Článek
Praktická lékařka ženě, jejíž totožnost redakce Práva zná, nedoporučila očkovat se vakcínou, která – byť velmi zřídka – může poruchu srážlivosti krve způsobit. A v Česku se kombinovat vakcíny, na rozdíl od některých zemí, zatím nemohou, což potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví.
Velký přehled vakcín proti koronaviru
„Výsledek je ten, že nebudu mít ukončené očkování,“ řekla Právu žena, která má, stejně jako její lékařka, z druhé dávky vakcíny AstraZeneca obavy. Že bylo očkování spouštěčem embolie, jí napsal do zprávy i ambulantní lékař po vyšetření po propuštění z nemocnice.
Právě množící se případy závažných vedlejších účinků přiměly několik evropských zemí na nějaký čas přestat touto vakcínou očkovat, ČR mezi nimi nebyla. Evropská léková agentura (EMA) se za vakcínu a její bezpečnost tehdy postavila.
Astra by se měla dál používat. Užitek převažuje nad riziky, řekl šéf schvalování vakcín
Nyní se některé země rozhodly nedávat vakcínu AstraZeneky lidem mladším 60 let a zástupce EMA Marco Cavaleri uvedl, že by se neměla podávat ani starším. Státy by měly podle něj spíše používat mRNA vakcíny (Pfizer a Moderna), které riziko poruchy srážlivosti krve mají nižší.
Vakcínu od společnosti AstraZeneca v Česku používají především praktičtí lékaři. Vyočkováno touto látkou bylo zatím 633 tisíc dávek. Pfizeru bylo 5,3 milionu dávek, Moderny 580 tisíc dávek a J 67 tisíc dávek.
Vzácná reakce, tvrdí expert
Podle Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ale není důvod k panice. Podle něj jde o extrémně vzácnou reakci, kterou dostane jeden člověk ze sta tisíc. „Výskyty většinou nastávají po první dávce u mladých žen, které k tomu mají predispozice,“ řekl Šebo v ČT.
„Ti, co už jednu dávku dostali, mají při druhé dávce mnohem menší riziko nežádoucích účinků,“ uvedl s tím, že lidé si mohou před očkováním nechat vyšetřit hladinu protilátek proti destičkovému faktoru 4.
„Pokud je jejich hladina nízká či nedekovatelná, je riziko opravdu zanedbatelné,“ řekl mikrobiolog s tím, že toto vyšetření dělají hematologové běžně lidem, kteří například dlouhodobě berou léky na ředění krve.
Upozornil, že probíhá studie, jestli je možné přeočkovat lidi s první dávkou jiným typem vakcíny. Výsledky by měly být známy koncem června.
Pfizer je proti indické variantě covidu mnohem účinnější než Astra
„Není důvod si myslet, že by jiná vakcína nefungovala, nejspíš to bude fungovat znamenitě,“ řekl s tím, že jiný typ vakcíny by ve druhé dávce zřejmě způsobil silnější nežádoucí reakce typu bolesti hlavy a kloubů.
Česká republika zatím tento postup neumožňuje kvůli stanovisku České vakcinologické společnosti. „Ve Francii k tomu tak přistoupili, když se objevily informace o nežádoucích účincích, zavedli přeočkování mRNA vakcínou. U nás je postup vakcinologů konzervativnější a opatrnější, což je možná rozumné,“ míní Šebo.
Opatrný postoj má i ministerstvo zdravotnictví. „Odborné skupiny tuto otázku průběžně diskutují a vyhodnocují dostupná data. Náš postoj se v tuto chvíli nemění a nadále platí očkování druhé dávky stejnou vakcínou,“ řekla Právu mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
SÚKL: Na očkování u nás nikdo nezemřel
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který průběžně vyhodnocuje všechna hlášení na nežádoucí účinky očkování, se v ČR zatím u žádného ze 78 podezřelých úmrtí nepotvrdila přímá souvislost s očkováním.
„SÚKL nemá informace, že by některé z úmrtí, nahlášené jako důsledek podezření na nežádoucí účinek, přímo souviselo s očkováním proti covidu-19,“ řekla Právu mluvčí Klára Brunclíková.
„Největší část hlášených úmrtí má dle popisu pacientovy anamnézy a přidružených chorob jinou dobře vysvětlitelnou příčinu než podané očkování,“ uvedla. Část z těchto lidí podle ní zemřela na covid, který se u pacienta rozvinul krátce před očkováním nebo po něm.