Hlavní obsah

ÚS se ve sporu rodičů o dítě zastal italského otce

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Jak zdlouhavé a komplikované mohou být mezinárodní tahanice o děti, ukazuje případ desetiletého chlapce z Brna. Rodiče o něj vedou už sedmým rokem soudní boj, přičemž otec se ohání rozsudkem italského soudu, podle nějž má mít chlapce v péči on, matka si naopak v tuzemsku vysoudila rozhodnutí stanovující, že dítě má vychovávat ona.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud v Brně. Ilustrační foto

Článek

Do hry nyní vstoupil Ústavní soud (ÚS) a vyhověl stížnosti otce s tím, že je potřeba situaci definitivně vyjasnit, neboť pro podobné případy platí evropské úmluvy, s nimiž si brněnské soudy svěřivší dítě do péče matky nedělaly těžkou hlavu. Chlapec navíc trpí vážným onemocněním ledvin a poslední, co potřebuje, je nejistota ohledně svého osudu.

V nejlepším zájmu dítěte není, aby existovala dvě protichůdná rozhodnutí
Jaromír Jirsa, soudce zpravodaj

Soudní tahanice trvají od roku 2014. Svěření do péče začal řešit soud v italském Terstu, jen o pár dní později se matka obrátila na soud v Brně. Italská justice rozhodla tak, že dítě se svěřuje do péče otce a matka pozbývá rodičovských práv. Matka i se synem ale byla dávno v Česku, kde soudy rozhodly opačně.

Jádrem sporu je to, který soud je oprávněn o dítěti rozhodovat.

Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až se syn pokusil o sebevraždu

Krimi

Podle evropské směrnice má prim soud té země, kde má dítě obvyklé místo pobytu. „Soud členského státu, který zahájil řízení jako první, má prioritu v učinění názoru na to, kde se nachází místo obvyklého bydliště dítěte. Závěr o mezinárodní příslušnosti italských soudů se stal formálně závazný a jako takový je třeba jej, byť i s nelibostí, respektovat,“ uznal i český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

„Syn je od března 2014 proti své vůli neoprávněně držen na území České republiky. Byť soud v Terstu rozhodl o okamžitém návratu dítěte do místa bydliště otce, matka tuto povinnost nikdy nesplnila,“ argumentoval otec. Matka zas nazvala jednání s italskou justicí jako „dialog s hluchými či tupými“.

Městský a krajský soud v Brně neměly pro názor italské justice pochopení. „Bydliště nezletilého vždy bylo a nadále je v Brně, nezletilý Itálii v posledních sedmi letech ani nenavštívil, natož aby uměl italsky nebo slovinsky, otce zná pouze z nepravidelně realizovaných asistovaných styků. Představa, že by byl předán do výchovy otce, je podle soudu naprosto iluzorní,“ rozhodli soudci.

Než soud rozhodl o školce, vyrazila dvojčata do školy

Domácí

Podle senátu ÚS se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ale měli čeští soudci rozhodnutí italské justice respektovat. „V nejlepším zájmu dítěte není, aby existovala dvě protichůdná rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti,“ upozornil Jirsa.

Po zásahu ÚS se spor vrací k Městskému soudu v Brně.

Reklama

Výběr článků

Načítám