Hlavní obsah
Výzkumný a vývojový pracovník EGÚ Brno Petr Čambala Foto: Milan Malíček, Právo

Ceny energií ještě porostou, říká expert

Zdražování elektřiny odráží růst cen plynu, méně již situaci na trhu s uhlím, vysvětluje energetický expert, řídící konzultant společnosti EGÚ Brno Petr Čambala. Podle něj bude cena elektřiny ještě nějakou dobu růst.

Výzkumný a vývojový pracovník EGÚ Brno Petr Čambala Foto: Milan Malíček, Právo
Ceny energií ještě porostou, říká expert

Avizované výrazné zdražování elektřiny i plynu je zde. Co je hlavní důvod?

Nárůst cen elektřiny aktuálně odráží situaci na trhu se zemním plynem. Cena emisních povolenek nyní stagnuje, černé uhlí není na největší cenotvorné burze v Německu tak významné jako plyn. Cena plynu teď dočasně výrazně roste z důvodu málo naplněných podzemních zásobníků.

Elektřina bude aktuálně růst o 15 až 25 procent

Myslím ale, že u větších hráčů budou ceny navyšované výrazně méně než u těch menších, a to proto, že se obvykle zajišťují na dlouhou dobu dopředu. Například ještě do poloviny letošního roku prodal ČEZ silovou elektřinu na rok 2022 v průměru za 50 eur za megawatthodinu.

A o kolik tedy dodavatelé podle vás navýší ceny silové elektřiny?

Cena bude růst, a to o 15 až 25 procent. Dokážu si ale představit, že některé společnosti navýší cenu jen minimálně.

Doporučil byste proto fixovat cenu?

Záleží na konkrétní nabídce, obecně bych nyní nefixoval ceny elektřiny na období delší, než je letošní zima. Aktuální stav na burze je dán souběhem několika nepříznivých faktorů. Jednak je to navýšená poptávka po všem po covidu, který v loňském roce výrazně utlumil hospodářství.

Není to jen o energiích, ale třeba i o materiálech, vidíme to všude. Dalším faktorem je pak poměrně dlouhá poslední zima, kdy ještě v květnu byly prázdné zásobníky plynu, i když za normálních okolností by se už plnily. Navíc trh se v té době nechoval obvykle.

Firmy očekávaly mírný pokles cen zemního plynu, který nenastal, a cena plynu jen rostla. Společnosti tak začaly plnit zásobníky s určitým zpožděním, které nás teď dohání. Vstupují do toho ještě další faktory, kdy ruský producent Gazprom v současnosti plní stávající závazky, ale na nové zakázky upřednostňuje jiné regiony než Evropu.

Když se ale podíváte na obchodování s elektřinou na celý kalendářní rok 2023, je tam cena roční dodávky 86 eur, což je výrazně méně než na rok 2022. Na rok 2024 je cena ještě nižší. Trh tedy věří tomu, že cena bude klesat. Věří tomu výrobci i obchodníci.

Proč cena elektřiny časem klesne?

Hlavním růstovým faktorem je dnes cena zemního plynu. Předpokládám, že cena plynu v příštím roce výrazně poklesne, a to přinese i snížení ceny elektřiny.

Čeká podle vás Gazprom na zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa? Mohou se poté rychle ceny plynu snížit?

Samotný náběh plynovodu bude trvat až rok. Výrazným způsobem se jeho zprovoznění projeví až v létě příštího roku. Budeme tedy mít zimu poměrně vysokých cen elektřiny i plynu.

Nicméně cena plynu na letošní říjen je dnes na českém trhu 85 eur za megawatthodinu, na celý příští kalendářní rok je už jen 57 eur a na rok 2023 je 32 eur. Samotný trh a obchodníci cítí, že to, co se děje teď, je výkyv, který nejspíš projde korekcí.

Jaká byla cena plynu loni pro letošní rok?

Úplně nejnižší cena byla osm eur na denním trhu, průměrná cena pro letošní celoroční dodávku byla okolo 14 eur.

Proč je provázanost ceny elektřiny a plynu tak zásadní?

Na hlavním cenotvorném trhu v Německu je dnes výroba z černého uhlí už menšinová a hnědouhelné elektrárny cenotvorné nejsou. Vyrábí tam stále ještě poměrně hodně jaderné elektrárny, ale největší vliv na cenu mají plynové elektrárny, které uzavírají nabídku. Proto je cena plynu tak významná.

Jaký dopad bude mít u nás německé uzavírání jaderných elektráren, kde ty poslední skončí již příští rok?

Jednoznačně způsobí růst cen elektřiny. Musí se postavit nové technologie, a ty se musí zaplatit. Investoři je budou chtít mít splacené nejpozději do poloviny životnosti, což se odrazí na tom, že si k ceně vstupů připočtou i náklady na uhrazení technologie.

Není technicky odůvodnitelné, aby cena emisních povolenek byla tak vysoká

Doposud jsme žili v období, kdy jsme měli zdroje elektřiny postavené primárně na uhlí, vybudované v 70. a 80. letech. Ty teď dožívají, a i kdyby nenastal odchod od uhlí, museli bychom stejně uvažovat o tom, že je musíme jak v Česku, tak v Německu nahradit. V Německu začali s náhradou dříve, my v Česku jsme čekali až do současnosti.

Vstupujeme nyní do éry, kdy dochází k obnově celého výrobního parku elektřiny. Výhodou pro firmy je, že mohou využít investiční podporu z Modernizačního fondu Evropské unie, aby svoje energetické hospodářství zmodernizovaly a doplnily.

Došlo by tedy ke zvýšení cen tak jako tak?

Obnova elektráren se čekala, v současnosti je ale výrazně urychlená a směrovaná evropskou politikou, Modernizačním fondem a společenskou poptávkou po odchodu od uhlí. Ještě před pár lety firmy říkaly: Máme zajištěné dodávky uhlí do roku 2035. Dnes často slyšíme, že využijí Modernizačního fondu a za pět až deset let budou jen na plynu.

A jaké jsou hlavní důvody růstu cen elektřiny na burze? Například místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že emisní povolenky a jejich cena za tím primárně nestojí.

Za poslední dva roky je korelace mezi cenou povolenky a elektřiny natolik výrazná, že prohlásit, že povolenka za tím nestojí, je podle mého názoru dost odvážné. Minimálně v první polovině roku, kdy ještě tolik nerostly ceny plynu nebo uhlí, měl růst ceny povolenky zásadní vliv.

Teď cena povolenky spíše stagnuje a růst ceny elektřiny je tažen zejména zvyšující se cenou zemního plynu a růstem ceny uhlí. V energetice ale nedokážete nic přebudovat rychle.

Přebudování elektrárny z uhelné na paroplynovou, i kdyby se okamžitě odstavila, než projdete procesem EIA a dalšími schvalovacími procesy, výběrovým řízením a postavením elektrárny, bude trvat okolo pěti až sedmi let. Jediné, co můžete udělat rychle, když se zdraží vstup, je, že zdražíte výstup.

Jaký odhadujete vývoj ceny povolenky, která je nyní téměř na rekordu a stojí přes 60 eur za tunu CO2?

Záleží na tom, jaká bude zima. Pokud budou signály, že se vyrábí především z uhlí a obchodníci budou mít pocit, že po povolenkách bude poptávka, cena dále poroste. Můj odhad je, že prostor pro růst ceny ještě je.

Jak se bude trh s povolenkami vyvíjet v příštím roce, bude záviset také na reakci Evropské unie. Pokud vyšle signál, že je pro ni dlouhodobě přijatelná cena povolenky na stávající úrovni, tak pravděpodobně taková zůstane. Pokud naopak vyšle signál, že si představuje cenu nižší, trh zareaguje a povolenka zlevní.

Co se teď děje na trhu s povolenkami, je čistá spekulace. Není technicky odůvodnitelné, aby byla jejich cena takto vysoká. Povolenek je přebytek. Rok 2020 skončil s přebytkem 1,5 miliardy povolenek.

Obchodovat s nimi mohou i spekulanti, nejen ti, kteří vypouští při výrobě oxid uhličitý. Je to tak podle vás správně?

Samotný trh s povolenkami principálně není špatné řešení. To, že je kvůli spekulacím těžko předvídatelný, je ale v energetice velký problém. Pokud chcete stavět zdroje, které budou v provozu 30 let a investice do nich se budou splácet až 15 let, musíte být schopen spočítat si návratnost.

Nemůžete sázet na cenu silové elektřiny například 80 eur, která může zase spadnout na minimum. Na tak vysokou volatilitu je velmi těžké reagovat. Nemyslím si ale, že by se nejméně do roku 2030 od systému povolenek upustilo. Pokud by došlo ke změně, tak až po tomto roce.

Mohlo by dojít k progresivní dani, kdy by se řeklo, že v roce 2030 bude taková, v roce 2050 na jiné úrovni a podle toho se připravte. Pro energetiku by byla taková trajektorie lineárního růstu lepší.

Premiér Babiš přišel s návrhem zastropovat maximální cenu, která by se měla postupně zvyšovat. Je to podle vás dobrý nápad?

Polsko si vždy přálo zastropovat cenu povolenky, Francie si zase vždy přála, aby cena povolenky měla nějakou minimální úroveň. Jejich přístup se odvozoval od podoby energetického mixu v dané zemi a její emisní náročnosti.

Když zastropujeme cenu, tak čím se to bude lišit od uhlíkové daně? Jedině, že by přišel prudký hospodářský pokles, který by vrhl na trh obrovské množství povolenek, jenž by tlačil ceny dolů. Jinak se při zastropování budeme s cenou pohybovat blízko toho stropu, a tím se z emisních povolenek v podstatě stane uhlíková daň. Sám se kloním spíše k dani než trhu s povolenkami, protože nejistota a volatilita je pro investory smrtící.

A jak se budou podle vás dlouhodobě vyvíjet ceny plynu?

V příštím roce bude hodně záležet na průběhu letošní zimy. Pokud bude studená a dlouhá, ceny zemního plynu mohou ještě výrazným způsobem růst. Bude-li mírná, mohou ceny stagnovat nebo i klesnout. Teď jsme v rozkmitání nabídky a poptávky u energií kvůli covidu.

Příští rok bude stabilizační a rok 2023 už bude ustálený na nových cenových hladinách. Můj názor je, že bude především plyn oproti aktuálnímu stavu levnější. Dnes je plynu k těžbě dostatek, ložisek je až nadbytek, přepravní kapacity, zvláště po zprovoznění Nord Stream 2 budou více než dostatečné i na významné navýšení dovozu plynu do Evropy.

Nemyslím si, že by měl po překonání složité současné situace z dlouhodobého hlediska pokračovat extrémní nárůst. U zemního plynu se během následujících 30 let nemusíme obávat nějakého šoku. Dlouhodobě ale ceny porostou, bude se zvyšovat cena údržby, budou se obnovovat kapacity a podobně.

A u elektřiny?

Cena elektřiny dlouhodobě poroste z důvodu ozeleňování energetiky. Bude se klást důraz na zelený zemní plyn nebo vodík vyrobený ze zemního plynu tak, aby neunikal oxid uhličitý do ovzduší. S vyšším podílem obnovitelných zdrojů budou nevyhnutelně přicházet náklady na akumulaci elektřiny, a to budou v budoucnu hlavní faktory růstu.

Co byste tedy doporučil podnikům?

Velkým firmám bych doporučil zamyslet se nad tím, zda se nestát výraznějším producentem elektřiny, a využít toho, že se energetika aktuálně transformuje. Pokud na to jsou vhodné podmínky, což je stabilní odběr elektřiny, plynu, dodávka tepla, a v případě, že je prostor také prob vybudování fotovoltaiky, mohou na tom vydělat.

Počítali jsme několik energetických rozvojových studií, kdy ve firmě byla návratnost takové investice v řádu nižších jednotek let. Řeknu pár postřehů. Aby byla fotovoltaika výhodná, musí se potkat výroba se spotřebou.

Přímá akumulace elektřiny je nákladná. I ta nejlepší baterie přidá alespoň tři koruny na kilowatthodinu. Je třeba zvážit diagram spotřeby a říci, zda se to vyplatí, zda k tomu, pokud mám stabilní odběr tepla, přidat kogeneraci. To vše u nás v EGÚ Brno firmám počítáme.

Takže lepší je jen fotovoltaika bez baterií?

Obecně bych doporučil vybudovat si vlastní energetiku. Jestli to bude fotovoltaika, plyn nebo kogenerace, to už je spíš otázka toho, jak továrna funguje.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků