Článek
Pokyn k analýze je v červnovém zápisu z porady vedení ministerstva, kterou řídil ministr Martin Šebestyán (za SPD). Zajistit ji má Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který příspěvky vyplácel. Informaci přinesl server iRozhlas.
„Cílem je doložit, že čerpání proběhlo v souladu s tehdy nastavenými pravidly a chybou na straně ministerstva, nikoliv vinou podniků,“ cituje iRozhlas ze zápisu porady. Ministerstvo ale odmítá, že by chtělo měnit dřívější rozhodnutí fondu – analýza má podle něj jen zpětně zmapovat, kde nastala chyba.
Základem sporu je otázka, jak dlouho může firma čerpat výhody pro malé podniky, když už patří velkému koncernu. Český fond jí podle svého tehdejšího výkladu ponechával dvouleté přechodné období, Evropská komise ale takový postup odmítla.
Přechodné období má chránit podniky, které postupně rostou – nemusí hned přijít o postavení malého či středního podniku, pokud limit obratu překročí jen jednou. Fond ale tuto ochranu přiznával i firmám koupeným velkým koncernem, takže mohly dál čerpat podporu pro menší hráče. Právě na takové případy se podle Komise přechodné období nevztahuje.
Fond od srpna 2018 postupuje podle výkladu Komise, svůj předchozí postup ale hájí. Komise jeho argument nepřijala a v červenci 2025 nařídila neoprávněně vyplacené peníze získat zpět.
Ne všechno se vrátilo
„Ačkoli podpůrný fond s tímto závěrem nesouhlasí, rozhodnutí respektuje a postupuje v jeho souladu,“ uvedl fond letos v březnu.
Část peněz fond získal zpět ještě před loňským rozhodnutím Komise. V šesti soudních sporech uspěl proti pěti firmám Agrofertu, které do léta 2023 vrátily přibližně 2,6 milionu korun včetně úroků – mimo jiné Agro Plchov, ZS Vilémov nebo Oseva Agri Chrudim.
Po loňském rozhodnutí Komise fond dohledal dalších 13 podniků, které neoprávněně získaly přibližně sedm milionů korun – osm z nich patřilo do Agrofertu. Většina firem peníze vrátila, ve dvou případech fond přistoupil k soudnímu vymáhání.
Rozhodnutí Komise řeší Tribunál
Kdo novou analýzu připravuje a kdy bude hotová, fond zatím nesdělil. Ujistil ale, že její zpracování samo o sobě nemění dosavadní postup.
Jedna z dotčených firem, Zemědělská společnost Blšany z Agrofertu, napadla rozhodnutí Komise u unijního Tribunálu. Žalobu podala loni v prosinci a namítá nesprávný výklad pravidel i porušení právní jistoty. Řízení stále probíhá.
Agrofert je zemědělsko-potravinářskou jedničkou v Česku a druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu, působí i v lesnictví a obnovitelných zdrojích. Vybudoval ho Babiš, letos v únoru ho vložil do svěřenského fondu. Zaměstnává kolem 29 tisíc lidí, z toho zhruba 18 tisíc v Česku.
