Hlavní obsah

Zemědělský producent na Ukrajině Krogman: Rusko způsobí hlad čtvrt miliardě lidí. A ti se dají do pohybu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Petr Krogman je majitelem zemědělské společnosti Agromina působící na střední Ukrajině a v oblasti Charkova. Před válkou obhospodařoval 42 tisíc hektarů půdy, teď je část pozemků v rukou okupantů. Přesto se na „svobodných“ farmách pracuje a majitel firmy doufá, že se i sklidí. Varuje ale před slabými sankcemi vůči Rusku a tím i prodlužování konfliktu, což podle něj přinese vlnu hladomoru na Středním východě i v Africe a s tím i vlnu migrace.

Nový díl podcastu Zbytečná válka s podnikatelem v zemědělství na UkrajiněVideo: Novinky

 
Článek

Nelitujete dnes rozhodnutí podnikat na Ukrajině? Bylo to správné rozhodnutí?

Bylo to správné rozhodnutí. Ta práce je tam strašně zajímavá, je to výzva a s Ukrajinci se pracuje velmi dobře, je na ně spolehnutí, jsou ohromně pracovití, nelitoval jsem ani vteřinu.

Než se dostaneme k aktuální situaci, řekněte, jaká byla podle vás Ukrajina do vypuknutí války?

Daleko modernější, než si Češi představují. Tady je povědomí o Ukrajině velmi slabé a do určité míry je to pochopitelné. Ukrajina se totiž velmi rozvinula od roku 2014, kdy se odpojila od Ruska, kdy tam přišly mezinárodní instituce a mezinárodní investoři.

Platy na Ukrajině stouply čtyřnásobně za těch posledních šest let, vůči ČR stáhla ten platový hendikep v zásadě na polovinu a Rusko dokonce vyrovnala. Protože Rusko se tolik nerozvíjelo.

Vaše farmy jsou v oblasti Charkova a střední Ukrajiny. Co se teď aktuálně děje na vašich farmách?

Třetina je obsazená Ruskou armádou, tam je to zmar. Tam nám kradou stroje, nelze tam nic dělat, oblast je zablokovaná. Ve svobodné Ukrajině, tam pracujeme, snažíme se pracovat tak, jako by se nic nedělo, přestože riziko je obrovské.

Ale ani jeden člověk neodmítl nastoupit na setí, přihnojování. Oni dobře vědí, co to byl hladomor, který jim tam v roce 1932, 1933 způsobili Sověti, kteří jim dokonce sebrali i osivo, takže neměli ani co zasít a zemřelo jim tak pět milionů lidí, populace se snížila o 25 procent.

Zelenskému se může vymstít arogantní postoj ke spojencům, říká ukrajinistka

Válka na Ukrajině

To byla fakticky první genocida na ukrajinském národě, tehdy sovětská armáda dokonce oblasti největšího hladomoru obklíčila, takže ti lidé nemohli ani utéct. O to to bylo tragičtější. A dnešek se tomu podobá.

Tam, kde se pracuje, jedete podle plánu? Sejete to, co jste chtěli, nebo jste museli logistiku upravit?

Jsou obrovské problémy se sháněním hnojiv, pesticidů, nafty je málo, peněz je málo, a to jsou faktory, kvůli kterým klesne produkce, ale ve svobodné Ukrajině zvládneme zasít všechna pole. Bohužel nic na obsazených polích.

Zůstali na farmách i lidé? Nebo většina odešla?

Většina zůstala, muži Ukrajinu opouštět nemůžou, ale armáda zase nemá tolik zbraní, aby všechny vyzbrojila. Takže oni třeba dostanou povolávací rozkaz, jdou se nahlásit, ale tam jim řeknou: „Nemáme pro vás zbraně, vraťte se domů a zůstaňte k dispozici,”.

A co v té oblasti Charkova?

Sejeme asi tak 20 kilometrů od fronty, jsou tam slyšet výbuchy, ale snažíme se, aby i tato pole byla osetá. Je to samozřejmě riziko.

Co obsazené farmy, víte o nich něco?

Teď už Rusové vypli internet, ruší mobilní spojení, takže sem tam se dostane k nám nějaká informace přes ruský roaming, ale těch informací je hrozně málo. O lidech máme informace, že jsou zatím v pořádku. Je to spíš takové vyhrožování, střílení do země a lidé jim musí odevzdat techniku.

Na mnohých místech zasejete, ale věříte, že sklidíte?

Věřím, musíme tomu věřit. Když bude víc takových firem jako my, tak se Ukrajina udrží. Je potřeba pracovat, bojovat, abychom to dotáhli do šťastného konce.

A pracují i další firmy?

Okolní farmáři, které známe, pracují stejně jako my. Takže to je zatím dobré.

Pomohl jste svým zaměstnancům tím, že jim od vypuknutí války posíláte mzdy na měsíc dopředu, aby se mohli dopředu zásobit. Také jste přispěl vysokou částkou na konto ukrajinské ambasády. Je to podle vás ta nejlepší cesta, jak finančně pomáhat?

Určitě, to je teď priorita. Humanitární pomoc, za kterou jsem samozřejmě vděčný, řeší až ty následky. Ale tady je potřeba vyřešit příčinu. Je potřeba ta města osvobodit a Ukrajinci se uživí sami. Takže teď je potřeba posílat peníze ukrajinskému velvyslanectví, které nakupuje obranný materiál, a to je to, co teď Ukrajina potřebuje nejvíc.

Pojďme k tomu, jaká bude, resp. nebude na Ukrajině úroda. A co to přinese. Vy pěstujete hlavně kukuřici, pšenici, slunečnici. Případně hrách a proso. Většina z toho jde na export.

Ano, Ukrajina jako taková produkuje zhruba 100 milionů tun ročně a z toho 70 milionů tun jde na export. My prodáváme naši produkci velkým zahraničním firmám, které mají lodě a zásobují hlavně Asii, Afriku, arabský svět, ale i Evropu.

Analytik o roli Číny v konfliktu na Ukrajině: Nemůže balancovat vztahy s Ruskem a ekonomické zájmy

Válka na Ukrajině

To se ale teď zastavilo.

Zastavilo, protože drtivá většina, 98 procent exportu zemědělských komodit, jde přes moře. Ono to jinak nejde zvládnout – jedna loď je sto tisíc tun, vlak je čtyři tisíce tun a kamion jen dvacet tun. Takže abyste nahradila jednu loď, tak potřebujete pět tisíc kamionů. To není možné zvládnout. Na celý export byste pak potřebovala 3,5 milionu kamionů.

Na to není ani nakládka, ani stroje atd. Takže důsledek bude ten, že Ukrajina nebude mít jak vyvézt, co vypěstuje. Ale bohužel ona nemá ani jak vyvézt to, co vypěstovala loni. Na skladech je pořád 20 milionů tun, pětina loňské sklizně, a není, jak ji dostat ven.

Rusové rozstříleli přístavy. To, jak likvidují infrastrukturu... je potřeba si představit rozbité a ukradené stroje, rozstřílená zemědělská sila, posklizňové linky. A to vše chybí, aby se zvládl ten obrovský tok materiálu. A pokud se hned nezačnou budovat přepravní cesty, tak ten problém tady bude přetrvávat roky.

Jakých zemí se to nejvíc dotkne?

Egyptu, Pákistánu, Indie, Libye. I Evropy – 80 procent slunečnicového oleje jde do Evropy. A ty země, co jsem jmenoval, odebírají v obrovském objemu pšenici, 60 procent pákistánské pšenice je z Ukrajiny, 20 procent egyptské je z Ukrajiny, to budou obrovské tragédie, když tahle komodita bude chybět. Už teď je jasné, že se nezaseje 20 až 30 procent ploch na Ukrajině.

POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:  

A tam, kde se zaseje, tak výnos bude nižší o 20 procent z důvodu nedostatku hnojiv i osiv. Takže produkce Ukrajiny klesne o 40 procent, to je 40 milionů tun. S tím, co zbylo ve skladech, tak nebudou potraviny pro čtvrt miliardy lidí! A představte si, co tohle bude znamenat – kolik to dá do pohybu lidí. To, co měla Evropa tady během konfliktu v Sýrii, Libyi, tak tohle bude desetkrát horší.

Co je tedy podle vás potřeba proti tomu dělat?

Tak z toho zemědělského hlediska je v první řadě potřeba otevřít přístavy. Když Rusové blokují přístavy a zaminovali Černé moře, tak je tu klasický postup. Když jsou někde u cesty banditi, tak je potřeba k té cestě postavit pár vojáků, aby si netroufli útočit na civilisty a na obchodní lodě, které vezou potraviny. A to by měly udělat všechny země, které na tom mají zájem. A to je Egypt, Turecko, Evropa. Je potřeba, aby se začaly konečně starat a přestaly se alibisticky vymlouvat.

Další věc je humanitární zóna, je potřeba, jak navrhoval polský premiér, vyslat na osvobozená místa na Ukrajině humanitární misi, na kterou když Rusko zaútočí, tak se má právo bránit. A zavést i bezletovou zónu nad západní a střední Ukrajinou. Kromě toho je třeba zvýšit množství dodávaného obranného materiálu. Na barikádě tam mají třeba v pěti, sedmi lidech jednu loveckou pušku, a to je špatně.

Proč se tohle všechno podle vás neděje?

Rusko je šikovné v korupci. Dokáže korumpovat jednotlivce, firmy, vlády. Vidíme to na Maďarsku – za levný plyn prodá kohokoliv. Vidíme to na Německu – bývalí kancléři v orgánech ruských společností, to jsou ohromné střety zájmů. V každé ze zemí si živí svoji politickou stranu. Tohle je prostě ruská politika, která paralyzuje EU, NATO a už by se měl změnit způsob rozhodování, protože kolikrát vyžadovaná jednohlasnost vede k paralýze.

A bohužel pak vyzníváme jako neakceschopní a doslova jako neschopní. My se bohužel pořád chováme jako člověk, který kouká na televizi, v bytě nad ním praskla voda, ale my chceme ještě dokoukat ten film a baštit brambůrky místo toho, abychom se zvedli – je to nepohodlný – a našli hlavní uzávěr vody a tím to zastavili. Ale ta voda, když poteče dlouho, tak zdevastuje náš byt a pak i celý dům. A to je současný stav našeho přístupu k Ukrajině.

Proč se teď podle Petra Krogmana Rusové válí smíchy a proč by měla ČR co nejdříve stopnout dodávky ruského plynu, i když i v zemědělství je plyn nezbytný? A jak si dodávky plynu zajistit jinak? Poslechněte si zbytek rozhovoru v podcastu Zbytečná válka.

Reklama

Výběr článků

Načítám