Hlavní obsah
Ilustrační foto dospělého makaka využívaného v laboratorním výzkumu Foto: Profimedia.cz

Vývoj oxfordské vakcíny provází pochybnosti. Infikované opice byly dál nakažlivé

Vědci z Oxfordské univerzity stáli v čele závodu o vakcínu proti koronaviru. Jejich látka s názvem ChAdOx1 nCoV-19 nyní prochází testy na lidech. Někteří odborníci však tvrdí, že není tak účinná, jak se čekalo. Kompletní kontrola výsledků pokusů na primátech odhalila, že zvířata byla stejně nakažená i nakažlivá jako kontrolní neočkovaná skupina. Akorát průběh nemoci mohou mít mírnější.

Ilustrační foto dospělého makaka využívaného v laboratorním výzkumu Foto: Profimedia.cz
Vývoj oxfordské vakcíny provází pochybnosti. Infikované opice byly dál nakažlivé

Diskuze ohledně dalšího vývoje vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 rozvířilo oznámení britského státního tajemníka pro obchod, energii a průmyslovou strategii Aloka Sharmy, který oznámil, že Spojené království bude disponovat 30 miliony vakcín v září letošního roku.

Vláda se k tomuto odběru zaručila pod podmínkou, že se funkčnost vakcíny prokáže, a do výzkumu investovala dalších 47 milionů liber (1,4 miliardy korun). Kromě kritiky, která se týkala plánované enormně krátké doby vývoje, se objevili experti, kteří zpochybnili samotnou funkčnost vakcíny. V pondělí o tom informoval list The Daily Telegraph.

Nutno připomenout, že v případě sporů nejde o bezpečnost vakcíny, ta již byla spolehlivě prokázána, ale o účinnost. Do první fáze testování na lidech vstoupila britská vakcína v druhé polovině dubna, když podle předběžných výsledků nakažené opice nevykazovaly známky nakažení koronavirem SARS-CoV-2 a výsledky byly označeny za „povzbudivé”.

Kompletní kontrola však podle některých expertů ukazuje opak. Nejenže se všech šest testovaných makaků rhesus nakazilo, byli i infekční pro ostatní zdravá zvířata. „Nebyl žádný rozdíl mezi množstvím virální RNA nalezené u očkovaných opic a mezi opicemi neočkovanými,“ uvedl pro Forbes doktor William Haseltine, bývalý profesor na Harvardu, který hrál hlavní roli při raném výzkumu léků proti HIV a AIDS.

Naději přinesla pitva

Souhlasí s ním i profesor molekulární biologie z Nottinghamské univerzity Jonathan Ball. „To, že virální nálož v čumácích vakcinovaných a nevakcinovaných zvířat byla stejná, je velmi významné. Pokud by se totéž stalo u lidí, vakcína by šíření nezamezila,“ uvedl Ball. „Domnívám se, že toto zjištění by mělo zajistit urgentní přehodnocení probíhajících klinických testů na lidech,“ dodal molekulární biolog.

První výsledky testů britské vakcíny prováděných v laboratořích Rocky Mountain Laboratory amerického Národního institutu zdraví v Montaně nasvědčovaly tomu, že se tito kočkodanovití primáti nenakazili. Šest makaků rhesus bylo očkováno dávkou ChAdOx1 nCoV-19 a následně vystaveno koronaviru. K nim byla následně přidána kontrolní skupina tří zdravých neočkovaných opic.

Výzkumník Vincent Munster, který měl testy na starosti, dokonce nedávno uvedl: „Zvířata byla poté vystavena značné virové náloži, nicméně zatímco ostatní makakové, kterým se vakcína nepodala, onemocněli, tak všech těchto šest zůstalo zdravých i po 28 dnech.” Jenže v tu chvíli ještě vědci výsledek dále pomocí náročných metod analyzovali, tudíž radost byla předčasná...

Poté byla totiž kvůli příznakům rozvíjejícího se onemocnění covid-19 zvířata monitorována po dalších sedm dní. Kompletní testy ukázaly, že se virem nakazily všechny opice, včetně těch z kontrolní skupiny. Očkovaní makakové tedy virem nakazily i ty zdravé. Přesto to neznamená, že by se měla celá oxfordská vakcína zatratit. Pitva totiž ukázala, že i přes vystavení těžké náloži koronaviru se v plicích opic nerozvinul zánět.

Dobrá i špatná zpráva

Výsledky tím pádem naznačují, že zatímco vakcína nezabrání v množení a šíření koronaviru, mohla by zamezit rozvinutí těžkého průběhu covid-19. „Tohle je povzbuzující, není však jasné, že to stejně tak bude probíhat i u lidí,” uvedl Haseltine.

Podle doktorky Penny Wardové z testů vyplývá i to, že navzdory tomu, že testy prokázaly infekci SARS-CoV-2 v částech horních cest dýchacích, jediná dávka vakcíny umožnila tělu vytvořit vysoké množství protilátek.

„Pokud by stejné výsledky byly pozorovány i u lidí, vakcína by tak poskytovala pouze částečnou ochranu a nezamezila tak šíření mezi komunitou,“ shrnula profesorka imunologie a infekčních chorob z Edinburské univerzity Eleanor Rileyová dosavadní zjištění.

I když by se tak mohlo zdát, že se jedná o typický příklad jedné dobré a jedné špatné zprávy, z hlediska globálního závodu o vakcínu jde pro britské vědce spíše o zprávu špatnou.

Jejich čínští kolegové z pekingské laboratoře Sinovac Biotech pracují s vakcínou, která využívá přímo modifikovaný koronavirus. Britové naproti tomu použili adenovirus, který má v těle vyprovokovat imunitní reakci. Podle všeho byli Číňané úspěšnější a zvířata naočkovaná jejich vakcínou známky přítomnosti SARS-CoV-2 nevykazovala.

Zlom ve výzkumu vakcíny rovněž ohlásili američtí vědci z biotechnologické společnosti Moderna. Jejich testy na zatím malé skupině dobrovolníků ukazují, že jimi vyvíjená vakcína vyvolává tvorbu velkého množství protilátek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků