Před 60 lety nahlédl do vesmíru první Američan. Vše je OK, hlásil Alan Shepard

Kosmická loď Mercury (první pilotované plavidlo vesmírného úřadu NASA) s kabinou a volacím znakem Freedom 7 odstartovala díky nosné raketě Redstone ze startovací rampy LC-5 na vojenské základně na floridském Mysu Canaveral. Na palubě byl 37letý Alan Bartlett Shepard, který se díky tomu stal prvním americkým astronautem.

Tomuto letu předcházela řada bezpilotních letů se šimpanzi na palubě. Let Sheparda byl pouze balistický, suborbitální a trvající 15 minut a 22 sekund. Loď Mercury dosáhla maximální rychlosti 2,3 km/s, výšky 187,5 km nad Zemí a po 488 km dlouhém letu přistála na padáku v Atlantském oceánu.

Astronaut strávil v beztížném stavu pět minut, podle agentury Reuters byl nadšený z výhledu.

Přestože se Shepard navždy ocitl ve stínu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, který vylétl do kosmu o 23 dní dříve, znamenal Shepardův let úspěšný začátek v řadě amerických vesmírných výprav, které vyvrcholily o osm let později prvním přistáním člověka na Měsíci.

Prvním Američanem, který letěl kolem Země na orbitální dráze stejně jako Gagarin, byl 20. února 1962 John Glenn.

„V den startu měl Shepard v půl druhé ráno ke snídani steak ze svíčkové. Svoji kabinu pojmenoval Freedom 7 – Freedom znamená svobodu, ale „sedmička“ prý nebyla symbolem pro skupinu prvních sedmi astronautů programu Mercury, jak se nesprávně traduje, nýbrž znamenala, že kabina byla sedmým kusem, který byl vyroben,“ sdělil Novinkám popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Dodal, že „sedmičku” ale poté zachovali v označení kabin všichni Shepardovi kolegové.

„Protože Shepard před startem seděl/ležel v kabině Mercury přes pět hodin, potřeboval močit. Z kabiny nemohl, takže to nakonec vyřešil tak, že si načůral do skafandru,“ přidal Halousek další zajímavost.

Problém ale byl podle něj v tom, že měl na sobě řadu lékařských čidel (a také rektální teploměr), které byly napojeny na elektrické a datové rozvody kabiny. Aby „nedostal ránu“, byly mu tak během doby, co si do skafandru ulevoval, snímače vypnuty.

Později v roce 1963 měl Alan Shepard letět na plavidle Mercury ještě jednou, už prý bylo dokonce na loď namalováno pojmenování kabiny „Freedom 7 II“ – ale program byl zrušen. Měl být rovněž velitelem hned první mise Gemini 3 (GT-3),

„Během výcviku ale začal pociťoval závratě a točení hlavy. Následně mu lékaři diagnostikovali tzv. Méniérův syndrom – hromadění tekutiny ve vnitřním uchu, které ovlivňuje chování vestibulárního aparátu. Později mu zjistili i počínající zelený zákal,“ popsal Halousek.

Byl tedy vyřazen z letového stavu a stal se Chief of Astronaut Office (1963–1969, 1971–1974). Později se do letuschopného stavu po operaci vrátil a v roce 1971 se dokonce podíval jako velitel Apolla 14 na Měsíc.

Po odchodu z NASA se věnoval úspěšně bankovnímu byznysu, zemřel v roce 1998 ve věku 74 let. Na památku letu tohoto prvního Američana do vesmíru je 5. květen slaven v USA jako National Astronaut Day.