Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo

Strany slibují vyšší důchody, věk odchodu do penze nezvednou

Politické strany ve svých předvolebních programech slibují, že důchody během příštích čtyř let vzrostou v průměru až o 4500 korun. Některé partaje chtějí také zvýšit podporu pracujícím důchodcům, věk odchodu do penze zvedat nehodlají.

Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo
Strany slibují vyšší důchody, věk odchodu do penze nezvednou

Průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 805 Kč na 16 280 Kč, parametry valorizace v pondělí schválila vláda. Navýšení průměrné penze na 20 tisíc do roku 2025 slibují vládní ANO i ČSSD. Jen s o něco nižší částkou operují i další strany, například podle koalice pirátů a STAN (PIRSTAN) by se na konci volebního období měla pohybovat na 18 až 19 tisících měsíčně.

Analytici však upozorňují, že při vysoké inflaci či svižnějším růstu mezd by se k této výši mohly důchody dostat „samy“ zákonnou valorizací.

Strany ve svých volebních programech shodně odmítají prodlužování věkové hranice vstupu do důchodu nad 65 let.

Podle ČSSD musí důchodový systém zůstat pod kontrolou státu. „Průběžný systém, jaký v Česku máme, je ten nejstabilnější, jaký existuje. Nedopustíme jeho privatizaci,“ řekla Právu ministryně práce za soc. dem. Jana Maláčová (ČSSD).

Pravicové strany by podpořily rozšíření možností spoření lidí na stáří v soukromých penzijních fondech. „Možnost soukromého spoření funguje už dnes, chceme však rozšířit spektrum fondů, v jejichž rámci si lidé budou moci šetřit na stáří, a inspirovat se i v zahraničí, kde se například osvědčily účty dlouhodobých investic,“ uvedla za koalici SPOLU šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Obecně pravicové strany tradičně volají po posílení zásluhové složky důchodu.

ČSSD chce opět prosazovat dřívější odchod do penze pro těžké profese, s nímž nedávno nepochodila. „Zaměstnancům v náročných profesích, zařazeným do třetí a čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, umožníme dřívější odchod do důchodu za každých deset odpracovaných let o jeden rok,“ uvedla Maláčová.

O dřívějším odchodu do důchodu u občanů z náročných profesí hovoří i ANO, i když tento návrh Maláčové letos nepodpořilo.

Minimální důchod a senioři v práci

Oslovení zástupci ČSSD, PIR/STAN a SPOLU, KSČM, SPD, Přísahy i zelených se také shodují na potřebě zavést minimální neboli základní důchod, v nejbližších letech aspoň 10 tisíc korun, který by měl garantovat, že žádný důchodce nebude ohrožen chudobou. Tento základ by měl být doplněný zásluhovou složkou a dobrovolným spořením.

„Aby se na základ ve výši zhruba 10 tisíc korun dosáhlo, měl by se upravit růst penze ke zvýšení podílu základní solidární části důchodu a snížení podílu zásluhové výměry. Dotklo by se to lidí s vyšší penzí,“ uvedl za piráty jejich poslanec Tomáš Martínek.

Hned několik programů věnuje pozornost posílení finanční motivace důchodců, aby setrvali déle v práci. Dosud pracující důchodci finančně přispívají státu podstatně více, než z něj následně dostanou.

„Musejí opakovaně každý rok znovu zažádat o minimální zvýšení svých důchodů v řádech několika desetikorun. Nicméně návrh ANO na každoroční zvyšování jejich důchodů o 1,5 procentta či Přísahy na odpuštění jejich příspěvků na zdravotní a sociální pojištění si jejich experti nejspíš nepropočítali, neboť by to už tak děravý státní rozpočet připravovalo každý rok o další miliardy,“ řekl Právu profesor Martin Potůček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a předseda předminulé komise pro důchodovou reformu z let 2014 až 2017.

SPD pro lidi, kteří dobrovolně pokračují v práci, podle poslankyně Lucie Šafránkové navrhuje snížení daně z příjmů až po její úplné odpuštění.

Kratší doba pojištění

ANO a SPOLU by rády zvýšily vdovské důchody. Potůček ocenil dva návrhy SPOLU, a to na zavedení dobrovolného společného vyměřovacího základu u manželů a dále na snížení potřebné doby pojištění na 25 let. „Oba jsou technicky snadno realizovatelné,“ podotkl. Potřebnou dobu pojištění z nynějších 35 na 25 let chce snížit také ČSSD.

SPOLU rovněž avizuje, že by se standardní doba studia měla vrátit do náhradní doby. Dále chce lidem umožnit, aby mohli z odvodů přispívat na důchod přímo svým příbuzným. V praxi by to fungovalo tak, že jeden procentní bod důchodového pojištění by mohl platit přímo svým rodičům nebo prarodičům.

Mezigenerační solidaritu v důchodovém systému razí i Trikolóra. Podle ní má jít o dobrovolné převedení části daní ve prospěch rodičů či prarodičů na jejich potomky s tím, že pět procent z daní by mohli poslat rodičům na důchod.

Piráti se STAN navrhují zřídit státní nebo veřejnoprávní fond, kde by si lidé mohli dobrovolně spořit nad rámec povinného sociálního pojištění. S myšlenkou zavedení nového státního fondu si pohrávají i některé další strany.

Potůček v programech postrádá konkrétní návrh na snížení rozdílu ve valorizaci nadprůměrných a podprůměrných důchodů, který v dlouhodobějším horizontu stlačuje podprůměrné důchody k hranici životního minima, zatímco ty nadprůměrné bobtnají každým rokem o něco více než ty pouze průměrné.

„Žádný program též nenavrhuje řešení chronického nepoměru ve výši příspěvků za sociá­lní pojištění u zaměstnanců a OSVČ. Tak jako už ve volební kampani v roce 2017, žádný politický subjekt bohužel nenašel odvahu sáhnout do tohoto vosího hnízda,“ podotkl Potůček.

Kde najít peníze

Problém s financováním důchodů v české stárnoucí společnosti by mohla vyřešit větší porodnost a podpora prorodinné politiky, kterou asi nejviditelněji hlásá hnutí SPD, a podle některých i kontrolovaná imigrace.

„Udržitelnosti důchodového systému výrazně napomůže jakákoliv politika, která zvýší produktivitu práce a povede k růstu mezd. Stejné je to s migrací,“ sdělil Právu ekonomický expert zelených Jaromír Baxa. Z dalších programových bodů například ANO slibuje možnost průběžného sledování „důchodového konta“ a třeba Přísaha prosazuje dorovnání nízkých důchodů žen.

Co se týká financování důchodového systému, ČSSD chce kvůli tomu změnit daňový mix a zavést některé nové daně. Jde například o bankovní daň, sedmiprocentní digitální daň, progresivní zdanění, zvýšení daní pro největší korporace, milionářskou daň z majetku nad 100 milionů či progresivní dědickou daň s příjmy nad 50 milionů Kč.

KSČM chce vyšší daně pro vysokopříjmové kategorie a velké korporace, Přísaha by se zaměřila na daňové úniky, SPD by zdanila odliv dividend do zahraničí. „Peníze na důchodový systém, školky a další nenajdeme jinde než v daních, a to jak z příjmu fyzických osob, tak z příjmu právnických osob, nebo například ve vyšším zdanění majetku, které je u nás na velmi nízké úrovni,“ je přesvědčen expert zelených Baxa.

Proti zvyšování daní na podporu důchodů se staví SPOLU i ANO, které míní, že dobře prosperující ekonomika si na důchody vydělá.

Jak si letos vede důchodový systém

Systém skončil v 1. pololetí v deficitu téměř devět miliard Kč. Je to ale lepší výsledek než za stejnou dobu loni či v letech po krizi. Vzdor karanténám byly příjmy z odvodů dosud nejvyšší.

Nejvyšší ale byly i výdaje na penze. Do pololetí se na důchodech vyplatilo 270,82 miliardy Kč, o 14,3 miliardy víc než za stejnou dobu loni.

Na pojistném se vybralo 261,84 miliardy, proti loňsku zhruba o 19,2 miliardy víc.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků