Hlavní obsah
Jakub Slavík (vpravo) a Kryštof Kozač, zakladatelé projektu, který inicioval poslanecký návrh zákona, který mění pravidla pro poslední ročníky středních škol. Foto: Změna Školství

Poslední pololetí už jen příprava na maturitu, žádá studentský návrh zákona. Míří do Sněmovny

Bez zásadních připomínek prošla vládou novela školského zákona, která má zásadně upravit výuku v posledním ročníku maturitních oborů středních škol. Navrhuje totiž rozdělit náplň i délku obou pololetí. Hlavní iniciátor návrhu Jakub Slavík z projektu Změna Školství v rozhovoru pro Novinky vysvětlil, že cílem není ulehčit studentům, ale logicky sjednotit jejich podmínky a povinnosti.

Jakub Slavík (vpravo) a Kryštof Kozač, zakladatelé projektu, který inicioval poslanecký návrh zákona, který mění pravidla pro poslední ročníky středních škol. Foto: Změna Školství
Poslední pololetí už jen příprava na maturitu, žádá studentský návrh zákona. Míří do Sněmovny

Vláda se k návrhu, podle kterého by se maturanti měli v posledním pololetí hlavně připravovat na danou zkoušku, celkově postavila neutrálně. Jen doporučuje dořešit, zda by se změna neměla vztahovat i na žáky, jejichž studium končí závěrečnou zkouškou - aktuálně se totiž návrh vztahuje jen na maturitní obory.

Studentům a učitelům to přidá měsíc a půl kvalitní výuky a jasně se tím oddělí středoškolské vzdělání, příprava na maturitu a příprava na přijímačky na VŠ.

Za návrhem novely stojí projekt Změna Školství. Podle jeho spoluzakladatele Jakuba Slavíka má původně studentská iniciativa ambiciozní cíle: v důsledku celkově zlepšit tuzemské vzdělávání.

Na vládě prošel v pondělí návrh zákona, který mění pravidla pro poslední ročníky středních škol. Na první pohled to vypadá, že budou maturanti chodit do škol jen první pololetí. Skutečně?

Nejprve chci říct, že tímto zákonem, který byl vyjednán napříč politickým spektrem, se posouvá první pololetí ve čtvrtých ročnících středních škol do 15. března. Studentům a učitelům to přidá měsíc a půl kvalitní výuky a jasně se tím oddělí středoškolské vzdělání, příprava na maturitu a příprava na přijímací zkoušky na vysoké školy.

Druhé pololetí proběhne od 15. března do 30. dubna. Tento měsíc a půl by se pak využil buď na výuku maturitních předmětů a odborných seminářů připravujících studenty na přijímačky na VŠ (to ocení především gymnázia), nebo se dá využít k odborným praxím (což je dobré pro střední odborné školy). Jaká varianta se zvolí, bude na řediteli dané školy, který nejlépe ví, co je pro jeho typ školy výhodné.

Forma výuky může být prezenční, kombinovaná nebo distanční. Hodnocení druhého pololetí může být slovní, formativní i sumativní, tedy obvykle známky - to vše si rozhodne sám ředitel.

Proč by mělo být  2. pololetí maturitních ročníků zaměřeno jen na maturitní předměty?

Motivací k návrhu bylo především již zmíněné oddělení přípravy k maturitě a výuky na střední škole, na školách totiž často dochází ke kolizi maturitních a nematuritních předmětů.

Neredukuje to ale část středoškolského vzdělávání na pouhou přípravu na maturitu, což podle ředitelů a jiných odborníků nemá být primárním cílem studia?

Chápu vaši poznámku, ale maturita už je obsahem výuky na SŠ, to je prostě fakt. Jen se liší, jak moc probíraná látka odpovídá samotné zkoušce - kupříkladu u gymnázií je ten průnik malý, u odborných škol je výrazně větší.

Našim cílem je opravdu změnit české školství. To už dávno vyčerpalo svůj potenciál.

Výuka v prvním pololetí bývá samozřejmě výrazně kvalitnější, protože je čas látku detailně probrat a studenti se na ni soustředí. Díky tomuto návrhu přidáme právě měsíc a půl do prvního pololetí.

Jak vysvětlíte i těm největším skeptikům, že nejde jen o „ulehčení situace studentům”?

O žádné ulehčení se nejedná, jde spíš o racionalizaci a zefektivnění obsahu a formy výuky ve 4. ročnících SŠ. Aktuální situace je špatná jak pro učitele, tak pro studenty. Učitelé nemají dost známek, a tak - nezákonně - přepisují známky z prvního pololetí. Pedagogové se také musejí mnohdy potýkat s nulovou motivací studentů, kteří z daného předmětu nematurují. Je to logické, protože by ten čas radši věnovali přípravě na své maturitní předměty.

Výuka tedy vypadá tak, že učitel si vezme dopředu žáky, kteří z toho předmětu maturují, a zbytek si napíše jeden test a pak si to tam musí jen odsedět. A na některých školách dochází k opačnému extrému, že student má hotovou státní část maturity a je drcen týden před ústní částí maturity z nematuritního předmětu. Tohle je těžce neefektivní a nedává to smysl.

Jaké jsou reakce na váš návrh? Co na to MŠMT?

V naprosté většině pozitivní. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) o tomto návrhu ví a řekl, že není proti. Podali jsme si ruku na to, že zákon nám připraví MŠMT, pak ale přišla říjnová vlna covidu. A jelikož resort byl právě kvůli pandemii přetížen, tak jsme se domluvili, že pro nás zákon napíše Karel Rais (za ANO, místopředseda sněmovního školského výboru).

Proti navrhovaným změnám se ale ve vládním připomínkovém řízení postavily Hospodářská komora, podle níž to naruší celý systém vzdělávání na SŠ, a Unie zaměstnavatelských svazů...

Pokud má Hospodářská komora nebo kterákoli jiná organizace výhrady, tak ji budeme kontaktovat. Školské asociace a platformy jsme oslovili a (sociálnědemokratická poslankyně a bývalá ministryně školství) Kateřina Valachová je s tímto naším návrhem také kontaktovala. Do této chvíle jsme oficiálně nedostali žádné negativní stanovisko.

Kromě KSČM se nikdo nepostavil vyloženě proti smyslu této změny. Ostatní strany, které se pod návrh přímo nepodepsaly, to podporují, ale mají třeba výhrady ke znění tohoto zákona (z předlohy podle nich není zřejmé, zda by se v posledním pololetí vyučovaly jen předměty, které student uvedl v přihlášce k maturitě, nebo by měl možnost vzdělávat se i v jiných - pozn. red.).

Proto bychom rádi dostali zákon do druhého čtení, kde se dají případné legislativní nesrovnalosti opravit a zákon prohlasovat kvalifikovanou většinou. Takže včetně podepsaných stran (ANO, Piráti, STAN, TOP 09 a SPD) nás také podporuje ODS a ČSSD.

Jaké další cíle si vaše iniciativa Změna Školství klade?

Založili jsme ho s Kryštofem Kozačem už před čtyřmi lety, po změnách na našem pražském Gymnáziu Přípotoční jsme se začali soustředit na celkovou změnu českého školství. Tři roky jsme obcházeli prakticky všechny domácí i zahraniční konference o vzdělání, zapisovali jsme si vlastní nápady na zlepšení současného stavu, mluvili jsme s desítkami učitelů a ředitelů...

Z těchto sesbíraných poznatků jsme sestavili našich 18 bodů pro změnu školství z 18. století. (Jde např. o podoby zkoušek, změny kurikula, redukci frontální výuky, vyučování o finanční gramotnosti, hodnocení studentů, působení pedagogických fakult, ale i zvýšení platů učitelů - pozn. red.)

Pak jsme se s tímto dokumentem obrátili na poslance a začali hledat průsečíky mezi jednotlivými stranami. Během jednání jsme zjistili, že na zhruba 60 procent toho, co je potřeba změnit, se shodnou i ti největší soupeři. Našim cílem je tyto dlouhodobé změny prosadit a opravdu změnit české školství. To už dávno vyčerpalo svůj potenciál.

Čili tyto změny v maturitním ročníku jsou jen první z několika změn, na které budete chtít takzvaně zatlačit?

Přesně tak. Tento bod měl největší podporu napříč stranami, proto jsme jej vybrali jako první změnu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků