Hlavní obsah
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Foto: ČTK

Analytici: Schodek 300 miliard ČR zvládne, nemusí být finální

Navrhovaný vyšší schodek letošního státního rozpočtu na úrovni 300 miliard korun nebude podle ekonomů znamenat pro tuzemskou ekonomiku problém. Bude to ale zřejmě znamenat budoucí zvýšení daní nebo nedostatek peněz na potřebné reformy. Schodek kolem 300 miliard se dal očekávat, ale nemusí jít ještě o konečné číslo, shodli se ekonomové.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Foto: ČTK
Analytici: Schodek 300 miliard ČR zvládne, nemusí být finální

Zvýšení letošního rozpočtového schodku na 300 miliard korun kvůli koronavirové epidemii chce v pondělí navrhnout vládě ministryně financí Alena Schillerová.

Původně měl být letošní deficit 40 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila jeho navýšení na 200 miliard. Nyní jde o druhý návrh navýšení. Deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP.

„S narůstajícími ztrátami v ekonomice je nutné počítat i s vyšším schodkem státního rozpočtu. S odhadem, že to bude spíše kolem 300 miliard korun, pracujeme již zhruba měsíc. Schodek celého vládního sektoru, tedy i obcí a krajů, bude ještě vyšší,” uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je třeba připustit, že se ministerstvo financí kvůli koronavirové krizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.

„Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronavirové krize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi,” dodal Kovanda.

„Prozatím jsme pracovali s variantou deficitu kolem 350 miliard korun, tedy zhruba kolem 5,5 procenta HDP. V neděli oznámená změna ze strany ministryně financí je již blíže tomuto odhadu, nicméně stále se nemusí jednat o finální číslo. Veškeré odhady jsou nyní totiž zatíženy velkou mírou nejistoty, jelikož nelze věrohodně předpovědět, jak se ekonomická aktivita bude skutečně dále vyvíjet," podotkl Jakub Seidler z ING.

Deficit ani přes 300 miliard ale podle něj nebude pro tuzemskou ekonomiku problém, jelikož její zadlužení je v mezinárodním kontextu nízké, a má tak prostor pro nárůst celkového dluhu vlády. Nicméně na boj s koronavirem budou v budoucnu chybět jinde, například na provedení důchodové reformy či dalších potřebných reforem.

Ministryně Schillerová nebyla podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka za více než měsíc od propuknutí koronavirové krize schopna odpískat ani ty nejkřiklavější příklady vládního populismu, o zbytných provozních výdajích státu nemluvě.

„Každá odpovědná firma, každý podnikatel, každá rodina - ti, kteří jsou dnešní situaci postiženi, přehodnocují své výdaje z hlediska jejich nezbytnosti a důležitosti. Musí to dělat i stát. Nikdo dnes nenutí vládu šetřit na investicích či na pomoci lidem a podnikatelům v existenčních potížích. Není ale možné se tvářit, že v rozpočtu neexistuje žádná vata v podobě provozních výdajů nebo nejrůznějších vylobovaných dotací subjektům, kterým jen zvyšovaly už tak tučné zisky,” dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků