Hlavní obsah

Proč Američané nepřišli Praze na pomoc

Začátek května je spojen s oslavami osvobození naší vlasti a porážky nacistického Německa. Letos se oslavy na mnoha místech omezují kvůli válce na Ukrajině, kterou napadlo Rusko. V podcastu Zbytečná válka hovoří redaktor Alex Švamberk s Tomášem Jaklem z Vojenského historického ústavu a s bezpečnostním expertem Milanem Mikuleckým o tom, kdo hrál jak velkou roli při osvobození a proč Američané nepřišli Praze na pomoc.

Zbytečná válka: Májové dnyVideo: Novinky

 
Článek

„Osobně mám problém s vyvěšováním vlajky Ruské federace, pro mě má stejnou úroveň jako vlajka třetí říše, protože to, co dělají Rusové na Ukrajině, je stejné, co dělali za druhé světové války nacisté,“ říká v podcastu k májovým oslavám Mikulecký. „Je důležité si připomínat oběti všech padlých, Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, ti všichni byli součástí Rudé armády, ale teď v této době vyvěšování ruské vlajky opravdu není vhodné.“

„Samozřejmě ne všichni Rusové se ztotožňují s tím, jak Vladimir Putin pošlapává odkaz Sovětského svazu,“ dodává Jakl. „Někteří se neztotožňují ani s tím, co teď Rusko dělá na Ukrajině“, dodal. Vznikl také symbol nové ruské vlajky bez červené barvy, která je alternativou pro lidi, kteří nepřijímají a neschvalují ruský útok na Ukrajinu.

Osvobození je však zapotřebí si připomínat stejně jako to, že hitlerovce bylo nutné porazit. Nacisté prováděli na našem území zvěrstva do posledních dní. Ještě 5. května 1945 vypálili obec Javoříčko, přičemž zastřelili 38 mužů. „Nejen Javoříčko, jsou zde Konětopy, vesnice s jižních Čechách, masakry na Pankráci, na Masarykově nádraží, ta válka v českých zemích skutečně zuřila v té nejsilnější míře do poslední chvíle,“ řekl Jakl. Přitom Adolf Hitler byl už mrtvý.

„Je třeba si říci, že povstání nebyla selanka, že to byly tvrdé boje s Němci, kteří se je snažili potlačit a ovládnout zpět povstalé obce,” uvedl Mikulecký a připomněl, že tam, kde se to Němcům povedlo, následovaly tvrdé represe.

Klíčová role českých vlastenců 

Za socialismu se opomíjel podíl amerických vojáků. „V podstatě se o tom lhalo, budovali se pomníky sovětským vojákům v místech, kde nikdy nebyli, maximálně tak jako zajatci. O tom, co dělali Američané, se zde bohapustě lhalo, v lepším případě se o tom mlčelo,“ řekl Mikulecký a zdůraznil, že se na osvobozování podílelo mnohem více armád. „My v Čechách máme takovou vlastnost, že jdeme od zdi ke zdi,“ dodal.

„Pokud mluvíme o území dnešní České republiky, tak největší část jsme ale osvobodili my, Češi,” zdůraznil uvedl Mikulecký s tím, že často zapomínáme na vlastní podíl a mluvíme o tom, že jsme byli osvobozeni. ”Bez postupu Rudé armády z východu a západních spojenců by nemohlo dojít k povstání, ale těžko bychom viděli záběry, jak naši obyvatelé vítají osvoboditele, kdyby do těch měst vjížděli za bojů,” zmínil Mikulecký.

„Opravdu se přehlíží účast československé armády na osvobození v poslední fázi války. Musíme si uvědomit, že u nás existuje podzemní armáda Obrana Národa, která měla už od roku 1939 za úkol připravovat celonárodní ozbrojené povstání s cílem umožnit sovětským armádám hladký příchod do českých zemí a znemožnit Němcům postup,“ přitakal Jakl. A právě ta připravila povstání.

Piloti 311. perutě RAF chtěli letět na pomoc Pražskému povstání. Nedovolili jim to

Domácí

„Nijak tím nesnižuji hrdinství a oběti všech vojáků, ať už to byli Američané, kteří padli v bojích o Cheb, sovětští vojáci, kteří padli v ostravsko-opavské operaci a o Brno. Často se opomínají Rumuni, o kterých se v podstatě nemluví, a také Poláci, kteří pronikli až do Mělníka v rámci pražské operace,“ řekl Mikulecký.  „Rád bych připomenul také belgickou armádu,“ dodal Jakl.

I pro Rudou armádu ale byla během osvobozování zásadní americká materiální pomoc, například nákladní auta studebacker, které jim Američané poskytli. Ulicemi Brna neprojížděly tanky T-34, ale shermany, připomněl Mikulecký. Účastníci podcastu se shodují na tom, že je zásadní vnímat události osvobození jako spojené vítězství, o nějž se zasloužilo mnohem více armád než jen americká nebo sovětská.

Před 75 lety skončila v Evropě druhá světová válka. Němci kapitulovali dvakrát

Historie

Američané nemohli pomoci

„Povstání, které známe pod názvem pražské, není tak úplně správně pojmenované. Proběhlo totiž nejen v Praze, ale na celém česky mluvícím území. Zasloužila se o něj zmíněná Obrana národa, která zařídila například to, aby byly vyřazeny železnice, silnice se staly neprůjezdné...“ popsal Jakl. Předcházelo mu například povstání v Přerově.

Jakl také vysvětlil, proč Američané nepřišli na pomoc Praze, což se jim opakovaně vyčítá. Je to důsledek jednání Němců. „Stalin se velmi snažil, aby Američany odradil od postupu do Čech a shodou okolností mu k tomu dopomohl i Karl Hermann Frank,” vysvětlil Jakl „Německo do poslední chvíle provádí svou politiku, snaží se působit na průběh kapitulace tak, aby z toho vyšla německá populace co nejlépe. Na to se často zapomíná,” uvedl Jakl.

Před 75 lety začalo Pražské povstání

Domácí

Karl Hermann Frank poslal na konci dubna 1945 depeši, která byla adresována mistrovi vnitra a veliteli SS Heinrichu Himmlerovi. Záměrem bylo vyvolání neshod mezi spojenci. Britská tajná služba telegram dešifrovala a americký generál Dwight Eisenhower, který se snažil válku v Evropě co nejrychleji ukončit, na jeho základě rozhodl dále do Prahy nepostupovat, aby nevzniklo napětí mezi spojenci, a tak Patton nemohl osvobodit Prahu, i když si to velmi přál. Stalin navíc tvrdě varoval, že pokud by došlo k promísení jednotek, mohlo by to vést k střetům.

Němci se museli vzdát Sovětům

Američané také neumožnili Němcům, kteří ustupovali z východu, aby se jim vzdali. Znění kapitulace bylo takové, že o půlnoci z 8. na 9. května se mají německé jednotky vzdát vojákům, kteří jsou na frontě před nimi. „To by znamenalo, že by složili zbraně ve Slezsku, v Lužici a na Moravě a Rudá armáda by neměla důvod postupovat do Prahy,” řekl Jakl.

Německé velení se snažilo vojáky přemístit z východní fronty na západní. Předpokládalo, že němečtí vojáci budou mít větší šanci na přežití jako zajatci u Američanů. Němci tímto ale porušili dohodu a generál Eisenhower se rozhodl německé vojáky do zajetí nepřijímat. „12. května Rudá armáda obsadila celou demarkační linii na českém území, a tak Američané vydali Sovětům do zajetí i ty zajatce, kteří k demarkační čáře přišli v předchozích dnech,” doplnil Jakl.

POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:

Mezi německými veterány je dodnes cítit hořkost, protože nechápou, jak mohl být generál Eisenhower tak krutý.

Konec války přitom ukazuje, jak složitá byla situace, protože s Němci bojovali i vlasovci, tedy Ruská osvobozenecká armáda, která původně bojovala na straně Třetí říše, ale v závěru války už působila samostatně.

Mikulecký ale připomněl, že je třeba oceňovat ruské tankisty, kteří dorazili 9. května do Prahy, protože zlikvidovali poslední fanatické nacistické jednotky, které dál bojovaly.

Praha navíc měla to štěstí, že nedopadla jako Varšava, kde Rudá armáda povstalcům nepomohla.

Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Výběr článků

Načítám