Hlavní obsah
Předseda České vakcinologické společnosti a epidemiolog Roman Chlíbek Foto: Petr Topič/Mafra, Profimedia.cz

Chlíbek: Tempo očkování musí zrychlit

V létě bychom se díky vakcínám mohli vyhnout čtvrté vlně covidu a začít se vracet do normálu, řekl v rozhovoru pro Právo předseda České vakcinologické společnosti a epidemiolog Roman Chlíbek.

Předseda České vakcinologické společnosti a epidemiolog Roman Chlíbek Foto: Petr Topič/Mafra, Profimedia.cz
Chlíbek: Tempo očkování musí zrychlit

Zvládneme při současném tempu proočkovat rizikovou populaci do přelomu jara a léta, jak o tom mluví například ministr zdravotnictví Jan Blatný?

Bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet dodávky vakcín. Vím, že některá očkovací centra už dnes hlásí, že vakcíny nemají. Očkovací centrum ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové například čeká na to, jestli v úterý vakcíny přijdou. Pokud ne, jeho mobilní týmy nemohou pokračovat v očkování. Bude záležet na tom, jak se bude dařit rozvážet vakcíny.

Potřebujeme dostat osmdesátníky „z ulice“ do očkovacích míst

Skupina seniorů nad 80 let, kteří se očkují prioritně, je dost velká a bude také záležet na tom, jak se někteří hůř pohybliví senioři budou na očkování dostávat. Pokud by bylo tempo takové, jaké je dnes, tak by se to asi nestihlo. Tempo se musí zrychlit.

I premiér Babiš mluvil o tom, že očkování jde zatím pomalu. Kde je úzké hrdlo, jsou to jen dodávky vakcín?

Dodávky vakcín ovlivnit nemůžeme, ale z mého pohledu by se měla co nejdříve spustit centrální evidence zájemců o očkování. Každé očkovací místo si to řeší v rámci svých rezervací po svém, je náročné zorganizovat, aby tam vždy byl dostatek zájemců. Většina nemocnic také začala tím nejjednodušším: očkuje své zdravotníky a své pacienty, tedy to, co mají nejblíž.

My ale potřebujeme dostat osmdesátníky „z ulice“ do očkovacích míst. Mobilní týmy musí také zintenzivnit práci, aby stihly objet všechny domovy důchodců a sociální zařízení nejpozději do konce ledna.

Od pátku už funguje rezervační systém, zatím jen pro lidi starší osmdesáti let. Je to správná cesta?

Správná cesta to je. Zkraje byly obavy, jestli je centrální registrace na testy na covid vůbec vhodná. Nakonec se ukázalo, že to funguje. Do systému dnes vstupuje kdejaký lékař a je schopen indikovat test na odběrová místa.

Centrální správa asi musí být, jinak bychom těžko zajistili, že se například do kraje, kde mají velký zájem o očkování, přesune větší dávka vakcín. To jinak než centrálním způsobem nelze. Neumím si představit, že by kraj přišel s tím, že má hodně vakcín a že je může předat dál tam, kde jich je nedostatek. Musí být někdo, kdo to řídí a má přehled.

Nemůže se stát, že se dodávky zpozdí a nebudou? Třeba pro ty, kdo budou potřebovat druhou dávku?

Může se stát cokoliv. U vakcín se někdy stává, že jsou dokonce i výpadky ve výrobě. Tady to neočekávám, ale čas od času se to stává. Na druhé straně se ví, a schválila to i WHO, že druhá dávka může být aplikována bez potíží do 42. dne.

Máme i oprávněné doporučení České vakcinologické společnosti, že pokud z nějakého důvodu člověk nedostane vakcínu ani do tohoto termínu, třeba když zapomene, tak ji dostane v co nejbližší době a pořád funguje. Pokud budou výpadky, tak holt člověk dostane vakcínu, až bude k dispozici. I kdyby to mělo být s dvouměsíčním odstupem. Pořád bude dostatečně funkční.

Chápu, že jsme členský stát EU, ale není možnost, že bychom si po vzoru Velké Británie vakcíny schvalovali sami, třeba prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv?

Národní autorizace a registrace je sice možná, ale málokterý stát to dělá. Je to přece jen náročný proces a při vší úctě k SÚKL by jim to trvalo déle než Evropské lékové agentuře (EMA). Teoreticky to tedy možné je, ale tím, že to registruje EMA, je větší záruka, že je vakcína skutečně důkladně posouzena na široké bázi odborníků.

O očkování kolovala a stále koluje řada mýtů, mnoho lidí má z očkování strach. Máte pocit, že se to trochu zlomilo poté, co jsme v ČR začali očkovat?

Malinko se to začíná lámat ve prospěch očkování. Lidé ve svém okolí vidí naočkované jedince, kteří neměli po očkování žádné dramatické reakce. SÚKL neeviduje vysoká procenta hlášených vážných nežádoucích účinků po očkování.

Myslím tedy, že lidé vidí, že vakcína nezpůsobuje nic závažného.

Přesto se v médiích občas objeví zpráva o úmrtí těsně po očkování, v minulém týdnu se na světě objevily dva případy zdravotníků.

O tom přesně nevím, a hlavně je třeba prokázat souvislost s očkováním. Může se stát, že jeden den vás naočkují a druhý den zemřete na infarkt. Neznamená to ale, že to způsobilo očkování. Nejsem si jistý, zda existuje jasný důkaz toho, že zcela zdravý člověk zemřel, protože byl očkován.

Nejčastější argument lidí, kteří mají z očkování obavy, je ale ten, že nikdo nezkoumal dlouhodobější účinky.

Ty se nezkoumají u žádných vakcín. Kdybychom k tomu přistupovali takhle, tak jsme se v životě nezačali očkovat proti ničemu. Dám příklad: kdyby někdo zítra objevil očkovací látku proti HIV/AIDS, mnoho lidí by si ji nechalo píchnout hned zítra, než aby čekali tři roky na nějakou studii, která by zkoumala vedlejší účinky s odstupem let. Znamenalo by to, že bychom čekali třeba další čtyři roky, a to je nereálné. U žádné vakcíny tomu tak nikdy nebylo.

Přednost seniorů ano, ale nesmíme kvůli tomu vyhazovat vakcíny

Minimální interval, kdy se sleduje bezpečnost, je zhruba rok, který už proběhl od loňského dubna. Ti lidé se samozřejmě budou sledovat i nadále po celou dobu, co se vakcína používá. Kdyby se zde začal objevovat vzácný signál výskytu onemocnění, který se nedal podchytit, tak by se situace vyhodnotila a začalo by se s ní pracovat.

Ale není možné čekat několik let, to by popíralo celý smysl a princip očkování. Teď naopak hrajeme o čas.

Je tu ale zkušenost z roku 2009 s vakcínou proti prasečí chřipce, kdy se později u přibližně stovek naočkovaných objevila narkolepsie.

Ano, to je pravda. Ale to dané onemocnění způsobilo úmrtí u mnohem více lidí, kteří naočkováni nebyli. Pak se ukázalo, že je tu určitá skupina s genetickým předpokladem, u které se narkolepsie mohla objevit. Ale vezměte si, že konstrukčně byla ta očkovací látka postavená jako celá řada vakcín proti chřipce, a tyto vakcíny se i nadále používají.

Měli by si na vakcínu dát pozor lidé s autoimunitním onemocněním?

U každého očkování se bedlivě sleduje, jestli nezpůsobuje autoimunitní onemocnění. Doposud nikdo nepředložil žádný důkaz o tom, že by se tak dělo. Není důvod, proč si myslet, že by zrovna covidová vakcína mohla autoimunitní onemocnění spouštět.

S českými alergology a imunology jsme se shodli, že pacienti s téměř většinou autoimunitních onemocnění mohou být touto vakcínou očkováni. Ať už to jsou třeba autoimunitní záněty štítné žlázy, celiakie, Crohnova choroba, zde žádné riziko nehrozí. Určitá obezřetnost je namístě jen u systémového autoimunitního onemocnění s neurologickými příznaky.

Imunologové vám naopak potvrdí, že autoimunitní onemocnění může způsobit i virová infekce.

Dalším častým strašákem je přítomnost kovů, například hliníku, ve vakcínách. Ten může podle některých urychlit nástup Alzheimerovy choroby.

Tyto obavy jsou liché z toho důvodu, že v žádné covidové vakcíně hliník není.

Doporučil byste poradit se před očkováním s praktickým lékařem?

Záleží na tom, o co se jedná. Pokud má člověk běžná onemocnění, určitě to zvládne i s praktickým lékařem. Lidé například s roztroušenou sklerózou by se měli poradit se svým neurologem. Pokud by měl někdo v minulosti například anafylaktický šok nebo trpí vícečetnými alergiemi, měl by to konzultovat s alergologem. Většinu stavů vyřeší praktický lékař.

Někteří vědci upozorňují, že vakcinace proti covidu-19 není všespásná a že je spíš potřeba najít na nemoc lék.

Ideální je mít lék i vakcínu. Lékem léčíte nemocné a vakcínou zabraňujete onemocnění. Covid-19 je onemocnění s pandemickým potenciálem, které se šíří kapénkami, a u něj je rozhodně důležité zabránit tomu, aby se lidé nakazili. Vakcinace je rozhodně na prvním místě, to je daleko důležitější než vyvinout lék. Lékem pomůžete jen tomu, kdo se nakazil, ale nezabráníte šíření pandemie. To vyřeší jedině očkování.

Nedávno se vedla diskuse na zdravotním výboru Sněmovny, kde i ministr zdravotnictví Blatný připustil, že nakazit druhé může i očkovaný člověk. Mluvilo se o tom, že vakcína spíš zabraňuje vážnějšímu průběhu nemoci.

Není to tak, že by vakcína jen bránila těžkému průběhu nemoci, to by bylo málo. Je potvrzené z klinických studií, že vakcína z 95 procent brání jakémukoliv průběhu nemoci. Drtivá většina jedinců neonemocní příznakovým covidem. U očkovaného jedince se stále virus může uchytit na sliznicích, ale rozhodně se tam nebude masivně množit a dramaticky šířit dál. Jinak bychom popřeli princip veškerého očkování.

U očkování proti pneumokokům také může někdo namítnout, že neexistuje dostatečná slizniční imunita. Na druhou stranu se pneumokok přenáší stejně jako koronavirus respirační cestou. V zemích, kde se očkují ve velkém malé děti, tak se sníží výskyt i u seniorů, kteří očkovaní nejsou. To je důkazem, že malé děti nejen že neonemocní, ale nenakazí druhé.

Není důvod, proč by to u covidu, podobné respirační nákazy, bylo jinak. Není možné říct, že vakcína nevytváří žádnou slizniční imunitu. Domnívám se, že teoreticky to možné je, ale rozhodně se tak virus nebude v populaci dramaticky šířit.

O očkování se Česko radí s Izraelem. Co nám radí?

Izraelci nám ukázali, že u nich je všechno silně elektronizováno. Všechno se u nich děje elektronicky. V Izraeli telefonickou informační linku o covidu například provozuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Zdravotní pojišťovny tam provozují velkokapacitní očkovací místa, zvou své pojištěnce na očkování. Neleží to na bedrech jen ministerstva zdravotnictví, významně se zapojuje MPSV a zdravotní pojišťovny.

V Izraeli se snaží, aby žádná dávka nevyšla nazmar. Provozují velká centra, jsou schopni očkovat ve velkém, a pokud v ten daný den jsou připravené očkovací látky a nedostaví se dostatek preferovaných jedinců, tak než by tu vakcínu vyhodili, tak ji přes sociální sítě nabídnou komukoli, když to přeženu, kdo jde kolem.

To je věc, která určitě u nás stojí za zmínku, a měli bychom se na to připravit. Nikdy přesně nenaplánujete, abyste měli na daný den jen tolik vakcín, kolik se může spotřebovat, a teď co s nespotřebovanou vakcínou. Není důvod, proč by to nemohlo fungovat u nás.

Některé nemocnice to takhle dělají, ale spíš tajně. Jak premiér, tak ministr zdravotnictví se vůči „předbíhání“ ostře vyslovili.

To vůbec není o předbíhání. Je to o tom, že za hodinu máte zavřít očkovací centrum, leží vám tam třicet vakcín a nemáte je komu dát. Jde o efektivní využití těchto látek, aby žádná nepřišla nazmar. V tu chvíli je docela pochopitelné, že ji dostane někdo, kdo není prioritizován.

Pokud bude vakcína pro každého, tak je naděje, že léto už bude výrazně lepší

Izraelci mají také prioritizované skupiny, oni si to udělali velice jednoduše. Přednost má každý, komu je 60 a více, bez ohledu na choroby. Je to snadno kontrolovatelné, ale sami Izraelci nám přiznali, že když na očkování přijde senior, kterého doprovází mladý syn, a ten řekne, že by chtěl být očkován taky, tak ho na místě naočkují.

To znamená prioritizace ano, ale nesmí to být tak, abychom kvůli ní vyhazovali vakcíny, protože je nestihneme spotřebovat, anebo abychom vyháněli mladého člověka a říkali mu, ať přijde za měsíc.

Jaké jsou hlavní důvody, že Izraelci očkují při srovnatelné populaci daleko rychleji než my?

Hlavní důvody jsou, že v Izraeli udělali velkokapacitní očkovací centra a zajistili si ohromné dodávky očkovacích látek. A to za mnohem vyšší ceny, než máme my z EU. Investovali do toho mnohem více peněz a díky tomu, že ty vakcíny velkoryse přeplatili, tak výrobce jim garantoval velké množství dodávek.

U nás se začalo mluvit o očkovacích pasech a o tom, že by naočkovaní měli různé výhody, mohli by jít třeba do restaurace nebo za kulturou. Zároveň se ale ozývají hlasy, že nemůžeme neočkované diskriminovat. Co si myslíte vy?

Vždycky to bude mít etický rozměr, ale není možné dávat benefity a výhody očkovaným v době, kdy vakcína není dostupná všem. V době, kdy vakcíny bude dostatek a člověk bude mít na výběr, jestli se nechá očkovat, nebo nechce, protože s tím nesouhlasí, pak třeba může jít na koncert, ale musí si před ním udělat test. To lze ale v době, kdy bude očkování dostupné široké veřejnosti.

Bylo by opravdu divné, kdybychom teď řekli, že do restaurace může jen očkovaný člověk, a jinému přitom řekli, že teď není na řadě a vakcína pro něj bude až za dva měsíce. To by skutečně vedlo k diskriminaci některých skupin a to by nebylo dobře.

Kdy bude podle vás populace proočkovaná natolik, že budeme moci rozvolňovat opatření?

Pokud se podaří, že v červnu bude vakcína dostupná pro každého, tak je naděje, že léto už bude výrazně lepší a díky očkování se nám podaří předejít případné čtvrté vlně. Z mého pohledu je to otázka léta.

Zmíněný Izrael například věří, že s pandemií skoncuje do poloviny února. Myslíte, že se jim to podaří?

Je to možné. Mám spíš pocit, že počítají s březnem. Mohou toho dosáhnout proto, že mají mnohem víc vakcíny než my a mají velkokapacitní očkovací centra.

Počítá se s tím, že se lidé budou muset přeočkovat?

Budeme čekat na to, až se potvrdí, jak dlouho budou očkovaní chráněni, ale s přeočkováním se zatím nepočítá.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků