Putin je šílenec, řekla žena reportérovi Novinek v krytu kyjevského metra

Už dva tisíce civilistů zahynuly podle údajů ukrajinské vlády v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Nevinní lidé umírali také v úterý večer v Kyjevě poté, co ruské střely zasáhly televizní věž v centru města.

V úkrytu v nedaleké stanici metra kvůli tomu znovu nocovaly stovky lidí. „Jsme celkem hluboko, ale i tak se tady lidé necítí bezpečně,” popisuje přímo z místa situaci ve středu ráno korespondent Novinek Ján Husár. Na studené kamenné podlaze stanice jsou znovu rozesety jedna vedle druhé deky a na nich převážně ženy, staří lidé a děti.

„Putin je nemocný muž,” říká 59letá Ludmila Alexandrovna, která se ukrývá v metru se svou tříapůlletou vnučkou. „Putin nás nemusí osvobozovat, my jsme byli svobodní,” dodává s tím, že ruský prezident je šílenec.

„Někteří jsou tu už od (úterního) večera. Jsou úplně v šoku, tato část města dosud nebyla ruskými střelami postižená. Celou situaci bych nazval jednou větou: Jen připravená zavazadla a lidský pláč,” popisuje situaci reportér.

Čtrnáctiletá Daria s rodiči pobývá v metru už šest dní. Podle svých slov jsou vděční zemím, které Ukrajinu podporují, a o pomoc žádá další. Snaží se Kyjev opustit, ale mají strach vyjít z metra a cestovat vlakem. „Bojíme se, že na nás vystřelí, protože jsme to viděli včera a je to neuvěřitelně děsivé,“ řekla reportérovi.

Podobně Sofia s Tarasem pobývají na stanici Dorogožiči už sedmým dnem. Ukryli se zde hned poté, co okolím otřásl výbuch. Podle nich je stanice druhou nejhlubší v Kyjevě, tak by tam měl být relativně bezpečno.

Lidí, kteří jsou ochotni si s novinářem povídat, podle něj ubývá. „Lidé pláčou, nechtějí si povídat. I tak se s nimi snažíme spojit. Když ne přímo na té novinářské úrovni, tak spíše na té lidské.”

Zatímco dosud tudy metro jezdilo bez omezení, nyní funguje jen jedna strana stanice. Na druhé koleji stojí odstavená souprava, i v ní nacházejí lidé azyl.

„Je to hodně surreálné, co se tady děje. Lidé jsou vyděšení, když se jim podíváte do očí, tak je tam vidět nejenom strach, ale taky takové zlomení, které ale není postavené na tom, že se jen bojí. Oni nechápou, co se děje. Doteď tomu nevěřili,” popisuje Husár atmosféru mezi evakuovanými.

Přes hrůzy, které místní prožívají, si podle Husára uvědomují, že obyčejní Rusové jsou ve válce stejně nevinně jako oni. „Řeklo mi to tady několik lidí, kteří zkrátka chápou, že Rusové jako lidé za to nemůžou. A je to strašně hezké, že to vidí, protože oni chápou, že to nejsou lidé z Ruska, kteří za to můžou.”