Hlavní obsah
 

Hrozí kvůli kanárské sopce megatsunami? Nepravděpodobné, tvrdí český odborník

Na kanárském ostrově La Palma probíhá evakuace kvůli výbuchům sopky Teneguía, která je součástí stratovulkánu Cumbre Vieja. Podle starších vědeckých poznatků mohou takové otřesy a erupce vyvolat masivní sesuv půdy, který by mohl vyvolat obří tsunami. Novinkami oslovený český odborník na sesuvy z Akademie věd však uklidňuje, že něco takového tentokrát s největší pravděpodobností nehrozí.

 
Hrozí kvůli kanárské sopce megatsunami? Nepravděpodobné, tvrdí český odborník

Jan Blahůt z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR na svém Twitteru upozorňoval, že „scénář megatsunami o výšce stovek metrů“, který roce 2001 naznačila práce vědců Stephena N. Warda a Simona Daye, je aktuálně silně nepravděpodobný.

„Práce tehdy vyvolala poměrně velké reakce - zděšení, ale i vyvracení. Hlavně kolegové z Národního geografického institutu (IGN) v Tenerife, se kterými spolupracuji, byli pohoršeni, protože práce je založena na několika předpokladech, které jsou mimo realitu,“ odpověděl Blahůt na dotaz Novinek, zda skutečně hrozí megatsunami.

Důvod, proč nyní nehrozí, je v první řadě ten, že v oblasti dochází k množství menších sesuvů způsobujících malé vlny, nikoli k jednomu velkému, který by utrhl větší kus ostrova.

Zpráva předpokládala, že by megatsunami vyvolal sesuv půdy o objemu 500 kilometrů krychlových v šířce 25 km, který by sjel neporušeně 15 km do moře, a to rychlostí 100 m/s (360 km/h). Vlna tsunami vzniklá za těchto podmínek by na východním pobřeží USA dosáhla výšky až 25 metrů a u břehů Kanárských ostrovů pak až 900 metrů.

Blahůt však považuje za nereálné, aby se okolnosti sešly právě takto. „Je nepravděpodobné, že by došlo ke kolapsu v takové šíři. Z Kanárských ostrovů dosahují největší známé sesuvy šíře asi 15 až 16 km,“ vysvětlil pro Novinky.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Sopka Cumbre Vieja chrlí lávu.

Video: Reuters

Co se týká objemu, tak se podle něj ukázalo, že kolapsy jsou spíše menší a dochází k nim několikrát na stejném místě, takže to pak v morfologii terénu vypadá, že došlo k jednomu obřímu sesuvu. Rovněž materiál, který se dá do pohybu, se prakticky okamžitě rozpadá na menší bloky. „Někdy mohou mít i několik kilometrů, ale oproti celkovému objemu jsou to malé kusy,” poznamenal Blahůt.

Tsunami být může, ale menší

„To, že dochází k sesuvům na stejném místě opakovaně, prokázala i naše práce na El Hierru (sousední ostrov La Palmy). S kolegy jsme dělali stabilitní model tamního obřího sesuvu a vyšlo nám, že k aktivaci je potřeba otřesů o makroseismické intenzitě VII-VIII. Nejedná se tedy nyní o magnitudo, které by mělo být alespoň cca 6-7, přičemž takto silná zemětřesení jsou na Kanárských ostrovech vzácná. Na La Palmě mají podle dostupných informací maximální magnituda kolem 3,“ pokračoval.

Stékající láva na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech

Foto: Jonathan Rodriguez, ČTK/AP

„To samozřejmě neznamená, že k menším sesuvům nemůže dojít, ale tsunami by byla v tom případě mnohem menší. Dělal jsem s kolegou i model možné tsunami na ostrově El Hierro a ‚dalo nám práci' vlny pořádně rozpohybovat. Zásadní totiž bylo dosáhnout kritické minimální rychlosti sesouvajícího se bloku, který měl v našem případě jen 6 km3,“ řekl.

„Pokud je totiž sesuv relativně pomalý (v našem případě do 95 m/s, obdobně jako Ward a Day), tak nevygeneruje dostatek energie pro vznik velkých vln. Obecně se domnívám, že vznik tsunami z kolapsů vulkánů je vázaný pravě na větší výbušnou aktivitu (jako v případě indonéského ostrova Anak Krakatau), která způsobí, že se sesuv může dát rychle do pohybu. Jinak tsunami nemůže vzniknout,“ dodal.

Proč se ostrov třese?

„Výzkum, který myšlenku megatsunami přinesl (Ward a Day, 2001), tak byl později vyvrácen. Současný stupeň vědění říká, že to není pravděpodobné,“ přidal se Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

„K erupci konkrétně dochází na trhlině, proto je tam pás lávových fontán,“ zmínil dále s tím, že teplota lávy je okolo 1075 °C. Vulkanologům se podařilo změřit rychlost pohybu čela lávového proudu. To krajinou jede rychlostí 0,7 km za hodinu - a jak se pohybuje, pomalu chladne.

A z jakého důvodu se před erupcí třásla země? „Aby se magma dostalo na povrch, musí projít skrz horniny. Magma se sopečnými plyny tlačí na horniny, což vede k jejich praskání a vzniku puklin. Ty vyplní a dále na ně tlačí,“ objasnil Brož.

Aktivity sopky Teneguía, součásti stratovulkánu Cumbre Vieja, totiž od předminulého týdne doprovázejí tisíce otřesů. Geologové např. v neděli dopoledne zaznamenali otřes o intenzitě 4,2 stupně.

Předseda kanárské vlády Ángel Victor Torres uvedl, že erupce probíhají v neobydlených místech španělského ostrova La Palma. Už tam evakuovali na 5000 lidí. Oběti ani zranění nejsou hlášeny, zničena byla asi dvacítka domů. Vulkán stále soptí, chrlí lávu a vypouští do okolí hustý černý dým.

Kdy to skončí? Nevíme...

Brož zároveň upozornil, že vlastně nevíme, jak dlouho bude erupce trvat. „Může skončit za pět minut, může běžet dny, týdny, měsíce, možná i roky. Všechny varianty jsou z historie známy,” napsal na Twitteru.

Cumbre Vieja je rozsáhlý stratovulkán na ostrově La Palma, který je tvořen desítkami kráterů. Teneguía chrlila lávu naposledy v roce 1971. Tehdy zahynul muž, který se kvůli fotografii příliš přiblížil místům erupce. Na sopečném ostrově La Palma žije asi 85 tisíc obyvatel. Mezi turisty není tak oblíbený jako Gran Canaria, Fuerteventura, Lanzarote či Tenerife.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků