Hlavní obsah

Kvůli růstu mořské hladiny hrozí vyhynutí varanům komodským

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejmohutnějším žijícím ještěrům - varanům komodským - hrozí vyhynutí. Stoupající hladiny moří mohou zmenšit jejich přirozené prostředí, živočich se tak nově posunul do kategorie vyššího stupně ohrožení. Ohrožených je i zhruba 37 procent druhů žraloků a rejnoků, v roce 2014 to bylo 24 procent. Vyplývá to z tzv. Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), na což upozornil list The Independent.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Varanům komodským hrozí kvůli klimatické změně vyhynutíVideo: Reuters

 
Článek

Aktualizovaný seznam IUCN zveřejnil v sobotu 4. září u příležitosti svého mezinárodního kongresu pořádaného v Marseille ve Francii. Nejnovější verze tohoto pomyslného barometru, odrážejícího stav fauny a flóry na planetě, vede v patrnosti 138 374 druhů, z nichž 38 543, tedy asi 28 procent, se nyní nachází na různých stupních škály ohrožených druhů.

Několik tisíc jedinců varana komodského, známého také pod názvem komodský drak, nyní žije na skupině indonéských ostrovů. Na části území jejich výskytu se rozkládá národní park.

Lidská činnost a zvyšování teplot

Životní podmínky ještěra, který dorůstá až tří metrů a může vážit až 90 kilogramů, ohrožuje jak lidská činnost, tak nárůst globálních teplot, s nímž je spojeno zvedání hladiny oceánů.

Karas obecný je na pokraji vyhynutí, čeští vědci žádají o pomoc

Věda a školy

„Očekává se, že kvůli nárůstu teplot, a tedy zvyšující se hladině světových moří, se jeho přirozené prostředí v příštích 45 letech zmenší o 30 procent,“ varuje IUCN.

Svaz upřesnil, že varani v národním parku jsou dobře chráněni a ztráta prostředí vlivem lidské činnosti hrozí především těm, kteří žijí za jeho hranicemi.

Na rozdíl od varanů a žraloků se začíná dařit tuňákům

Ani žralokům a rejnokům lidská činnost neprospívá, 37 procent z 1200 zkoumaných druhů je v ohrožení.

„Až moc žraloků a rejnoků je zabíjeno a opatření regulující nadměrný rybolov jsou velmi nedostačující,“ sdělil agentuře AFP Nick Dulvy z kanadské Univerzity Simona Frasera.

Ke španělskému pobřeží se po desetiletích vrátili plejtváci obrovští

Věda a školy

Dulvy je autorem studie, na jejímž základě IUCN situaci žraloků přehodnotil. Jejich zhoršující se podmínky podle IUCN způsobuje nadměrný rybolov, degradace nebo ztráta jejich přirozeného prostředí a následky klimatických změn.

„Oceánské druhy bývají opomíjeny, protože jsou pod vodou a lidé ve skutečnosti nevěnují pozornost tomu, co se jim děje,“ konstatoval pro agenturu Reuters Craig Hilton-Taylor, vedoucí oddělení Červeného seznamu IUCN.

Skoro třetině druhů stromů hrozí vyhynutí, stovky druhů jsou na pokraji zániku

Svět

Na rozdíl od žraloků a varanů komodských se podle vědců ale začíná blýskat na lepší časy tuňákům. U čtyř jejich druhů, které jsou komerčně loveny, IUCN pozoruje pozitivní vývoj díky zavedení regionálních kvót.

Tuňák obecný dokonce na Červeném seznamu přeskočil hned dvě kategorie a ze skupiny „ohrožených“ se rovnou ocitl v té nejpříznivější kategorii „málo dotčených“, do které IUCN řadí druhy, u nichž jsou jen velmi malé či žádné obavy z vyhynutí.

Vedra, záplavy, výkyvy klimatu má na svědomí člověk. Červený kód, zní z OSN

Zahraniční

Jiné důležité informace obsahuje nedávno zveřejněná zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN, která tvrdí, že posledních pět let bylo nejteplejších v měřené historii.

Do roku 2050 bude v létě Arktida občas bez ledu. Určité scénáře jsou nezvratné, varuje polární vědkyně

Věda a školy

Od 70. let minulého století se navíc téměř ztrojnásobil vzestup mořské hladiny a od roku 1950 se výrazně zvýšila frekvence tropických dnů a vln veder v důsledku lidské činnosti.

IPCC poprvé započítal do svých scénářů i nejistoty ohledně tání a kolapsu západoantarktického ledovcového štítu. Existuje nepravděpodobný, ale možný scénář, že dojde k prudkému tání antarktických ledovců, což by znamenalo vzestup mořské hladiny do konce roku 2100 dokonce až o dva metry.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám