Havlíček: U energií zavedeme domácnostem až nulovou daň

Je to jedna z variant, ke které se začínáme klonit. Situace na energetickém trhu v Evropě se bohužel zhoršuje. Připravili jsme také okamžitá opatření, tedy že zadotujeme domácnosti. To je jednorázový krok, který by jim měl ulevit na úrovni 1200 až 1300 korun na domácnost v příštím roce.

Na cenách na burze ale vidíme, že se situace zhoršuje, a tak jsme připraveni snížit DPH z 21 procent až možná na nulu, ale to musíme ještě dopočítat.

To nelze v tuto chvíli potvrdit, protože nikdo přesně neví, o kolik v příštím roce stoupne cena energií. Pokud to bude na úrovni do 20 procent, což zatím očekáváme, potom budou platit stejně.

Konkurence je tak velká, že by se to v krátké době na cenách projevilo.

To bych úplně netvrdil. V Evropě se dá vše vyjednat. Záleží na tom, kdo bude vyjednávat. Pravda je, že premiér Babiš tu diskusi na neformálním summitu ve Slovinsku (minulý týden, pozn. red.) vyprovokoval. Byli jsme překvapeni, že ostatní aktéři to sami nebrali jako tak velkou prioritu.

Premiér inicioval hledání řešení napříč Evropou. V tuto chvíli je vidět, že k tomu v jednotlivých členských zemích přistupují různě. Některé státy zavedly okamžitou pomoc, ale některé uvažují i o snížení DPH na nulu, byť třeba krátkodobě.

Šéfové EU to chtěli řešit až v druhé polovině října a premiér umožnil, že se to začalo projednávat už teď. Myslíme si, že není možné na nic čekat. S tou situací se musí něco dělat v celoevropském rámci.

To je otázka legislativní, musela by to řešit nová Sněmovna. Do doby, než zasedne, jsme schopni to připravit. Je ale třeba říci, že to není otázka dnů. Je třeba připravit to v následujících týdnech, aby to případně parlament odsouhlasil v průběhu podzimu, aby to mohlo platit od příštího roku.

Ano, protože cena elektřiny by podle našeho odhadu mohla stoupnout o 15 až 20 procent, na průměrnou domácnost by to mohlo dělat asi 2500 korun za rok. Snížení nebo zrušení daně by to kompenzovalo.

Od příštího týdne (od. 11. 10., pozn. red.) to chceme začít definitivně připravovat ve smyslu distribuce zdrojů. Jsme teď toho názoru, že by to měly dostat všechny domácnosti.

Před týdnem či dvěma jsme uvažovali, že bychom přispěli domácnostem, které jsou ohroženy energetickou chudobou. Tak postupuje třeba Francie. Problém je ale v tom, že bychom museli přesně definovat, která domácnost to je.

Jsou studie, které říkají, že by se to týkalo asi 800 tisíc domácností, ale museli bychom dokladovat, proč někdo ano a někdo ne.

Ano. Chceme domácnostem pomoci tak, že jim ulevíme od plateb spojených s podporou obnovitelných zdrojů, a to až do výše průměrné spotřeby. U domácností s průměrnou spotřebou to činí 1250 Kč ročně, a to by neplatili.

Zdanili jsme solární investory, získali jsme tím pět až šest miliard korun a ty necháme domácnostem.

Ano. Ale bylo by to zastropováno průměrnou spotřebou.

Myslíme i na firmy. I těm umožníme, že nebudou platit tak vysokou částku za obnovitelné zdroje. Bude to nižší příspěvek o 17 procent. Pro firmy by to mohlo být ve finále ulehčení až pět procent a to není úplně málo.

Musíme být objektivní. Emisní povolenky se Evropské komisi vymkly z kontroly. Někdo to téma musí zvednout a jsme to my. Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje. Odhad Evropské komise byl, že cena povolenek bude v roce 2030 na úrovni 30 až 40 eur za tunu CO2. Jsme v roce 2021 a máme cenu přes 60 eur. Výsledek je ten, že to likviduje průmysl, vytvořili jsme likvidační nástroj.

Kdyby se cena povolenek vyvíjela tak, jak se odhadovalo ve studii Komise, nikdo proti tomu nic nemá. Je to nástroj, který motivuje k tomu, aby se investovalo do čistých zdrojů. Teď se to ale dostalo mimo kontrolu a je v každém případě třeba s tím něco dělat. Ať už regulací, nebo jiným režimem snižování počtu emisních povolenek.

Nesmíme tak rychle snižovat jejich počet a stejně tak musíme přestat spekulovat nad dalším brutálním rozšířením povolenek směrem k dopravě, nebo dokonce i do objektů. To všechno by znamenalo, že by cena šla nahoru. Voláme po tom, aby se to okamžitě začalo řešit.

U nás problém nyní nehrozí. Cena plynu logicky ovlivňuje i ceny elektřiny. Nicméně cena energií jde nahoru z důvodu odstavování uhlí, kvůli tomu, že Německo odstavuje jádro, a kvůli vyšší ceně emisních povolenek.

Navíc se nám do toho teď dostala plynová situace, kdy dochází k tomu, že Rusko lehce utlumilo množství plynu do Evropy, USA zkapalněným plynem v současnosti zásobují Asii a je poměrně vysoká poptávka způsobená vyšší spotřebou. Objektivně ale dlouhodobě není důvod, proč by měl být plyn na těchto cenách, takže předpokládáme, že se situace na trhu s plynem zklidní.