Hlavní obsah

Grónský ledovec se rozpouští tak rychle, že mohou hrozit celosvětové záplavy, varují vědci

Grónský ledovec taje tak rychlým tempem, že zvyšuje celosvětová rizika záplav, varují vědci. Více než 3,5 bilionu tun „ztraceného“ tamního ledu za uplynulé desetiletí zvedlo globální hladinu moří o centimetr. K jedné třetině tohoto nárůstu došlo za pouhé dva roky: 2012 a 2019. Extrémní případy tání ledu v Grónsku se podle nového výzkumu za posledních 40 let staly častějšími a intenzivnějšími.

Foto: Ian Joughin, University of Leeds

Povrchová voda vzniklá roztáním ledu a sněhu tekoucí směrem k oceánu skrz kanál v Grónsku

Článek

Nová studie použila satelitní data k měření tání grónských ledových příkrovů od roku 2011 do roku 2020. Výzkumníci odhalili, že ledové štíty v Grónsku skutečně ztratily více než 3,5 bilionu tun ledu.

Tým vědců vedený odborníky z britské Univerzity v Leedsu zjistil, že toto tání zvýšilo globální hladinu moří po celém světě o jeden centimetr.

Vědci objevili nejsevernější ostrov světa

Věda a školy

K jedné třetině nárůstu došlo během pouhých dvou let – 2012 a 2019 – kdy extrémní počasí vedlo k rekordním úrovním tání ledu, které nebylo za posledních 40 let pozorováno. Během těchto let teplý vzduch proudil přes velkou část okraje ledového štítu.

Nově pořízené satelitní snímky ukázaly, že tání ledu se dramaticky měnilo v závislosti na ročním období a že to bylo do značné míry způsobeno vlnami veder – na poměry oblasti – kolem Grónska.

Kvůli růstu mořské hladiny hrozí vyhynutí varanům komodským

Věda a školy

Vědci určili, že tání z grónského ledového příkrovu způsobilo asi 25 procent celosvětového vzestupu hladiny moří zaznamenaného za posledních několik desetiletí.

Pokud by veškerý grónský led roztál, hladina globálních moří by se zvýšila o dalších více než šest metrů – nicméně neočekává se, že by k tomu v dohledné době došlo, cituje klimatology a glaciology server The Daily Mail.

„Podobně jako jsme pozorovali v jiných částech světa, tak i Grónsko je zranitelné vůči nárůstu extrémních povětrnostních jevů. Jak se naše klima otepluje, je vhodné očekávat, že případy extrémního tání v Grónsku budou nastávat častěji,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Thomas Slater z leedské vysoké školy, která na to upozorňuje i na svém webu.

Studii zveřejnil rovněž odborný časopis Nature Communications.

Další potvrzení zrychleného tání

Letos navíc (letošek nebyl v oné studii zahrnut – pozn. red.) v Grónsku na konci července roztálo 8,5 miliardy tun ledu během jediného dne.

V Grónsku roztálo 8,5 miliardy tun ledu za den

Věda a školy

Jiné bádání, zveřejněné letos v květnu, zkoumalo výšky ledových příkrovů a míru jejich tání. A konkrétně v pánvi Jakobshavn v Grónsku odhalilo, že i celý tamní obrovský ledový příkrov, pojmenovaný jednoduše Grónský ledovec, je na pokraji „velkého bodu zlomu”.

Grónský ledový příkrov je na pokraji bodu zlomu, varují vědci

Věda a školy

Hlavní příčinou je zřejmě skutečnost, že tání snižuje výšku ledového štítu a vystavuje ho tak vyšším teplotám panujícím v nižších nadmořských výškách, což způsobuje další tání. Data ukazují, že destabilizace tohoto ledového štítu právě probíhá a mohla už překročit bod zlomu.

„Množství ledu, které by zvýšilo hladiny světových moří o jeden až dva metry, už je pravděpodobně odsouzeno k roztání, nicméně podle expertů by to mohlo trvat i staletí. Roztání kompletního ledového štítu by zabralo tisíc let,“ tvrdí květnová studie.

Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90. letech, hrozí zatopení obydlených míst

Věda a školy

Podle další poměrně nedávné studie grónské ledovce obecně tají v současnosti sedmkrát rychleji než v 90. letech. Uvedl to tým vědců, kteří porovnávali satelitní snímky ledové pokrývky arktického ostrova za 26 let.

Rozsah a rychlost tání je prý větší, než se očekávalo. Může tak i hrozit, že budou opravdu zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

Grónský ledovec je rozsáhlá masa ledu pokrývající 1 710 000 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 80 procent povrchu Grónska, autonomní součásti Dánského království. Jde o druhou největší zaledněnou plochu na světě po Antarktidě. Grónský ledový příkrov je od severu k jihu takřka 2400 kilometrů dlouhý a ve svém nejširším místě dosahuje šířky 1100 km. Průměrná nadmořská výška ledovce činí 2135 metrů. Jeho tloušťka je většinou přes dva kilometry a někde přesahuje i hranici tří kilometrů, obsahuje asi 2 500 000 gigatun ledu. Kromě hlavního ledovcového masivu ležícího na pevnině se podél jeho okrajů vyskytují četné samostatné ledovce pokrývající plochu přibližně mezi 76 až 100 tisíci čtverečními km.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám