Hlavní obsah

Anhedonie. Ne příliš známý příznak menopauzy, který bere radost

Když se mluví o menopauze, většinou se pozornost soustředí na hormonální výkyvy, návaly horka nebo změny nálad. Jen málokdy se ale hovoří o anhedonii - stavu, který se projevuje neschopností prožívat radost. Ženy to popisují jako pocit vnitřní prázdnoty, jakési emocionální otupělosti. Jak to trefně shrnula jedna z nich: „Je to, jako byste měli vypnuté emoce.“ A i když se zdá, že je v životě vše v pořádku, radost z něj jaksi vyprchala.

Foto: Profimedia.cz

Anhedonie je o neschopnosti prožívat radost nebo potěšení z činností, které měla dříve dotyčná ráda.

Článek

Je zcela běžné, že čas od času pocítíme smutek a únavu, ale u anhedonie jde o poměrně zásadní změnu vnímání života. Odpojení se od emocí způsobuje, že vše kolem začne působit tlumeně, bezbarvě, a to včetně všech činností, které do té doby člověku přinášely radost.

Psychoterapeutka Tanith Careyová tento stav přirovnává životu v temném snu, kdy ani hezké věci nevyvolávají žádnou emocionální odezvu. Dochází k oslabení smyslového vnímání - doteky, chutě a vůně se najednou výrazně ztrácejí.

Za vším přitom stojí hormony. Jak ukázal britský výzkum, v menopauze dochází ke změně neurotransmiterů v mozku, což vede ke změně nálad, kognitivních funkcí a emoční odolnosti. Hladina estrogenu ovlivňuje hladinu dopaminu a serotoninu, zároveň tlumí účinky stresového hormonu kortizolu. Pokud dochází k poklesu estrogenu, může kortizol získat převahu.

„I další hormony a neurotransmitery přestávají fungovat v harmonii. Klesá rovněž hladina progesteronu, který přirozeně uklidňuje. Mezitím klesá i hladina testosteronu, který nám dává pocit sebevědomí, a také klesá GABA - neurotransmiter, jenž pomáhá snižovat nervovou aktivitu v mozku, čímž podporuje relaxaci a zlepšuje spánek,“ dodává Tanith Careyová.

Příznaky anhedonie

  • Ztráta sexuálního zájmu nebo potěšení
  • Sociální izolace a uzavřenost
  • Nedostatek motivace
  • Otupělost, apatie či nuda
  • Pocit odcizení i v přítomnosti nejbližších
  • Nespavost
  • Nedostatek energie
  • Neschopnost prožívání radosti a jiných emocí nebo jejich předstírání

Jak s anhedonií bojovat?

Tím nejdůležitějším krokem je přiznat si, že máte nějaký problém a pojmenovat ho. Dalším neméně důležitým krokem je promluvit si o všem s odborníkem. Existují ale i další věci, které mohou pomoci příznaky anhedonie zmírnit:

1. Úprava životního stylu

Pomoci může konzumace tzv. protizánětlivé stravy, která podporuje tvorbu serotoninu. „Naopak strava s vysokým obsahem cukru a konzervantů může způsobit zánět ve střevech a zabít bakterie, které pomáhají produkovat chemické látky. Ty navozují dobrý pocit, tedy i serotonin,“ vysvětluje Careyová.

Zároveň je důležité dbát na spánek. Nedostatek spánku narušuje uvolňování dopaminu, což může vést ke snížené schopnosti prožívat radost, zhoršené koncentraci a celkovému poklesu motivace.

2. Najděte si svou dávku dopaminu

Dělejte vše, co vás dříve bavilo, bez ohledu na to, že z toho nepociťujete ty emoce jako předtím. Vždy je lepší dělat něco než nic, i když člověk z toho nemá okamžitý pocit radosti nebo uspokojení.

Pravidelná aktivita pomáhá udržet mozek v pohybu a vytváří prostor pro návrat pozitivních emocí. I když se to může zdát zbytečné, právě rutina a známé činnosti mohou být tím mostem zpět k prožívání radosti. Emoce se často vracejí pomalu.

3. Zbavte se negativních myšlenkových vzorců

Jednou z největších překážek překonání anhedonie jsou negativní myšlenkové vzorce. „Naše mozky jsou naprogramovány tak, aby se soustředily na hrozby (tzv. negativní zkreslení), jelikož to předkům pomáhalo přežít. Dnes nás to ale často drží v cyklech strachu a emocionálního uzavření,“ upozorňuje odbornice.

Naše mysl si často neporadí s negativními formulacemi. Když si například řekneme „Nechci se cítit otupěle“, paradoxně tím tento stav ještě více upevňujeme. Mnohem účinnější je zaměřit se na to, co si přejeme.

Místo toho tedy zkuste říct: „Toužím se znovu cítit skvěle, ve spojení se sebou i světem.“ Taková změna ve vyjadřování pomáhá mozku zaměřit pozornost na pozitivní cíl, nikoli na problém, kterému se snažíme vyhnout. I drobné jazykové posuny mohou časem znovu probudit schopnost vnímat smysl a radost ze života.

4. Nebojte se požádat o pomoc

„Terapie rozhovorem může mít obrovský význam. Dobrý terapeut vám pomůže prozkoumat, co se děje v pozadí, a dá vám nástroje k přeformulování vašich myšlenek,“ doporučuje Careyová.

Můžete samozřejmě oslovit i svého praktického lékaře, a pokud vám nedokáže sám pomoc, tak ho požádat o doporučení na odborníka.

Výběr článků

Načítám