Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až se syn pokusil o sebevraždu

Justice svěřila předloni na konci června syna, žáka druhého stupně základní školy, a dceru do péče matky, otec měl děti vídat pod dohledem v krizovém centru. K tomu soudy nařídily rodičům párovou terapii.

Spory mezi rodiči se ale dále prohlubovaly, a tak nakonec brněnský krajský soud přistoupil k radikálnímu řešení. Nařídil, že děti budou od října 2020 na šest měsíců umístěny do neutrálního prostředí v krizovém centru.

Soud rozhodl tzv. speciálním předběžným opatřením, které lze použít jen v případě akutního ohrožení života, zdraví nebo příznivého vývoje dítěte. Podle sociálky, která děti zastupovala u soudu jako opatrovník, bylo rozhodnutí poslední zbývající možností o nápravu vztahů dětí k otci.

„Nevyužití této poslední možnosti by znamenalo rezignaci na právo dětí na oba rodiče, což je ve výrazném rozporu s nejlepším zájmem nezletilých,“ uvedla sociálka ve svém návrhu na umístění dětí mimo dosah rodičů.

Matka naopak proti verdiktu, který dětem zakazoval i používání mobilních telefonů a dalších podobných zařízení a rodičům zase zapovídal jakýkoli kontakt s dětmi kromě stanovených hodin pod dohledem odborníků, protestovala ústavní stížností.

Namítala mimo jiné, že u dcery se v centru zhoršil prospěch, děti prý zcela odmítají komunikovat s otcem, za což jsou trestány zákazem vycházení.

Otec vinil ze situace matku. „Dlouhodobě nerespektuje soudní rozhodnutí a všechny pokusy o nápravu vztahu s dětmi sabotuje neúčastí na prakticky všech asistovaných kontaktech, rodinné terapii a dalších,“ reagoval.

Situace v krizovém centru nakonec vyvrcholila tím, že se hoch na začátku ledna pokusil o sebevraždu a následně skončil na psychiatrii. Chlapec měl přitom potíže už před nešťastnou událostí. Měl depresivní stavy, úzkosti střídal s agresivitou, k tomu trpěl poruchami spánku a bolestmi zad, kvůli čemuž dokonce absentoval ve škole tak často, až musel řešit opakování ročníku ze zdravotních důvodů.

K tomu měl i sebeobviňující myšlenky, které zaháněl sebepoškozováním. „Psychický stav nezletilého ovlivňovala i ventilace dlouhodobě neprojevovaných negativních emocí, které se kumulovaly během konfliktního průběhu rozvodu rodičů,“ stálo v lékařské zprávě.

Do případu se rozhodl vložit i Ústavní soud (ÚS), když vyhověl matčině stížnosti, ovšem nikoli proto, že by soud rozhodl o umístění dětí mimo dosah rodičů špatně, ale protože jim rovnou nařídil zůstat v krizovém centru půl roku.

„Se závěrem o nutnosti umístit nezletilé do prostředí krizového centra nelze než souhlasit. Byly naplněny podmínky pro vydání ‚speciálního‘ předběžného opatření, jelikož hrozí akutní ohrožení příznivého vývoje obou nezletilých, a dokonce v případě nezletilého i ohrožení jeho zdraví, což se ostatně potvrdilo i následně jeho pokusem o sebevraždu,“ napsal senát se soudcem zpravodajem Janem Filipem.

ÚS ale upozornil, že soud měl vydat předběžné opatření na měsíc a pak, po zvážení všech okolností, jej prodloužit, nebo zrušit.

„Postup krajského soudu byl sice neústavní, ale nešlo o projev svévole nebo úmyslného nerespektování ústavních kautel, nýbrž o problematický výklad užitých zákonných ustanovení, který provedl až ÚS,“ uvedl Filip.

Pro děti to ovšem znamená, že brněnská justice bude muset o jejich osudu rozhodovat znovu.