Hlavní obsah
Lékař, biochemik a člen analytického Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Jan Trnka. Foto: Petr Hloušek, Právo

Kolektivní imunita? Na tu prodělalo covid málo lidí, říká biochemik Trnka

Biochemik a lékař Jan Trnka z Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP v rozhovoru pro Právo popsal, co čekat od nové mutace koronaviru a jak se s ní vypořádat. Podle něj už zbývá málo času.

Lékař, biochemik a člen analytického Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Jan Trnka. Foto: Petr Hloušek, Právo
Kolektivní imunita? Na tu prodělalo covid málo lidí, říká biochemik Trnka

Proč reprodukční číslo R znázorňující, kolik dalších lidí nakazí jeden infikovaný, roste? Jsme měsíc v skoro v lockdownu.

Nejspíše je zatím více faktorů. Je možné, že už v tom může hrát roli šíření britské mutace, která je nakažlivější. Avšak z médií také víme, že opatření se ne vždy dodržují. Lidi také po Novém roce začali chodit do práce, o víkendech někteří jezdí lyžovat a zvýšené rizikové kontakty se pak projeví.

A když ministr zdravotnictví říká, že už nemá co přísnit, má trochu pravdu. Když už lidé opatřením nedůvěřují, tak může vyhlásit třeba stupeň PES sedmičku a k ničemu to moc nebude.

Takhle to táhnout další dlouhé měsíce je sebevražda

Je třeba znovu získat důvěru a představit cílená opatření k rychlému snížení počtů nakažených, jiné řešení už moc nevidím. Takhle to táhnout další dlouhé měsíce je sebevražda.

Co o britské mutaci spolehlivě víme?

Už hodně spolehlivě víme, že je zhruba o 50 procent nakažlivější než ostatní varianty, které tady cirkulují. To znamená, že si dané R pro dosavadní varianty koronaviru musíme vynásobit číslem 1,5 a dostaneme R, které budeme mít, jakmile převládne. (Reprodukční číslo k pondělku činí 1,01 – pozn. red.)

Jak bude britská mutace nahrazovat dosavadní varianty, uvidíme, že R při nezměněném chování lidí poroste nahoru až zhruba do 1,5násobku toho, jak by bylo normálně.

Takže máme-li teď R 1, tak britská mutace by znamenala R 1,5, což je exponenciální růst?

Ano.

Je třeba výhoda, že už máme vysokou promořenost?

Covid u nás prodělalo mezi 10 a 20 procenty populace. To je pořád příliš nízký počet na to, abychom hovořili o promořenosti, respektive kolektivní imunitě, což je přesnější termín.

Ale o imunizaci hovořit lze?

Poslední evropské studie ukazují, že zhruba po tři až šest měsíců od nakažení by ochrana proti nové infekci mohla být kolem 90 procent. Ale pokud máme při realistickém odhadu 20 procent imunizovaných, tak s dynamikou epidemie to nic zásadního neudělá. Na to je to nízké číslo.

Ministr zdravotnictví Blatný řekl, že máme několik měsíců na to, abychom zareagovali. Bude to stačit?

Tím, že v současné době máme poměrně velkou nálož viru v populaci, mohlo by britské mutaci trvat relativně déle, než převládne. V Británii se nová mutace objevila prvně na konci září a ke konci listopadu už byla dominantní. A já bych se trochu divil, kdyby tady byla ta mutace teprve na začátku. Už kvůli tomu, že s Británií máme čilé kontakty. Určitě nemáme nějaké měsíce času, měli jsme něco udělat už před měsícem, před dvěma. Minimálně systematicky sledovat její výskyt u nás, což se bohužel dosud nedělo.

Vláda zpřísnila opatření. Pomůže to?

Situaci to bohužel asi nezvrátí. Doporučení nosit respirátory fungovat moc nebude, protože závisí na ochotě lidí, a doklad ke služební cestě bude mít zanedbatelný dopad. Co je potřeba udělat, je zavést ekonomické motivace, aby se lidi nechali testovat a nebáli se karantény. Je třeba přimět co nejvíce firem, aby zavedly home officy.

Je potřeba zavést ekonomické motivace, aby se lidi nechali testovat a nebáli se karantény

Ale z epidemiologického hlediska by bylo nejlepší zavřít na krátkou dobu fabriky a továrny, kromě úplně nezbytných provozů pro chod státu, a snížit počty nakažených na minimum, protože jinak se z toho marasmu dlouho nedostaneme. Oddychlo by si zdravotnictví, které je před rozkladem, a všichni tam jedou z posledního. Bohužel se zdá, že ministerstvo zdravotnictví to takto hodlá táhnout donekonečna.

Zároveň připravme skutečně funkční chytrou karanténu, testování a trasování. Na dodržování opatření je třeba dohlédnout. Všechno to vyjde ekonomicky levněji s výrazně nižšími ztrátami na životech, což říkáme pořád.

Co s tím?

Všichni jsme unavení. Ale kdyby se stanovil jasný cíl, že se během třeba čtyř týdnů musíme dostat konkrétními kroky na malé stovky nově nakažených, tak by to šlo. Lidi by pak byli více ochotní se na něm podílet.

Jenže toto ministerstvo už asi nemá důvěru. Jsme v průšvihu a konec je v nedohlednu. Očkování, které by mělo být cestou ven, se zpožďuje.

Za to může stát? Vláda říká, že je nedostatek vakcín.

Vakcín je méně, než se čekalo, ale rozdělování dávek, logistika, jak se dostávají k lidem, jak rychle, za ty zmatky je nepochybně zodpovědný stát, který to dobře nezorganizoval. Nechal to na krajích, nemocnicích, ať si to dělají podle sebe. A pak zjistíme, že se to nedělá, jak by mělo.

Pokud bude jednou vakcín dost, můžeme se alespoň spolehnout na očkování?

Ano, ale nevidím žádné indikátory, které by ukazovaly, že se to v brzkém čase podaří. Selhává logistika a nezvyšuje se výrazně ochota lidí se očkovat. A třeba AstraZeneca nemá tak vysokou účinnost jako stávající vakcíny. Už to nevidím tak optimisticky jak před dvěma třemi měsíci, ale třeba se průběh očkování ještě zlepší.

Měli bychom vsadit na ruský sputnik a čínský sinopharm?

V případě, že je schválí Evropská agentura pro léčiva (EMA), proč ne. Tímto procesem musí projít jakýkoli lék, který se u nás užívá. EMA má kvalitní odborníky a odbornice a jejich úsudku bych důvěřoval. I v případě vakcín je lepší, když Evropa spolupracuje, než když si každý stát řekne, že si to bude domlouvat po svém. Kdybychom postupovali samostatně od začátku, tak se k vakcíně možná nedostaneme nikdy, protože by bohatší země pravděpodobně měly přednost.

Můžeme vzhlížet k léku REGEN-COV2, kterým se léčil Trump?

Počkejme si na výsledky studií. Zatím víme jistě jen to, že je drahý.

Irský lék by mohl se situací pohnout?

O tom neznám detaily. Je spousta léků, které vypadaly nadějně, ale do praxe se nedostaly, protože se ukázalo, že třeba nejsou dost účinné nebo úplně bezpečné.

Existují i jiná antivirotika, která fungují na principu ovlivnění syntézy ribonukleové kyseliny. Jestli to bude fungovat vůči covidu, na to je brzy. Takových léků je ve vývoji spousta a vzpomeňme remdesivir – měl fungovat obdobně, ale nakonec se ukázalo, že nefunguje. Počkejme na klinické studie.

Jak moc se ještě spoléhat na PES?

PES měl hlavně ukazovat, ve kterou chvíli se můžeme plně začít spoléhat na funkční chytrou karanténu, trasování a testování. Jenže nic z toho dosud dobře nefunguje.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků