějí vědci.

Problém podle nich také občas je, že na jednom rodinném počítači musí rodič vykonávat home office a zároveň by na něm měla probíhat výuka jednoho i více dětí. Upozorňují, že některé rodiny nemají tiskárny, skenery či potřebné programy, rovněž mají nestabilní internetové připojení.

Rodiče též vnímají, že nezvládají pedagogy plnohodnotně zastoupit. „Někteří zjišťují, že není lehké dítě k učení motivovat. V řadě případů si také uvědomují, že učivo neovládají a že je pro ně obtížné a časově náročné je z internetu a ostatních dostupných zdrojů nastudovat tak, aby ho byli schopni dítěti kvalitně předat,“ poukazují výzkumníci.

V této souvislosti je každopádně vhodné připomenout slova prezidenta Asociace ředitelů ZŠ Michala Černého, který v rozhovoru pro Právo poznamenal, že je třeba si uvědomit, že látku nemá zadanou rodič, ale žák. A že minimálně od 3. třídy ZŠ by už škola měla komunikovat přímo s ním.

Dále průzkum vyzdvihuje nápady rodičů na zlepšení. Rodiče si například často přejí, aby byli učitelé v domácí výuce více přítomni - formou pravidelné, ale relativně krátké on-line výuky, kde by učitel látku vysvětlil.

„V ideálním případě by měl učitel žákům také dávat zpětnou vazbu,“ stojí ve zprávě. Rodiče by mnohdy také uvítali omezení šíře a rozsahu učiva a nechali by jen hlavní předměty.

Vláda rozhodla, že 25. května se do škol budou moci dobrovolně vrátit žáci 1. stupně, přičemž ostatní už zůstanou do konce školního roku na dálkovém domácím vzdělávání.