Hlavní obsah

Do roku 2050 bude v létě Arktida občas bez ledu. Určité scénáře jsou nezvratné, varuje polární vědkyně

16. 8. 2021, 14:45

Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN podle polární vědkyně Marie Šabacké přinesla zpřesnění některých dat ohledně klimatického vývoje a oteplování Země.

Foto: Martin Lulák

Polární ekoložka Marie Šabacká

Článek

Ze závěrů vyplývá, že při takzvaném středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se mohou objevovat extrémy typu povodní, sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech. Do roku 2050 navíc může být v letních měsících Arktida občas bez ledu.

Šabacká upozornila, že nízké množství mořského ledu mělo vliv i na chladné počasí v Evropě letos na jaře.

„Zpráva zpřesňuje data, která vyšla před šesti lety a jež se týkají oteplování planety, zpřesňuje scénáře modelování a také informace ohledně ústupu ledovců, ústupu mořského ledu a vzestupu mořské hladiny v závislosti na ústupu ledovců,“ shrnula Šabacká, vedoucí Centra polární ekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

V polárních oblastech se bude oteplovat nejrychleji

Co se týká vývoje při tzv. středních scénářích, s nimiž zpráva počítá, tak Šabacká zmínila, že se v polárních oblastech bude nadále oteplovat rychleji než ve zbytku planety.

Polární bioložka: Tající ledovce mohou probudit i infekční mikroorganismy

Styl

„Víme, že ledovce budou ustupovat, a to nejen v polárních krajích, ale i přímo v nižších zeměpisných šířkách. Také víme, že bude docházet častěji k extrémním událostem typu povodní nebo naopak sucha a nedostatku pitné vody třeba v horských oblastech. Případně lavinám, ať už půdy nebo sněhovým,“ popsala vědkyně.

To, před čím vědci varovali, se děje. Země se oteplila o 1,1 °C od průmyslové revoluce a oteplení o 1,5 °C už se nedá zabránit. Dosáhneme ho možná již v roce 2034.
Marie Šabacká

„IPCC podává velmi přesvědčivé důkazy, že lidská činnost přímo zvyšuje frekvenci tropických dní a horkých vln. Klimatická změna narušuje vodní cyklus a tím zvyšuje frekvenci a intenzitu povodní, sucha apod., ale u každé dané události nelze s jistotou říci, že právě ona byla ovlivněna člověkem,“ doplnila pro Novinky.

V horských a polárních oblastech tím pádem podle ní musíme očekávat jak prudký ústup ledovců a snížení sněhové pokrývky, tak třeba i záplavy během extrémně teplých dní, kdy dojde k rychlému tání. Stejně tak nedostatek vody v sušším období. „Ledovce jsou nejen zdrojem pitné vody, ale také vody pro zavlažování, zemědělství a výrobu energie,“ připomněla.

Foto: Martin Lulák

Marie Šabacká

Zdůraznila, že opravdu bude také nadále ubývat množství sněhu. „Sníh odráží asi 90 procent záření. To je taková zpětná vazba, že čím méně je sněhu, tím více se otepluje, protože méně světla se odráží. A to je právě problém i u ledovců, že se často ztmavují v důsledku oteplování a tím pádem to přispívá k ještě rychlejšímu tání,“ vysvětlila.

V Grónsku roztálo 8,5 miliardy tun ledu za den

Věda a školy

To, co se i při středních scénářích může dít, ale dosud se těžko predikuje, jsou pak podle ní kolapsy velkých šelfových ledovců a ledovcových štítů. „Ale je poměrně vysoce pravděpodobné, že to je něco, co můžeme vidět dříve, než se předpokládalo. A zároveň také zřejmě do roku 2050 uvidíme v létě – tedy v srpnu, září – Arktidu bez ledu,“ dodala ekoložka.

Dopady na jiné části světa

Šabacká upozornila i na dopad, který má klima v polárních oblastech na počasí v jiných částech světa. Uvedla, že podle nových studií je neobvyklé množství sněhu a srážek, které v dubnu a v květnu zasáhly Evropu, důsledkem toho, že bylo málo mořského ledu.

„Důvod je, že mořský led je vlastně taková zátka, která pokryje oceán. Z něho se pak nemůže vypařovat vlhkost. Tím, že plocha byla menší, se vypařovalo více vlhkosti, čímž se vytvořila fronta, která se přesunula nad Evropu a spadlo velké množství sněhu a ledu,“ řekla.

Foto: Martin Lulák

Ilustrační foto

Podle Šabacké existují první studie, které ukazují, že i výskyt sucha a teplotu ve středu Evropy částečně ovlivňují atmosférické proudy, které se vytvářejí v Arktidě. „A které se vlastně posouvají potom do Evropy,“ poznamenala.

Snížit emise

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zveřejněná minulé pondělí, konkrétně uvedla, že lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety.

Vedra, záplavy, výkyvy klimatu má na svědomí člověk. Červený kód, zní z OSN

Zahraniční

Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni (referenční období 1850–1900), otázkou pouze zůstává, jak rychle.

Foto: Martin Lulák

Z archivu polární vědkyně

Hlavním poselstvím zprávy IPCC podle Šabacké je, že to, před čím vědci varovali, už se děje. „Země se oteplila o 1,1 °C od průmyslové revoluce a oteplení o 1,5 °C už se nedá zabránit. Dosáhneme ho možná už v roce 2034, ale pořád je ještě možné další oteplení zastavit a stabilizovat celosvětový globální průměr na oteplení o 1,5 °C od dob před průmyslovou revolucí,“ okomentovala to pro Novinky.

Za drtivou většinu oteplení (90 procent) jsou podle ní zodpovědné člověkem uvolňované skleníkové plyny. Od průmyslové revoluce jsme uvolnili asi 2400 gigatun (Gt, miliard tun) ekvivalentu C02 do atmosféry. Pokud chceme mít alespoň 50procentní pravděpodobnost, že udržíme oteplení kolem 1,5 stupně, můžeme si podle Šabacké dovolit vypustit už jen asi 500 Gt. „Každým rokem vypouštíme do ovzduší přibližně 40 Gt, takže moc času nám už opravdu nezbývá,“ konstatovala.

Letošní červenec byl nejteplejší v historii měření. Vědci bijí na poplach

Svět

Dalšími důležitými informacemi ve zprávě IPCC je, že posledních pět let bylo nejteplejších v měřené historii. Od 70. let minulého století se téměř ztrojnásobil vzestup mořské hladiny a od roku 1950 se výrazně zvýšila frekvence tropických dnů a vln veder v důsledku lidské činnosti.

Zpráva IPCC zároveň tvrdí, že určité procesy jsou už za bodem zvratu, a i když se nám v nejbližších dekádách podaří stabilizovat teplotu, nedá se jim už zabránit. „Jde především o tání grónského ledovcového štítu, které bude pokračovat po tisíce let. Korálové útesy také téměř určitě nepřežijí oteplení o 1,6 °C a více,“ uvedla Šabacká příklady.

Foto: Martin Lulák

Marie Šabacká při jedné ze svých arktických expedic

IPCC poprvé započítává do svých scénářů i nejistoty ohledně tání a kolapsu západoantarktického ledovcového štítu. Existuje nepravděpodobný, ale možný scénář, že dojde k prudkému tání antarktických ledovců, což by znamenalo vzestup mořské hladiny do konce roku 2100 až o dva metry.

V Česku porostou teploty více než jinde ve světě, varuje klimatolog Trnka

Domácí

Co tedy lze proti tomu všemu dělat? „Jediné, co pomůže, je prudké snížení emisí. Tato dekáda je naprosto klíčová a v ní se bude rozhodovat, zda se nám podaří stabilizovat celosvětovou teplotu a co se bude dít po roce 2050,“ řekla Novinkám Šabacká.

„K oteplení o 1,5 °C dojde téměř určitě i podle těch nejoptimističtějších scénářů, ale pořád je čas zabránit ještě většímu oteplení, které s sebou nese vyšší frekvenci extrémních událostí. Dekarbonizace všech odvětví, především energetiky, musí probíhat rychleji. Snížení emisí nejméně na polovinu do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 je dobrý start,“ uzavřela.

Klimatická změna přivedla na svahy Himálaje nová zvířata i malárii

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků