Hlavní obsah
Náměstek ministra zdravotnictví a šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Prymula: Rychlá karanténa by mohla uspíšit uvolnění zákazů

Šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula v rozhovoru pro Právo řekl, že uvolnění drakonických opatření by mohlo přijít po Velikonocích, až se rozjede systém rychlého zjišťování kontaktů nakažených lidí.

Náměstek ministra zdravotnictví a šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula Foto: Kateřina Šulová, ČTK
Prymula: Rychlá karanténa by mohla uspíšit uvolnění zákazů

Jak hodnotíte účinnost vládních opatření? Začala se již na průběhu epidemie v Česku nějak projevovat?

Určitě se to projevilo. Kdybychom je nedělali, došlo by k exponenciálnímu růstu pozitivních případů. To se nestalo. Potřebujeme ale, aby byla dodržována, protože tam, kde došlo k přenosu, šlo zpravidla o mezilidský kontakt.

A právě případů nedodržování karantény, nenošení roušky, ale i dalších opatření policie denně řeší desítky. Je i kvůli tomu ve hře ještě přitvrzení? Mám na mysli třeba úplný zákaz vycházení.

Ve hře je hypoteticky všechno, ale nepředpokládám to. Chceme jít cestou určitého rozvolnění v kombinaci s rychlou karanténou, takže doufám, že se to podaří nastavit, aby se nezvyšovaly počty nekontrolovatelným způsobem.

Systém chytré karantény vyzkoušíte od pondělí na jižní Moravě. Kdy by měla vstoupit do ostrého režimu po celém Česku?

Po Velikonocích. Je to systém trasování, velmi rychlého kontaktu pozitivního jedince s velmi rychlým vyšetřením jeho kontaktů. Ti, kteří budou označení jako rizikoví, jdou okamžitě do karantény, a u těch, u kterých se nákaza následně potvrdí, tam zůstávají. Lidé, kteří budou vyhodnoceni jako negativní, jsou volní v normálním pracovním procesu.

Předseda Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula (vlevo) a ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Denně roste počet nakažených, otestovaných i zemřelých. V posledních dnech se ale podstatně nezvyšuje počet vyléčených. Je jich jedenáct. Čím si to vysvětlujete?

Jsme pořád na začátku epidemie a doba vyléčení je poměrně dlouhá, tři až čtyři týdny (první nakažený v ČR se objevil 1. března). Takže je jasné, že řada těch lidí stále ještě virus vylučuje a my musíme počkat na druhou vlnu vylučování viru, po které už to může ustat.

Myslím si, že od určitého okamžiku počet vyléčených bude narůstat podstatně rychleji. Viděli jsme to i na případu Číny, kde zpočátku po řadu týdnů byl minimální počet vyléčených, přestože počet nakažených dramaticky narůstal.

V Česku nyní denně přibývá mezi dvěma a třemi sty nakaženými. Jaký je výhled, do kdy se bude se tento počet navyšovat?

Navyšování tu určitě bude, nicméně potřebujeme, aby se to stabilizovalo. Tedy aby byl přírůstek lineární a co možná nejnižší. Chceme, aby se reprodukční číslo (kolik lidí může nakazit jeden pacient) snížilo tak, jak jsme ho dostali z 2,6 na číslo mezi 1,2 a 1,8. Až zavedeme rychlou karanténu, kde chceme cílit na těch 1,2, tak s tím bychom byli naprosto spokojeni.

Kdy by se to číslo mohlo stabilizovat?

To nastane, až budeme mít stabilní síť laboratoří a odběrových míst, protože když tam teď přidáme dva tisíce vzorků denně, což je stoprocentní nárůst proti víkendu, je logické, že těch případů zachytíme víc. Křivka se dá posuzovat ve stabilním stavu, což by mělo trvat někdy do Velikonoc, než celou síť postavíme tak, jak bychom ji potom chtěli používat.

Souvisí růst případů ještě primárně s vlnou občanů vracejících se ze zimních dovolených v zahraničí? Nebo už je to spíš důsledek komunitního šíření?

Už je to samozřejmě dominantně komunitní přenos.

Koronavirus se začal šířit v domovech pro seniory, tedy v nejrizikovější skupině. Je podle vás ještě stále možnost, jak tomu zamezit?

Vydali jsme zpřísňující opatření pro domovy důchodců, aby se tam v případě výskytu výrazně oddělili ti pozitivní od těch, kteří nejsou pozitivní, a aby se o ně staraly různé ošetřovatelky nebo sestry.

Současně chceme odlišný systém zásobování, třeba jídlo, hygiena a podobně. To přesně musíme udělat, aby nedošlo k zavlečení do celého zařízení. Plus přísná opatření pro personál, který by se měl denně měřit předtím, než přijde do práce, případně na pracovišti, než začne poskytovat péči, abychom se tomu opravdu vyhnuli. Je to vážně nejrizikovější skupina a pracovník, který by byl nakažen, to tam samozřejmě může zanést, jak se to už stalo.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze oznámila, že se stav toho nejvážnějšího pacienta zlepšil, zřejmě i v důsledku podávání experimentálního léku Remdesivir, natolik, že mohl být odpojen od mimotělního oběhu. Můžete k tomu něco bližšího říct?

Je to signál, že ten preparát je skutečně dobrý, a také signál pro nás k tomu, že bychom se měli snažit, abychom tu měli co nejvíce balení pro tyto těžké pacienty. A to je věc jednání s firmou (Gilead Sciences), protože samozřejmě celý svět tento preparát vyžaduje.

Je to jednání na dobré cestě? Společnost ohlásila, že přestává udělovat povolení k léčbě právě kvůli přílišné poptávce. Výjimkou jsou jen těhotné ženy a děti pod 18 let.

Od doby, co se to změnilo, jsem s nimi mluvil. Bude tu odlišný program, ten současný se opravdu omezil. Ale ten nový bude znamenat, že bude jiný mechanismus přidělování, tedy už nebude nutné žádat do Spojených států, ale v Evropě vznikne depo tohoto preparátu. Nevím, jestli u nás, spíš v Německu, ale z něj bychom měli šanci si na něj sáhnout.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků