Hlavní obsah

Ruská věčně zmrzlá půda taje. Propadají se domy, ohrožuje to infrastrukturu

Moskva

Staré letiště v sibiřské obci Čurapča je už roky nepoužitelné, jeho ranvej se proměnila v bažinaté pole pokryté kopečkovitým reliéfem. Přistávací dráha kvůli tání ledu a propadající se půdě připomíná spíše „dračí hřbet“, jednou by tu mohlo vzniknout i jezero. Jako další města a obce v severním a severovýchodním Rusku se potýká s důsledky klimatických změn, které způsobují tání permafrostu, tj. věčně zmrzlé půdy, píše agentura Reuters.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Kvůli tajícímu permafrostu se na Sibiři propadají domyVideo: Reuters

 
Článek

„V ruské Arktidě není jediná obec, kde bychom nenašli zničenou či alespoň poškozenou budovu,“ prohlásil Alexej Maslakov z Moskevské státní univerzity.

Domy se oddělují od propadající se země, silnice potřebují stále více oprav, potrubí a skladovací prostory jsou v ohrožení.

Vzhledem k tomu, že se Rusko otepluje 2,8krát rychleji, než je celosvětový průměr, tání dlouho zamrzlé sibiřské tundry způsobuje uvolňování skleníkových plynů. Vědci se obávají, že by to mohlo zmařit celosvětové úsilí o omezení emisí způsobujících oteplování klimatu.

Jako kdyby spalo. Lvíče ze Sibiře je jedním z nejlépe zachovaných zvířat doby ledové

Věda a školy

Permafrost pokrývá 65 procent ruské pevniny a náklady na vypořádání se s důsledky oteplování už teď rostou.

„Pokud současné tempo oteplování bude pokračovat, Rusko by mohlo do roku 2050 čelit škodám na infrastruktuře ve výši sedmi bilionů rublů (přes dva biliony korun),“ varuje Michail Železnjak, ředitel Ústavu pro výzkum permafrostu P. I. Melnikova, jenž sídlí v Jakutsku.

Půda zmrzlá po tisíciletí neměla roztát

Je třeba připomenout, že Sověti mnoho budov na Dálném východě a severu postavili v 60. a 70. letech minulého století, kdy expandovali na Arktidu. Mnoho domů ovšem navrhli s předpokladem, že půda zmrzlá po tisíciletí nikdy neroztaje.

Desetitisícová Čurapča přišla o své letiště kvůli tání permafrostu už v 90. letech minulého století, upozorňují odborníci. Hrbolatá krajina v okolí obce, která se nachází zhruba 5000 kilometrů východně od Moskvy, připomíná obří bublinkovou fólii. Je to důsledek tání ledových klínů v zemi, což způsobilo, že se země rozdrolila, poklesla nebo se úplně propadla.

Kouř z lesních požárů na Sibiři se poprvé v historii dostal až na Severní pól

Evropa

„Silnice, elektrické vedení, plynovody, ropovody – všechny lineární konstrukce – reagují na oteplování klimatu a jeho vliv na permafrost,“ poznamenal Alexandr Fjodorov, zástupce ředitele Ústavu pro výzkum permafrostu P. I. Melnikova.

Tento výzkumník změny na letišti v Čurapči studuje už několik let. Zjistil, že některá místa klesají v průměru o dva až čtyři centimetry ročně, další se propadají až o 12 centimetrů.

Většina lidí hlásila problémy

Když Severovýchodní federální univerzita M. K. Ammosova provedla před časem v oblasti průzkum veřejného mínění, 72 procent dotázaných z osmi obcí v centrálním Jakutsku hlásilo podle Fjodorova problémy s poklesem základů svých domů. V celém Rusku přitom žije na věčně zmrzlé půdě přes 15 milionů lidí.

Rusko proto kvůli změnám investuje do lepšího monitorování podzemního tání. „Nevíme, co se s ním vlastně děje,“ uvedl v srpnu ministr přírodních zdrojů a ekologie Alexandr Kozlov. „Monitorování potřebujeme nejen proto, abychom věděli, co a jak taje. Vědci ho využijí k předvídání následků (tání) a zjistí, jak předcházet nehodám,“ dodal.

Africké ledovce zmizí do 20 let, tvrdí Světová meteorologická organizace

Věda a školy

Ministerstvo proto plánuje rozmístit 140 monitorovacích stanic, z nichž každá bude mít až 30 metrů hluboké vrty k měření situace pod povrchem země.

To sice může pomoci zjistit, jak rychle region taje, nepomůže to však vesničanům, jako je např. Jegor Djačkovskij, jehož dům stojící na bývalém letišti v Čurapči se už bortí. Půda se pod objektem začala propadat během prvních pěti let od doby, kdy si rodina bydlení postavila. Budova, která stojí na kůlových základech, se nejprve ocitla 30 centimetrů nad zemí, nyní je tato mezera velká už metr.

Studie: 99,9 procenta vědců se shoduje, že člověk ovlivňuje klima

Věda a školy

Djačkovskij nechal v pěti nákladních autech přivézt zeminu, aby mezeru zaplnil. A potřebuje další. Někteří jeho sousedé se pokoušejí své domovy prodat. „Každý se snaží situaci sám řešit,“ říká další místní obyvatel Sergej Atlasov.

Rodina Djačkovského nicméně staví garáž a zdá se, že je připravena riskovat. „Jak můžeme jít proti přírodě? Musíme se přizpůsobit. Je to tak všude. Není komu si stěžovat. Možná tak tomu nahoře,“ uzavřel.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám