Hlavní obsah
Prezident Miloš Zeman Foto: Petr Hloušek, Právo

Prezident si dokazuje převahu nad všemi, míní právníci

Prezident Miloš Zeman si vyjádřením o případném udělení abolice premiéru Andreji Babišovi (ANO) dokazuje moc nad ním, ale i nad všemi zbylými občany České republiky. Alespoň tak chápe jeho čtvrteční výrok bývalá senátorka a někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Další právníci zase mluví o nátlaku na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana či vzkazu, že jeho závěr bude bezpředmětný.

Prezident Miloš Zeman Foto: Petr Hloušek, Právo
Prezident si dokazuje převahu nad všemi, míní právníci

Soudcovská unie i Unie státních zástupců je ve vyjádřeních k výroku prezidenta výrazně vlažnější a víceméně ho ústy svých šéfů odmítá komentovat.

„Institut milosti, včetně té abolice, hraje v ústavním systému jistě roli, ale počítá se s tím, že bude v rukou uvážlivého a dobrověrného člověka… no a Miloš Zeman…,“ hledala Wag­nerová těžko odpověď na otázku, jak chápe prezidentův výrok.

Vzápětí však slova našla. „Působí to na mě tak, že si dokazuje převahu moci, nejen nad námi všemi, což je tedy hrůza, protože takhle se chová monarcha, a ne prezident v právním státu, ale i nad Andrejem Babišem si tu převahu dokazuje,“ míní exsenátorka.

Podobně chápe Zemanovo prohlášení také známý advokát Jaroslav Ortman. Přestože nijak nerozporuje právo prezidenta republiky udělit milost, případně abolici, má za to, že Zeman své vyjádření špatně načasoval.

„Pan prezident je ostrostřelec. Čekal jsem, že něco takového udělá, ale ne teď, protože již avizoval nějaké případné kroky,“ řekl Právu Ortman s tím, že podle něj by bylo rozumnější počkat na rozhodnutí nejvyššího žalobce.

Vázán zákonem

Má však za to, že prezident se snažil vytvořit nátlak na Pavla Zemana. Prý je to vzkaz, že ať rozhodne jakkoliv, bude to vlastně jedno. Sám šéf žalobců ústy svého mluvčího Petra Malého v pátek sdělil, že vyjádření prezidenta nijak neovlivní jeho další kroky.

„Prohlášení prezidenta o možnosti udělení milosti premiérovi nebude mít žádný vliv na postup nejvyššího státního zástupce při přezkoumávání zákonnosti usnesení o zastavení trestního stíhání. Nejvyšší státní zástupce je v této věci vázán zákonem a také přesně podle zákona bude postupovat,“ uvedl Malý.

Problémem je podle Wagnerové ale rovněž i to, že vyjádření Miloše Zemana vysílá neblahý vzkaz veřejnosti a výrazně podrývá důvěru v právní stát, protože jeho slova lze chápat tak, že si před zákonem nejsme všichni rovni.

„Vysílá to vzkaz, že když je někdo premiérem, na kterém prezidentovi záleží, dostane se mu v jistých záležitostech privilegovaného jednání, zatímco všichni ostatní budou odkázáni na to, že budou muset absolvovat celou tu anabázi trestního řízení, která samozřejmě není příjemná,“ vysvětlila Wagnerová.

S jejími slovy souhlasí také ústavní soudce a bývalý prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. „Co k tomu říct… Je to zvláštní vzkaz pro veřejnost, špatný. Čekal bych dost, ale tohle mě překvapilo,“ sdělil Právu ve stručnosti.

Ani prorektor Univerzity Karlovy a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch nepovažuje nynější výroky prezidenta za šťastné. „Z právně-­politického hlediska to vidím jako nepříliš vhodný moment, navíc předčasný,“ zmínil Gerloch to, že Zeman hovoří o svém kroku ještě dřív, než celý případ začne řešit nejvyšší žalobce.

Samotný přezkum pravomocně zastavené kauzy nejvyšším státním zástupcem bere Gerloch ale jako nadstandardní věc. „Vidím to tak, že by skutečně museli najít úplně přesvědčivé a jasné důvody pro buďto vrácení případu k došetření, anebo k podání obžaloby,“ upozornil někdejší děkan Právnické fakulty UK.

Prohra u soudu rovná se rezignace

Pokud by se rozhodlo o první možnosti, tak si myslí, že téměř dva roky od vznesení obvinění byla už dost dlouhá doba, aby se shromáždily všechny důkazy, a hledat nové by bylo složité.

„Takže tam nevidím moc velký prostor. A pokud se rozhodne o podání obžaloby, tak by měl pak jasně (nejvyšší žalobce) unést u soudu důkazní břemeno, a jestliže by soud následně zprostil obžaloby premiéra i ostatní, tak se obávám, že by asi musel rezignovat na funkci nejvyššího státního zástupce,“ má jasno Gerloch.

Šéf Unie státních zástupců Jan Lata chápe prezidentova slova jako politické vyjádření. „Myslím si, že klást otázky, jestli pan prezident deklaroval, že by v případě zrušení toho usnesení udělil milost, nebo neudělil, je věc, kterou nelze v rámci tohoto přezkumu zohledňovat,“ uvedl Lata s tím, že udělování milostí je mimořádné oprávnění prezidenta republiky a je nutné ho hodnotit z politického, nikoliv právního hlediska.

Co se týče otázky podrývání důvěry v justici, má jasno: neděje se tak, „jestli to ale podrývá důvěru v prezidenta, je věc jiná“. Orgány činné v trestním řízení totiž mají konat tak, jak mají, a pokud se jejich rozhodnutí nestane vykonatelným, protože do toho se svým právem vstoupí prezident, není to věc orgánů, ale prezidenta.

„Může to zakládat nerovnost, protože ten, kdo je omilostněn, má výhodnější postavení, ale to je otázka na to, jaké má mít prezident oprávnění, ne role justičních orgánů,“ doplnil na závěr.

Ministryně spravedlnosti, bývalá nejvyšší státní zástupkyně, která je v poradním týmu prezidenta, Marie Benešová (za ANO) nechce výroky Miloše Zemana příliš komentovat. Považuje to za předčasné. „Zatím je to v poloze, že (prezident) něco řekl, což ještě neznamená, že to udělá. Až se tak stane, bude se to řešit. Nikdo nevíme, jak to bude,“ řekla Právu z dovolené Benešová.

Zeman od roku 2013, kdy stojí v čele republiky, zastavil trestní stíhání (abolice) zatím pouze v jediném případě. Stalo se tak na žádost přímo státní zástupkyně, a to v kauze muže obviněného z maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Ten totiž nebyl kvůli poškození mozku a duševní poruše schopný chápat smysl trestního řízení.

V dalších deseti kauzách prezident omilostnil lidi, kteří již byli pravomocně odsouzení a seděli za mřížemi nebo do věznice měli zamířit, například na doživotí odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.

Jeho předchůdci abolici udělili vícekrát. První polistopadový prezident Václav Havel například zastavil trestní stíhání vydavateli Petru Cibulkovi, který zveřejnil seznamy agentů StB, pro trestný čin hanobení prezidenta republiky. Cibulka čelil stíhání za počastování Havla slovy jako „prase“ a „hovado“.

Exprezident Václav Klaus se setkal s kritikou hlavně kvůli částečné amnestii v roce 2013. V rámci toho zastavil trestní stíhání všem, kteří byli obviněni déle než osm let a hrozil jim trest maximálně deset let vězení.

Jednalo se například o část obviněných z kauzy H-System, která se táhne téměř dvacet let, nebo stíhané v případu konkurzní mafie kolem soudce Jiřího Berky. Abolice se dotkla také bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby a jeho dvou spoluobviněných v kauze pronájmu Českého domu v Moskvě.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků