Hlavní obsah
Michael Witte otevírá balení vakcíny od Moderny Foto: Ted S. Warren, ČTK/AP

Vakcínu vyvíjejí tabákové firmy i gigant Johnson & Johnson

Tabákový koncern British American Tobacco (BAT) ve středu oznámil, že pracuje na vývoji vakcíny proti nemoci Covid-19. Rostliny tabáku míní využít pro masovou produkci bílkoviny do očkovací látky. Po Philip Morris Int. je už druhým tabákovým koncernem, který se na vývoj vakcíny zaměřil. O totéž se také pokouší drogistický gigant Johnson & Johnson.

Michael Witte otevírá balení vakcíny od Moderny Foto: Ted S. Warren, ČTK/AP
Vakcínu vyvíjejí tabákové firmy i gigant Johnson & Johnson

Na výrobě u BAT pracuje dceřiná firma Kentucky BioProcessing (KBP), která se spolu s kalifornskou farmaceutickou firmou Mapp Biopharmaceuticals podílela na léku proti ebole nazvaném ZMapp. Dosud jej ale neschválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Její vakcína je momentálně ve fázi předklinického testování. KBD postupovala podobně jako kanadská firma Medicago, který vyvíjí svou vlastní vakcínu, kterou by vyráběla s pomocí firmy Philip Morris. Využila genetickou informaci o koronaviru SARS-CoV-2 k vytvoření částice podobné viru (VLP). Takto získala antigen, který v těle spustí produkci protilátek.

Tento antigen se namnoží v rostlinách tabáku. Po sklizni se z rostlin extrahuje, rafinuje a vytvoří se z něj vakcína, která se dá uchovávat při pokojové teplotě.

Ředitel vědeckého výzkumu v BAT David O'Reilly uvedl, že současná práce KBP představuje ”významný průlom” a že firma je připravena spolupracovat s vládami a investory na poražení koronaviru.

„KBP již delší dobu zkoumá alternativní využití tabákových rostlin, přičemž jednou z cest je vývoj rostlinných vakcín. Jsme v kontaktu s FDA a čekáme na povolení k dalším krokům. Také jsme se spojili s britským ministerstvem zdravotnictví s cílem pokusit se maximálně urychlit vývoj vakcíny proti nemoci COVID-19,” dodal O´Reilly

Bezpečná metoda a snadné masová výroba

Výhodou použití tabáku je větší bezpečnost a snadná masová produkce. Vakcína se nevyrábí tradičním způsobem, tedy z živých virů ve slepičích vejcích, takže nehrozí nákaza. Používá se jen vzorec RNA viru. A rostliny tabáku rychle rostou, dají se sklízet už za šest týdnů.

O vývoji vakcíny, která by se produkovala pomocí tabáku, informovala už na začátku kanadská firma Medicago, kterou z třetiny vlastní Philip Morris Int., zatímco zbylé dvě třetiny vlastní Mitshubishi Tanabe Pharma.

Ředitel Medicaga Bruce Clark se domnívá, že by firma mohla vyrábět až 10 milionů dávek měsíčně. Bude-li očkovací látka schválena, mohla by být k dispozici na začátku listopadu.

Clark vysvětlil, jak je možné, že by mohli mít takové množství vakcíny tak rychle. Genetickou sekvenci viru vložili do půdní bakterie, která se dostala do těla rostliny, v tomto případě šlo o australskou rostlinu blízce příbuznou tabáku druhu Nicotiana benthamiana, v níž je také nikotin. Rostlina pak začala vytvářet protein, který může být použit jako očkovací látka.

„Rozdíl je, že my přímo vytváříme vakcínu nebo protilátku bez toho, abychom množili virus,“ řekl Clark a dodal, že metoda je rychlejší a snáze může reagovat na předpokládané mutace viru. Jen se musí získat pozměněná genetická sekvence viru a vypěstovat nové rostliny. Společnost jako první masově vyráběla vakcínu proti chřipce pro americkou armádu.

Další gigant na scéně

Vývoj vakcíny oznámila 30. března i firma Johnson & Johnson, vyrábějící léky, zdravotnické prostředky a toaletní potřeby. Její dceřiná firma Janssen na ní pracuje s americkou vládnou, respektive s armádním Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj BARDA, který už slíbil podporu až ve výši 456 milionů dolarů.

Vakcína má využívat upravený adenovirus Ad26, který se nedokáže replikovat, a proto není nebezpečný. Vědci do tohoto viru vloží protein, s jehož pomocí napadá koronavirus SARS-CoV-2 buňky.

Společnost Janssen už testovala vakcíny využívající upraveného adenoviru ad-26 proti ebole, HIV, viru zika a respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV), který u dětí vyvolává těžké bronchitidy a zápaly plic

Vědecký ředitel společnosti Johnson & Johnson Paul Stoffels, který se podílel na vývoji léků proti HIV, řekl serveru Science, že se podobně jako mnozí další snaží zpomalit šíření epidemie Covid-19. A popsal, jak jsou daleko. „Máme nositele Ad26 a vytvořili jsme deset různých variant, které jsme všechny testovali na myších. Vybrali jsme tu, která vyvolávala největší imunitu. Současně jsem se zajímali o zvětšení linky, která by nám umožnila pěstovat buňky ve velké hustotě a množství. To by nám umožnilo vyrobit až 300 milionů vakcín ročně.“

Dodal, že výzkum vakcíny proti viru Zika umožnil vybrat vhodný nosič, jímž se stal Ad26, přičemž vakcína poskytovala dobrou imunitu. U nemoci, která není tak smrtelná, by měla stačit jedna dávka, ale v klinických testech se podají dvě.
Zatím se však vakcína netestovala u opic: „To je aktuálně následujíc krok. Pracujeme s Harvardem a domluvili jsme se, že budou očkována tři zvířata.“

Sám však přiznal, že vakcína bude běžně dostupná až v dalších letech. Dodal však, že se snaží uspíšit klinické zkoušky i výrobu, aby bylo do zimy dostatečné množství vakcíny pro rozsáhlejší zkoušky, tedy pro třetí fázi klinických zkoušek na několika tisících lidech. Předpokládá totiž, že epidemie bude cyklická a bude se v zimě vracet.

Nemá ale obavu, že by se snížila účinnosti vakcíny kvůli tomu, že by si lidé vytvořili imunitu proti Ad26: „Vybrali jsme Ad26, protože se nevyskytuje u lidí."

S vývojem vakcíny se nejdále dostala americká společnost Moderna, která ji už testuje na lidech, aby zjistila, zda nemá vedlejší účinky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků