Rychlost usínání může prozradit mnohé o vašem zdraví

Podle odborníků na spánek může být příliš rychlé (a příliš pomalé) usínání příznakem většího problému.

Čas, který vám zabere, než se dostanete do říše snů, se odborně nazývá spánková latence. A přestože neexistuje žádná normální – nebo ještě lépe zdravá – doba, která by měla stačit vašemu tělu, než usnete, existuje několik obecných směrnic.

„Ideální doba usínání se skutečně liší od člověka k člověku,“ řekla Kristen Caseyová pro Huffington Post, licencovaná klinická psycholožka a specialistka na nespavost.

Podle National Sleep Foundation by zdravému člověku mělo trvat usnout asi 15 až 20 minut. Lidé jsou však komplikovaní a existuje celá řada faktorů, nad kterými nemáme kontrolu, jež nám mohou bránit v usnutí.

Usínáte pár minut poté, co vaše hlava padne na polštář? Nemusí to být nutně důvod k znepokojení, ovšem v některých případech to může být signál, že se něco děje.

Nejčastějším důvodem příliš rychlého usínání je přirozená potřeba těla po odpočinku. Jednoduše řečeno, potřebujete více spánku. „Příliš rychlé usínání může být známkou vyčerpání, toho, že se přepracováváme, známkou vyhoření a obecně také toho, že netrávíme dostatek času zotavením a odpočinkem,“ řekl neurolog Dave Rabin.

Důvodem může být také to, že přestože spíte poměrně dlouho, může se jednat o nekvalitní a přerušovaný spánek, kvůli kterému se cítíte unavení a chce se vám brzo znovu spát. Vyzkoušejte proto nejprve zásady spánkové hygieny, a pokud ani to nezabere, obraťte se na svého lékaře.

Častou příčinou brzkého usínání je také špatný psychický stav, deprese nebo úzkost. „Může to být také vedlejší účinek léků nebo stav způsobený diagnózami duševního zdraví, jako je deprese,“ dodává Rabin.

Deprese může způsobit ospalost, totéž platí pro některá antidepresiva. Vzhledem k tomu, že například neléčená deprese může být nebezpečná, je nejlepší ji řešit přímo.

Posledním důvodem, proč usínáte příliš brzo, může být spánková apnoe. Ta se nejčastěji týká starších dospělých. „Spánková apnoe je chronická porucha spánku, při které jsou horní cesty dýchací během spánku zcela nebo částečně ucpané, což vede ke snížení obsahu kyslíku v krvi a fragmentaci spánku,“ řekla Theresa Schnorbachová, vědecká pracovnice zabývající se spánkem. Pokud s tímto problémem bojujete, můžete si také všimnout únavy během dne a kognitivní dysfunkce, poznamenala.

„Pokud máte podezření, že byste mohli mít poruchu spánku, jako je spánková apnoe, zvažte návštěvu svého praktického lékaře,“ dodala Catherine „Katie“ Yu, psychiatrická zdravotní sestra, která se specializuje na deprese, úzkost a spánek/nespavost.

Nyní si promluvme o druhé straně mince: neschopnosti usnout. Co s tím? Zajímavé je, že některé příčiny se mohou shodovat s příčinami brzkého usínání. „Potíže s usínáním mohou být příznakem nespavosti, chronické bolesti nebo špatného psychického či zdravotního stavu,“ říká Caseyová.

Důvodem ale může být také špatná spánková hygiena. „Nekonzistentní doba před spaním, špatné spánkové návyky, práce na netradiční směny (jako jsou večerní/noční směny), nediagnostikované nebo nezvládnuté zdravotní stavy, jako je stres, deprese, úzkost, nepohodlná matrace na spaní, to vše přispívá k tomu, že usínání trvá příliš dlouho,“ říká Yu.

Neplechu může způsobit také nadměrné pití kofeinu (zejména po 14:00), dívání se na obrazovky hodinu před spaním, dřímání během dne, přemíra cvičení před spaním nebo večeření těžkých jídel.

Stres má také velký vliv na to, jak dlouho nám trvá usnout. „V podstatě každá duševní choroba často začíná potížemi s usínáním. Samozřejmě to ale neznamená, že pokud máte potíže s usínáním, máte duševní chorobu. Spíše to značí, že tělo zápasí s něčím, kvůli čemu nemůže přirozeně usnout a dostat se do hluboké fáze spánku,“ dodává.

Kvůli nadměrně aktivnímu sympatickému nervovému systému pak dojde k uvolnění stresového hormonu kortizolu, který nám brání docílit kvalitního spánku. Nespavost pak může vyústit v depresi a začarovaný kruh, ze kterého vás může vyvést až odborník.

Pokud vás trápí starosti, vyzkoušejte jednoduchou techniku, v rámci které si vyhradíte deset minut večer na řešení těchto problémů a dále se jimi už nebudete zaobírat. Pomoci může také meditace, zklidnění dechu, jóga, cvičení a uklidňující prostředí.

„Vy znáte své tělo nejlépe. Poslouchejte ho a buďte si vědomi jakýchkoli změn ve vašem spánku,“ dodává Schnorbachová.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Spánkové laboratoře