Článek
"Ruská hnojiva jsou téměř všude. V roce 2021 bylo Rusko největším vývozcem dusíkatých hnojiv a druhým největším vývozcem draselných a fosforečných hnojiv na světě," uvedl Hájek. Ačkoliv nebyl obchod s Ruskem úplně zastaven, dovozci se Rusku vyhýbají, dodal.
Podle Hájka na Rusko připadá 14 procent světového exportu hnojiv, což ve svém důsledku bude mít silný dominový efekt na trh s potravinami. Klíčovou složkou pro výrobu hnojiv je navíc plyn, jehož růst v Evropě vedl k omezení výroby, což výrazně prohloubí nedostatek hnojiv na trhu.
"Zatímco farmáři byli schopni v minulosti přenést vyšší ceny komodit na zákazníka, vysoké ceny hnojiv a jejich přetrvávající nedostatek mohou vést ke zničení poptávky," upozornil Hájek. Jen za měsíc únor rostly podle agentury OSN celosvětové ceny potravin meziročně o 20,7 procenta.
Globální dopady války na Ukrajině. Zimbabwe hrozí nedostatek klíčové plodiny
Rostoucí náklady spolu v čele s napjatým trhem hnojiv, obilovin, semen a pokračujícími problémy s lodní dopravou podle něj ještě více prohloubí potravinovou krizi, podobně jako tomu bylo v roce 2007. Tentokrát se však krize nebude týkat především rozvíjejících se ekonomik, které většinu potravin dováží, ale nevyhne se ani Česku.
"O desítky procent můžeme očekávat zdražení u potravin, jako je pečivo a ovoce, kde bude cítit vyšší cena obilnin nebo hnojiv nejvíce. Připlatíme si však také za zeleninu, maso a oleje," podotkl Hájek.
Podle něho jsou však možnosti, jak se na růst potravin připravit a pomoci těm nejslabším vrstvám. "Po vzoru Polska můžeme snížit DPH, které snížilo sazbu z pěti na nula procent. V Česku činí sazba DPH na potraviny 15 procent, což je také výrazně nad sedmi procenty sousedního Německa. Postupem času tak může i klesat odbyt českých potravin, jelikož se lidé vydají na nákupy do zahraničí," míní Hájek.