Stres a vyčerpání oslabují imunitu. Čím ji podpořit?

Když jsme ve stresu, tělo produkuje stresový hormon kortizol. V menším množství zmírňuje příznaky zánětu, ale pokud jsme v neustálém stresu a v krevním oběhu koluje velké množství kortizolu delší čas, funguje na náš imunitní systém jako brzda, která výrazně oslabuje obranyschopnost organismu a člověk se stává náchylnější k infekcím.

Podle Americké psychologické asociace tak během stresu může dojít ke snížení počtu lymfocytů v těle, které jsou potřebné k boji s infekcí.

V některých případech vyvolává tlak na psychiku přehnanou reakci. Trvalý stres nebo potlačovaný vztek tak můžou spustit či zhoršit autoimunitní onemocnění.

Zvýšená hladina kortizolu v krvi může také způsobit zvýšenou chuť k jídlu, přibírání na váze, záchvatovité přejídání nebo nadměrnou konzumaci alkoholu, což vede k nedostatku vitaminů a minerálů, a tím k dalšímu oslabení imunitního systému.

Pokud je příčinou oslabené imunity nadměrný stres, je důležité minimalizovat jeho spouštěče, jako jsou toxické myšlenky, místa a lidé.

Každý samozřejmě prožívá stres jinak, což je dáno různým postojem k životu; zda jsme schopni aktivně přistupovat k životu, a to ideálně bez zbytečných konfliktů, ale také zda se snažíme rozvíjet vztahy s okolím a sdílet své pozitivní i negativní emoce.

Mezi další věci, které mohou podpořit imunitu, patří také:

Kvalitní spánek

Během spánku dochází k regeneračním mechanismům celého organismu. Skutečně regenerující spánek dospělého člověka se přitom skládá z pěti spánkových cyklů. Ty trvají 80 až 110 minut.

V každém z cyklů dochází k přechodu mezi několika úrovněmi. Skládají se ze střídání lehkého spánku, hlubších fází a REM spánku – fáze velmi podobné probuzení, kdy si člověk může uvědomovat sny.

Fyzické zdraví zajišťuje hluboký spánek, který se objevuje v prvních dvou cyklech. Další cykly si lze zjednodušeně představit jako ladění psychiky, pozornosti a paměti pro nadcházející den.

Pokud člověk chodí spát pravidelně, může spánek začít ve stejnou dobu. Velké rozdíly v době usínání však vedou k desynchronizaci a z toho plynoucím důsledkům.

Pohyb na čerstvém vzduchu

Pobyt venku v přírodě podporuje prokrvení sliznic i dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich odolnost. Velmi pozitivní vliv má také sluníčko. Jak říkávaly naše babičky, kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Vitamin D totiž stimuluje aktivitu bílých krvinek.

Samozřejmostí by pak měl být častý pohyb, který výrazně zvyšuje počet i aktivitu buněk zodpovědných za dobrou imunitu. Když se nehýbete, obranyschopnost klesá. Kdo je odolný vůči chladu a rychlým změnám počasí, je odolný i vůči nejrůznějším nemocem z nachlazení.

Otužování

Naší imunitě velmi prospívá i otužování. Začít můžete například střídáním teplé a studené vody při ranním sprchování, které podporuje krevní oběh a připravuje tělo na změny teplot při přechodu z vyhřátých místností do venkovního prostředí.

Podobně působí saunování – z těla se vyloučí mnohé škodlivé látky, které zatěžují imunitní systém a brání mu účinně bojovat proti mikrobům.

Důležité je i správné větrání a topení v místnosti. Ideální teplota v bytě by se měla pohybovat kolem 20 stupňů. Na spaní dokonce ještě o pár stupňů méně. A nezapomeňte na zvlhčování vzduchu.

Zdravá výživa a přípravky podporující imunitu

Ve velkém měřítku ovlivňuje naši imunitu i to, co jíme. Ideální je jíst 4–5× denně menší porce, protože tělo pak lépe hospodaří s energií. Jídlo by pak mělo obsahovat základní tzv. makronutrienty v požadovaném množství, to znamená: sacharidy 50–55 %, tuky 30 % a bílkoviny 15–20 %, včetně vlákniny, vitaminů, minerálních látek a stopových prvků.

Zdravý jídelníček by tedy měl obsahovat zejména ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, luštěniny, ryby a libové maso, mléko a mléčné výrobky a jako vhodný zdroj sacharidů třeba brambory a rýži. Naopak je vhodné omezit konzumaci tučného masa a živočišných tuků, uzenin a sladkostí.

Imunitní systém nejlépe podpoříte dostatkem vitaminů C, E a vitaminy skupiny B. Z minerálů se zaměřte hlavně na selen a zinek. Selenu přijímá česká populace ve stravě často nedostatečné množství. Přitom ho najdeme zejména v ořeších, kvalitních obilovinách a houbách, není tedy nijak nedostupný. Zinek má antioxidační schopnosti a je obsažen například v ovesných vločkách, cizrně či v mase.

Vyzkoušet můžete i probiotika (tělu prospěšné bakterie), které příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry. Velká část buněk imunitního systému se totiž nachází ve střevní sliznici a probiotické bakterie podporují jejich růst. Zároveň udržují ve střevech potřebné pH, čímž přispívají k dobrému stavu imunitních buněk a následně k posílení obranyschopnosti organismu. Naleznete je v zakysaných mléčných výrobcích či ve kvašené zelenině, např. v zelí, mrkvi či ředkvičkách.

Pozor na alkohol a cigarety. Snižují zásoby vitaminů A, C, E a B, ale také selenu. Pokud kouříte, zvyšte denní dávku vitaminu C.

Přírodní antivirotika

Za nejlepší přírodní antivirotika jsou považovány beta-glukany, které se získávají nejčastěji z hlívy ústřičné, ovsa či kvasnic. Tyto látky spouští v těle imunitní reakci proti virům.

Jako přírodní antivirotika mohou působit i nejrůznější bylinné extrakty nebo směsi z bylinek, jako je echinacea, černý bez, měsíček lékařský, třezalka, lékořice, oregano atd., či houby, jako je čaga sibiřská a reishi.