Článek
Co vedlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny?
Čerpám pouze z veřejných zdrojů a nemyslím si, že šlo o kybernetický útok. S ohledem na počasí a výrobu si také nemyslím, že byl důvodem přebytek energie z fotovoltaik na území Česka.
A když se dívám na čtvrthodinové přetoky z Německa do okolních zemí, tak bylo nejvyšším číslem dva gigawatty, což je sice vysoké číslo, ale do rakouské i švýcarské sítě před několika dny teklo ještě více elektřiny, a to jsou menší rozvodné sítě. Vinit za to Německo podle mě nemůžeme.
Možná, pokud se prokáže, že to byl jeden z kombinovaných důvodů, můžeme vinit to, že naše přenosová soustava na takové přetoky není připravena.
Provozovatel přenosové sítě ČEPS uvedl, že za blackoutem stojí spadlý vodič. Co to znamená?
Je to, jako kdyby na dálniční síti v Česku bylo všude plno a ještě se stalo, že na D1 spadne most. Třeba jen na dva jízdní pruhy ve směru z Prahy do Brna. Nepochybně by se stalo, že se doprava v tom místě rychle zacpe a třeba do hodiny se to přenese na okolní dálnice i silnice.
Jak tomu do budoucna zamezit?
Buď můžeme hájit starou energetiku před nástupem obnovitelných zdrojů před dvaceti lety, tedy stavět uhelné elektrárny a teplárny a jaderné zdroje a dodávky budou stabilní. Anebo půjdeme cestou, kterou se posouvá celý vyspělý svět i Čína, a to je, že obnovitelným zdrojům se dává prostor. Možná je někdy příliš podporovaný, ale jinak si myslím, že pro Česko je to správná cesta.
Fosilních zdrojů v Evropě i Česku máme kriticky málo a obnovitelné zdroje budou nutností. A to vyvolá nutnost pracovat s flexibilitou výrobních zdrojů, ovlivňováním spotřeby a investicemi do distribuční a přenosové soustavy včetně akumulace, tedy baterií.
Podle Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností, kam patří státní ČEPS, ČEZ Distrubuce, EG.D a PRE, musí kvůli tomu investice do sítí stoupnout z necelých 30 na 40 miliard korun ročně a bude potřeba skoro půl bilionu. Bude to stačit?
To neumím odhadnout. Roli hraje to, že jestli tímto směrem jde celý svět, tak třeba transformátory za poslední roky zdražily. Takže je možné, že za větší peníze se toho dokáže modernizovat stejně nebo méně.
Ale mohu říci, že touto větší robustností si kupujeme větší odolnost. Na Ukrajině vidíme, že soustava je posledních třicet let v zásadě stejná, a na každý zásah z Ruska reaguje tím, že se některá její část musí odpojit a trvá to dlouho, než se dokáže připojit zpět.
Ty investice se ale budou propisovat do cen elektřiny pro domácnosti. Regulovaná část ceny, v níž jsou zahrnuty, už dnes tvoří téměř polovinu celkové platby. Budeme nakonec platit přes polovinu souhrnné ceny za náklady na distribuci?
Myslím si, že to je směr, kterým se ubíráme. Může to být i více než polovina ceny.
Otázkou pak je, jak dlouho tak vysoký podíl zůstane. Je možné, že za několik let robustnost posílíme natolik, že tak velké nové investice už nebudou potřebné.
Životnost některých prvků se pohybuje mezi patnácti až padesáti lety a my si teď za velké investice do sítě koupíme do nějaké míry klidnější budoucnost. Je možné, že časem platby za distribuci poklesnou nebo se rozloží v čase, aby náklady na modernizaci nebyly jen v následujících pěti letech, ale třeba v příštích třiceti letech.
