Pustit to do lidí? Nápady na kolektivní imunitu jsou šílenství, varuje český vědec

Pochybnosti panují na obou stranách. Krátkodobá karanténa všech občanů může pandemii poměrně brzy zmírnit. Hrozí však, že se na podzim onemocnění Covid-19 vrátí ještě silnější kvůli nedostatečné „stádní imunitě”, varuje studie, kterou vypracovali vědci z Královské univerzity v Londýně ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Světoví vědci obecně nedoporučují přístup „zmírňování“ epidemie, tedy izolaci jen starých a nemocných lidé s tím, že si zbytek populace vybuduje proti koronaviru SARS-CoV-2 takzvanou kolektivní imunitu. To by prý vedlo k příliš velkým ztrátám na životech.

Takovou politiku zastávaly v boji s virem Velká Británie a Nizozemsko, nakonec od toho ale oba státy začaly pod tlakem ustupovat a zakázaly hromadné akce – podobně jako ČR a další evropské státy. Například Švédsko ale žádná zásadní opatření nezavádí a apeluje na lidi, aby se chovali odpovědně.

Novinkami oslovený imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR je spíše zastáncem postoje, který uplatňuje většina evropských zemí - tedy omezit kontakt lidí nařízeními. „Musím pochválit naši vládu, která jako jedna z prvních v Evropě správně zavedla docela radikální opatření. Jeden můj britský vědecký kolega je označil jako 'policejní stát',” svěřil se.

„Některé jiné země deklarovaly, že půjdou jinou cestou – snahou o co nejrychlejší dosažení skupinové imunity (anglický termín herd immunity - dosl. stádní imunita). To znamená nechat epidemii vcelku volný průběh a spoléhat na to, že u velké většiny lidí má onemocnění jen velmi lehký průběh. Až bude takto promořeno kolem 70 procent populace, epidemie pomine, protože velká většina lidí už bude imunní,” popsal Hořejší pohledy příznivců vytváření kolektivní imunity.

„Je pro mě neuvěřitelné, že tuhle do té doby nikde neaplikovanou strategii, zcela odporující doporučením WHO, doporučili britské vládě její hlavní vědečtí a zdravotničtí poradci. Uváděli, že při dobrém provedení by to stálo ‚jen' asi 200 000 životů,” okomentoval to Hořejší.

„Zdá se ale, že se stoupajícím počtem úmrtí od téhle šílené strategie začali ustupovat - bohužel se značnou časovou ztrátou - i v Británii. Nyní hlásají, že cílem je, aby epidemie neměla více než 20 tisíc obětí,” pokračoval Hořejší.

Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie při Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Jan Kynčl k tomu pro Novinky doplnil, že původní rozhodnutí britského premiéra Borise Johnsona bylo velmi kritizováno, a nyní se zdá, že opravdu došlo k přehodnocení. Připomněl, že se v současnosti naopak zvažuje dokonce i uzavření Londýna.

Určité „promoření“ populace má podle něj své opodstatnění, ovšem nemělo by k němu docházet neřízeně. Podle něj je v případě koronaviru klíčové zajistit, aby zdravotní systém byl ještě schopen poskytovat adekvátní péči.

Podle Hořejšího by se Česko mělo nyní soustředit podobně jako Japonsko nebo Jižní Korea na masové testování populace – tedy i lidí bez jakýchkoli příznaků. Tím by se odhalili i bezpříznakoví, ale přesto infekci šířící jedinci.

Pokud by se to co nejrychleji podařilo, bylo by podle něj možné výrazně zvýšit účinnost současných karanténních opatření a postupně je omezit jen na lidi infikované a jejich kontakty.

„Optimisticky doufám, že během několika měsíců budou již k dispozici nějaká účinná virostatika, a hlavně vakcíny. Muselo by se ovšem jednat o nový typ vakcín, založených nikoli na klasických oslabených či inaktivovaných virech nebo jejich klíčových proteinových komponentách, ale na bázi ribonukleových kyselin (RNA). Ty se dají vyrábět mnohem snáze a levněji,” vysvětlil.

„A buďme rádi, že tenhle virus je desetkrát méně nakažlivý než spalničky, a nemoc, kterou vyvolává, má úmrtnost až dvacetkrát nižší než mor,” konstatoval Hořejší.