Hlavní obsah

Brněnští experti staví vesmírnou schránku pro žabí kosmonauty

Právo, Petr Kozelka

Až při plánované misi v roce 2023 vyrazí raketa k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), bude mít na palubě i několik schránek s vědeckými experimenty, na jejichž výrobě právě pracují odborníci v brněnské firmě SAB Aerospace. V jedné z nich budou cestovat žabí kosmonauti, jejich cesta by měla přinést nové poznatky při zkoumání imunity.

Foto: SAB Aerospace

Podle šéfa společnosti SAB Aerospace Petra Kapouna (na snímku) musí být první modely zařízení hotovy do konce ledna, přestože vesmírná mise je v plánu až v roce 2023.

Článek

Na prvních zjednodušených prototypech zařízení v projektu Evropské kosmické agentury (ESA) pracují v laboratořích SAB Aerospace právě v těchto dnech. Modely poslouží k testování, při kterém se ověří, jak zařízení vyhovují biologickým vzorkům.

Důraz při výrobě se klade na snadnou obsluhu, aby astronaut, který přístroj nikdy předtím neviděl, během deseti minut pochopil, jak s ním má pracovat.

Foto: SAB Aerospace

Pro Evropskou kosmickou agenturu firma SAB Aerospace postavila už například unikátní držák satelitů.

„Modely od nás budou odcházet do vědeckých laboratoří již koncem ledna. Vzhledem k tomu, že jsme zvyklí na konstrukci raket nebo sond, pro nás představuje stavba tohoto přístroje další výzvu. Samotné zařízení je totiž velmi drobné a některé součástky vyžadují práci pod mikroskopem. Například jedna taková součást má velikost lidského nehtu a dále je složena z dalších 11 minisoučástek,” popsal šéf SAB Aerospace Petr Kapoun, jehož firma má už vesmírné zkušenosti například s výrobou unikátních nosičů satelitů.

Raketa Vega konečně vynesla do kosmu český „držák“ družic

Věda a školy

Porovnají vesmírné a pozemské pulce

V jednom ze zařízení poletí do vesmíru žáby drápatky, tedy spíše jejich vajíčka, z nichž se na ISS vyklubou pulci. Experiment je zaměřený na výzkum imunity, konkrétně na vývoj protilátek.

Brněnský nosič družic zlevní vesmírné mise

Věda a školy

„Žabí vajíčka budou zavřená ve specializovaných zařízeních, tzv. kartuších. Úkolem kosmonautů bude v přesných časových úsecích několik kartuší zmrazit. Zmražené vzorky se pak vrátí k vědcům, kteří budou moci analyzovat pulce v různých stadiích vývoje a srovnat protilátky v jejich těle s pulci, které pěstovali na Zemi,“ vysvětlila Magdalena Herová ze švýcarského centra Biotesc, pomáhající s přípravou biologických experimentů na ISS.

„Jedná se o velmi náročný proces, při kterém musíme s žabími kosmonauty zacházet extrémně opatrně, aby přežili start rakety, pobyt ve vesmíru i návrat zpět na Zem,“ zdůraznil Kapoun.

Foto: SAB Aerospace

Držák satelitů, tzv. dispenser

I druhý experiment bude mít co do činění s imunitou. Kosmonauti budou kultivovat kmenové buňky lidské kostní dřeně, které se pomalu vyvíjejí v buňky imunitního systému. Poté, co se kultury vrátí zpět, budou vědci zkoumat, jak se jejich vývoj liší od buněk pěstovaných na Zemi.

„Imunitní systém astronautů se v kosmu chová stejně jako imunitní systém velmi starých lidí, tedy je oslaben. Díky výzkumu vývoje kmenových buněk v buňky imunitního systému zjistíme, jak můžeme imunitu zlepšovat, a tedy tím i zkvalitňovat život lidí na naší planetě,“ řekla Herová.

Recyklace moči přiblíží cestu na Mars

Poslední experiment, na jehož zabezpečení brněnská firma pracuje, se bude týkat efektivní recyklace lidské moči a její přeměny na živný roztok pro pěstování rostlin. Ač to na první pohled nevypadá jako zásadní téma, úspěch by mohl o velký kus přiblížit daleké cestování vesmírem.

Moč astronautů by se hodila pro výrobu lunárního betonu, tvrdí nová studie

Věda a školy

Cílem je totiž vytvořit uzavřený systém, který umožní pěstovat rostliny či řasy jako zdroj potravy a kyslíku a využívat odpadní produkty lidského bytí, tedy moč a oxid uhličitý. Pěstování rostlin by navíc umožnilo i recyklaci vody.

Skutečnost, že má astronaut v podstatě nekonečnou zásobu těchto zdrojů stále s sebou, by mohla zásadním způsobem změnit možnosti létání do vesmíru.

Například na Mars by nyní cesta trvala asi rok a půl, přičemž není možné, aby si astronauti vezli tak velké zásoby kyslíku, jídla a vody.

ESA podepsala kontrakt na úklid šrotu z orbity, účastní se i Česko

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám