Článek
Omáčky s knedlíkem, donuty, pizzy, čerstvé pečivo, ovocné dorty. Pro nemocné, kteří musí dodržovat bezlepkovou dietu, to je menu, na které si obvykle mohou nechat zajít chuť.
Původně chtěl jen udělat radost
„Lidé si po telefonu objednají jídlo a já s dcerou jim ho zavezu. Jezdíme dvakrát týdně, ve středu a v sobotu. Nejdříve jsme chtěli jezdit jen v okruhu 150 km, ale ozývali se nám lidé ze všech koutů země, takže dnes už jezdíme i 800km okruhy, od nás z Krkonoš až na jižní Moravu nebo Ostravsko,“ popsal Právu.
K podnikání ho přitom dovedla spíš náhoda. Svůj první penzion si zařídil před čtyřmi lety, do té doby pracoval ve stavební firmě. Reklamu si snažil vždy dělat na Facebooku sám a sázel na doporučení hostů.
Zlom přišel ve chvíli, kdy se v penzionu počátkem roku 2018 ubytovala maminka s dcerou s bezlepkovou dietou. Jiří se kvůli ní učil péct bezlepkové pečivo a vařit jídla, aby slečna mohla jíst všechno, co jedli i ostatní hosté. „Pro mě to byla výzva. Zpočátku se mi to nedařilo, ale zkoušel jsem všechno. S rodinou jsem se skamarádil a ta mě nakonec přesvědčila, abych se celiakům a bezlepkovému vaření věnoval dál,“ vyprávěl Právu.
I přes statisícové ztráty pomáhají druhým. Restaurace rozváží jídla bezdomovcům
Když se mu podařila výtečná bezlepková bábovka, s níž se pochlubil na Facebooku, reklamu mu sdílením udělali dietáři sami. A v létě se u něj začali bezlepkáři ubytovávat. Až do té míry, že svůj malý penzion vyměnil za Chatu u Jirky, která pojme asi 70 hostů.
„Začali jsme dělat i kurzy pečení bezlepkového vánočního cukroví a další akce pro bezlepkáře. Přijely ženské, každá se svým receptem, a společně jsme pekli. V létě zas pořádáme ve spolupráci s bezlepkovými kluby letní dětské tábory,“ vyprávěl.
Když covid vše překazil, začal s dcerou Anetou pokrmy rozvážet. Při jedné cestě tak obvykle odveze okolo 170 porcí hotovek a okolo čtyřiceti pizz. Od začátku jim pomáhá i brigádnice Adélka. Nedávno přijal i další dvě děvčata alespoň na občasnou výpomoc.
Služby přes palubu. Tržby se loni propadly o desítky procent
„Zaplatím plat děvčatům, elektřinu, naftu, nájem a za měsíc mi zbylo 3600 Kč. Opravdu to není na zbohatnutí. Vládní programy na podporu podnikatelů v gastronomii nefungují. Jakž takž funguje program Antivirus, tedy dotace na zaměstnance. Ale chodí nepravidelně,“ posteskl si.
„Budu takto pokračovat, dokud nebudu moct penzion zase otevřít nebo dokud mi nepraskne cévka,“ zasmál se. Ne všichni mu to však přejí. Od října, kdy musel uzavřít penzion, měl už několik kontrol od orgánů státní správy, dopadly ale bez větších problémů. „Každá z ,návštěv‘ mi řekla, že přišli na podnět,“ poznamenal Jiří.
Policie občas dohlíží, když vydává jídlo svým zákazníkům. „Často stojí u našeho vozu fronta lidí. Tak se zajímají, co se to děje. Ale vydávat objednávky podle zákona můžu,“ uzavřel.