Soudy se zastaly ženy z Plzně, která dala pěstí policistovi. Bradáčová to chce zvrátit

Zvrátit rozsudek se Bradáčová pokusila podáním dovolání. Podle ní žena bezdůvodně bránila policejnímu zásahu a situaci ještě vyhrotila fyzickým útokem.

Incident se odehrál v dubnu 2022 v penzionu Bory na Klatovské třídě v Plzni, kam šla trojice policistů v civilu prověřit informaci o tom, že se v něm údajně skrývá podezřelý z ozbrojené loupeže. Dveře do objektu tehdy odemkla obžalovaná Maria Dalila Delrosall, která tam šla do práce.

Dovnitř ale muže pustit nechtěla. Nevěřila totiž, že jsou skuteční policisté. Tvrdila, že se nedostatečně prokázali. Měla pocit, že jde o falešné strážce zákona. Při následné přetahované pak jednoho z nich udeřila pěstí do obličeje. Žalobce v tom spatřoval přečin násilí proti úřední osobě.

„U vchodu jsem viděla tři chlapy. Přišla jsem ke dveřím, řekla ‚s dovolením‘ a oni se trochu rozestoupili. Odemkla jsem a otevřela dveře. Když jsem je chtěla za sebou zavřít, jeden z těch mužů do nich strčil nohu. Já se lekla,“ vypovídala obžalovaná žena.

Podle jejích slov na ni začali muži hulákat, ať kouká otevřít. „Já jsem na to odpověděla, co si to dovolují, že je dovnitř nepustím, že žádná verbež do baráku nesmí. Začala jsem ječet, že na ně zavolám policajty. Řekli mi, že oni jsou policajti a že vyšetřují těžkej zločin,“ pokračovala Delrosall.

Pak se jeden z mužů kolem ní protáhl do chodby a ukázal něco, co podle jejích slov připomínalo starou ošuntělou portmonku. „Neviděla jsem žádné jméno ani číslo. Když chtěl dovnitř pustit zbylé dva muže, tak mi vyletěla pravá ruka a zaútočila jsem na něj. Měla jsem pocit, že jsem v sevření lidí, co si hrají na policajty, a bála se, že mě tam semelou. Na nic jsem nečekala a zdrhla dovnitř do suterénu, kde má naše firma kancelář. Odtud jsem zavolala na tísňovou linku,“ uzavřela obžalovaná.

Podle zprošťujícího rozsudku plzeňského okresního soudu, který následně posvětila i odvolací instance, nešlo ze strany obžalované o žádný cílený útok, nýbrž o reakci z úleku. Situaci soudy popsaly jako nešťastnou, kdy policisté nezvolili zrovna citlivý přístup, což mohlo u obžalované vyvolat důvodné pochybnosti o tom, zda si počínají v souladu se zákonem.

„Stačilo, kdyby se policisté ještě před vstupem do objektu obžalované prokázali a jednou slušnou větou ji požádali, že se potřebují dostat do penzionu za účelem nějaké prohlídky. Pokud by tímto způsobem postupovali, tak jsem přesvědčený, že obžalovaná s ohledem na dosavadní řádný život a své vystupování by jim v tom nebránila, nervala se s nimi a pustila je dovnitř,“ konstatoval plzeňský soud.

Nejvyšší státní zástupkyně v dovolání argumentuje především tím, že pro posouzení povinnosti podrobit se výkonu pravomoci úřední osoby není rozhodné, zda je realizován zcela v souladu s právními předpisy. „Adresát výkonu veřejné moci není oprávněn samostatně posuzovat, zda je pravomoc vůči němu vykonávána v mezích zákona. Jeho povinností je se výkonu veřejné moci v zásadě podvolit, přičemž případný nesouhlas může uplatnit až následně prostřednictvím dostupných právních prostředků,“ konstatovala Bradáčová.

Výjimku podle ní představují pouze excesy, které zcela vybočují. V tomto případě však podle Bradáčové nešlo o případ, kdy by policisté zjevně a hrubě překročili pravomoci, aby mohla být uplatněna výjimka z povinnosti podvolit se výkonu veřejné moci.

„Obviněná tedy neměla oprávnění zásahu jakkoli bránit, natož vůči jeho realizaci vyvinout fyzický útok. Obsah jejího následného hovoru s operačním důstojníkem na lince 158 tak představuje až dodatečnou snahu o řešení situace, kterou sama svým jednáním vyhrotila,“ domnívá se Bradáčová.