Hlavní obsah

Šéf lůžkové péče: Kapacita zatím stačí, omezení nehrozí

Kristýna Šopfová, Právo, Kristýna Šopfová
Aktualizováno

Hlavní koordinátor lůžkové péče a člen klinické skupiny ministerstva zdravotnictví Tomáš Vymazal v rozhovoru pro Právo v uplynulém týdnu řekl, že narušení chodu nemocnic hrozí ve chvíli, kdy pacienti s covidem zaplní dvacet procent lůžkových kapacit. Nyní je obsazenost JIP v Česku zhruba šest procent a kraje si s ní podle něj regionálně poradí.

Foto: archiv Tomáše Vymazala

Tomáš Vymazal

Článek

Nemocnice teď musí denně posílat report o svých kapacitách. Co se z toho dá vyčíst? Čeká nás další nápor na zdravotníky?

Dostáváme jednou denně data o tom, jak vypadají všechny nemocnice v republice, kromě některých soukromých zařízení, která se nehodlají zapojit ani nechtějí následně pomáhat. Kapacita nemocnic je v tuto chvíli víc než dostatečná.

Kdo není očkovaný a má těžký průběh, tak na sebe váže obrovskou kapacitu nemocnice

V ČR máme zhruba 3000 lůžek intenzivní péče. Pro představu: v nejhorších dobách bylo i 5000 nemocných s covidem na těchto lůžkách. Kapacita se tehdy musela značně navýšit.

Zájem o očkování stále roste. Lidé chodí i pro první dávky

Koronavirus

Druhý aspekt je, že se neprováděly plánované operace, ale jen akutní výkony. Výkonnost nemocnic byla utlumena zhruba na dvacet procent. A data napříč Evropou ukazují, že kdyby se měla dohnat elektivní péče, tak to bude trvat zhruba dva a půl roku.

Jaké je tedy vytížení nemocnic?

Co se týká obsazenosti JIP lůžek covidovými pacienty, tak jsme celorepublikově zhruba na šesti procentech (údaje k 30. 10. - pozn. red.). Ten počet je opravdu malý. V obsazenosti JIP jsou však regionální rozdíly.

Nejvíce vytížené jsou nemocnice v Jihočeském kraji, kde je zhruba dvanáct procent kapacit obsazeno covidovými pacienty, což je pořád velmi nízké číslo.

Nařídit vakcinaci zdravotníkům? Poslanci proti

Domácí

Všechny ostatní kraje byly pod deseti procenty. Zlínský kraj je na devíti procentech, Jihomoravský kraj měl 8,5 procenta, Praha je na 4,5 procenta. Všechna zdravotnická zařízení teď fungují normálním způsobem, nedochází k žádnému odmítání estetických výkonů nebo třeba odložitelných zákroků.

Hrozí v některém z jmenovaných krajů, že brzy dojde k omezení péče?

Z těch čísel je jasné, že jsou to kraje, které se tomu nejvíce blíží. Není ale jisté, že se to stane. V tuto chvíli nemá debata o omezování operativy podle mě žádné opodstatnění. Když se budeme bavit za týden, 14 dnů nebo měsíc, tak ta čísla mohou být jinde.

Kam až tedy musí čísla stoupnout? Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek zmiňoval jako alarmující hranici 600 pacientů na JIP.

Všichni krajští koordinátoři se znalostí problematiky mi řekli, že do 20 procent kapacity nemusí být plánovaná operativa vůbec omezena. A naším cílem je udělat vše pro to, aby k omezení nemuselo dojít.

Nemocnice: Léků proti covidu je dost, řekněte si o ně. Hlavně včas

Domácí

Těch 20 procent odpovídá zhruba 600 lůžek, což ale není maximální kapacita. Je to kapacita, při které budou muset nemocnice přijímat nějaká opatření. A myslím si, že to zdaleka nebude takový masakr jako minulé měsíce.

Říkáte, že nemocnice mají zatím rezervy. V posledním týdnu jsme ale svědky velmi strmého vývoje. Nemůžeme dvacet procent do pár dnů či týdnů překročit?

To se stát může.

Co tedy děláte pro to, aby se nemocnice nedostaly do úzkých?

Nemocnice si na základě zkušeností, které mají z předchozích období, udělaly scénáře toho, jak budou fungovat, aby elektivní operativa nebyla omezena. Jihočeský kraj si třeba vyčlenil dvě nemocnice, které budou přednostně pro covidové pacienty, a plánovaná péče bude přesunuta do jiných nemocnic. To je jedna z možností.

Klíčem k tomu, aby byl dostatek personálu, zdravotnictví normálně fungovalo nebo mohly děti chodit do škol, je zvýšit proočkovanost

V rámci celé ČR jsme se s krajskými koordinátory dohodli, že nebudeme zřizovat žádné centrální nemocnice pro pacienty s covidem, ale každé zařízení bude schopno se o ně postarat. Pokud by se zatíženost nemocnic přiblížila 20 procentům nebo je přesáhla, tak jsou dvě varianty.

Děti končí s respiračními virózami v nemocnici, zvlášť ohrožení jsou kojenci

Domácí

Buď by se omezovala taková operativa, která opravdu odklad snese, nebo se aktivují transporty pacientů mezi zdravotnickými zařízeními tak, jak jsme tomu byli svědky v uplynulých měsících. Tehdy to ale bylo z důvodu totálního zaplnění nemocnic. V tuto chvíli by to bylo proto, aby se více zatíženým nemocnicím v některých regionech ulevilo a mohly pro pacienty normálně fungovat.

Zmínil jste, že k plnohodnotnému covidovém u lůžku je potřeba i personál. Ten by měl být dobře proočkovaný: lékaři jsou nyní očkováni zhruba z 85 procent. Přesto, nehrozí, že by se zase museli povolávat medici?

Každý je teď zodpovědný nejen sám za sebe, ale vlastně i za svoje okolí. Tím, že není očkovaný a má těžký průběh, tak na sebe váže obrovskou kapacitu nemocnice. Nejen finanční, ale i časovou a personální a v daný okamžik třeba nemůže nemocnice někomu operovat kyčel.

To je aspekt, který je v mých očích klíčový. Svoboda jednotlivce začíná tam, kde končí svoboda toho druhého. Klíčem k tomu, aby byl dostatek personálu, zdravotnictví normálně fungovalo nebo mohly děti chodit do škol, je zvýšit proočkovanost.

A jde to ještě? Není už neochota příliš velká?

Nevidím lidem do hlavy. Musím říct, že já jsem na začátku taky nebyl propagátorem tohoto způsobu imunizace. Dnes se ale ukazuje, že ideální model je prodělaná nemoc plus očkování, takzvaná hybridní imunita, která zajišťuje nejvíce robustní obranyschopnost vůči reinfekci.

V případě přehlcení nemocnic neočkovaní musí opustit JIP, navrhuje rakouský starosta

Koronavirus

Neznamená to, že se nenakazíte, ale průběh bude výrazně lehčí, vůbec se nemusíte do nemocnice dostat a pokud ano, tak to nebude vyžadovat intenzivní péči. Čísla napříč Evropou zcela jasně ukazují, že v nemocnicích jsou z 80 procent neočkovaní. Stejně tak ti, kteří jsou na JIP v těžkém stavu a umírají, jsou v drtivé většině neočkovaní.

Sledujete takový trend i mezi hospitalizovanými ve FN Motol?

Ve velmi vážném stavu na ARO máme tři pacienty s covidem, všichni jsou neočkovaní. K úternímu večeru jsme měli asi třicet pacientů s covidem. Občas se nějaký mladší ročník objeví, nejčastěji jsou to lidé ve věku 55 až 75 let.

Posilující dávku jsem doporučil i mámě, které je přes 80 let, byť není klasický rizikový pacient

Většina je obézních, což je motiv, který je velmi častý. Vedle toho, že na sobě mají hromadu tuku, tak jim jinak fungují plíce i imunita –⁠ a to jsou všechno rizikové faktory. Naprostá většina z nich má k tomu cukrovku.

Pro takto rizikové pacienty máme v zásobách monoklonální protilátky, které snižují riziko vážného průběhu. Jen je na tu léčbu musí praktici posílat, a máme zkušenost, že se to často neděje.

U starších pacientů a rizikových se doporučuje i posilující dávka kvůli snižující se ochraně po očkování v čase.

Doporučil jsem to i mámě, které je přes osmdesát let, byť není klasický rizikový pacient a nežije přehnaně společenským životem, kdy by se stýkala s velkým počtem lidí.

Naše rodina se k tomu staví tak, že se třetí dávkou očkovat necháme. Imunitu to posílí a děláme ve zdravotnictví, takže to potřebujeme. Určitě to doporučuji seniorům a rizikovým skupinám.

Očkování nakonec stejně bude povinné, motivací mohou být peníze, tvrdí Kubek

Koronavirus

Kdyby se měl díky tomu snížit výskyt vážně nemocných, kteří blokují normální fungování zdravotnictví, tak mi očkování třetích dávek dává smysl. Navíc v posledních dnech se začínají zase tvořit fronty v očkovacích centrech a počty očkovaných strmě rostou, což je dobře.

Rostou. Ale není ten zájem daný spíš tím, že od listopadu končí hrazení preventivních testů z veřejného pojištění? Jste ostatně členem klinické skupiny, která to prosazovala.

Myslím si, že je to krok správným směrem. Když se to dá řešit tak, že si nechám zvýšit imunitu tím, že se dám naočkovat, což má dlouhodobý a celospolečenský dopad, tak proč vyhazovat vysoké stamiliony korun za testování, které vás nechrání proti chorobě a nesnižuje riziko těžkého stavu?

Pokud se někdo nenechal očkovat jen proto, že se mohl zdarma testovat, a teď se tedy naočkovat nechal, tak to je podle mě vypočítavost.

Tento efekt ale mohl přijít už před měsícem. Počty nakažených možná nemusely být tak vysoké, kdyby ministerstvo z návrhu na konec hrazení preventivních testů koncem léta nevycouvalo.

To pravděpodobně mohl a nejspíš by se asi dostavil. Pokud by celá kampaň a vůbec veškerá informovanost probíhaly jiným způsobem, tak jsme třeba mohli být ještě dál.

Pravděpodobnost přenosu viru je v domácnostech stejná u očkovaných i neočkovaných

Koronavirus

Celé je to ale spekulativní. Každé rozhodnutí, které má dopad na širokou veřejnost, má rovinu medicínskou a rovinu politickou. A bohužel, jak já mám zkušenost, byť relativně krátkou, tak tato dvě hlediska nejdou ruku v ruce. Je to v rozporu a stejně nakonec rozhodne ten, kdo tahá za delší provaz.

MUDr. Tomáš Vymazal působí jako vedoucí Národního dispečinku intenzivní péče při ministerstvu zdravotnictví. Funkci na jaře převzal po Vladimíru Černém. Na ministerstvu je také členem Klinické skupiny. Současně vede jako přednosta Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Reklama

Výběr článků

Načítám