Hlavní obsah

Tchaj-wan se po potvrzení Si Ťin-pchinga ve funkci bojí dalších provokací

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tchaj-pej

Tchajwanská vláda je přesvědčena, že Čína hledá záminku pro další nácvik invaze na ostrov. V rozhovoru pro list The Guardian to uvedl tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. Domnívá se, že znovuzvolení Sin Ťin-pchinga do čela ČLR hrozbu umocňuje. Zmínil, že v letošní roce byl zaznamenán rekordní počet čínských provokací.

Foto: Ann Wang, Reuters

Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu

Článek

Wu sdělil, že čínská vojenská hrozba „je vážnější než kdykoli předtím“. Dodal, že počet případů, kdy čínská vojenská letadla vnikla do zóny identifikace, stoupl za tři roky čtyřnásobně. Zatímco v roce 2020 jich bylo 380, letos už přes 1500. Mnohá narušení přitom měla extrémní rozsah, kdy se jednalo o desítky letadel blížících se k ostrovu z několika stran.

Největší hrozbou ale byl srpnový nácvik kombinované operace u Tchaj-wanu i s ostrými střelbami, při němž si vojáci čínské Lidové osvobozenecké armády nacvičovali operace předcházející vylodění. Součástí byl nácvik námořní blokády a odpalování raket.

Číně uváděla, že cvičení bylo reakcí na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, podle analytiků však muselo být předem připraveno a jen se čekalo, kdy se najde záminka, aby se mohlo zahájit.

Na Tchaj-wan přiletěla delegace amerického Kongresu, v oblasti se konají manévry

Evropa

Podle Wua byly manévry navíc snahou zastrašit další vlády, aby jejich vysocí představitelé nepodporovali Tchaj-wan.

„A my jsme si docela jistí, že Čína může chtít využít další záminky pro nácvik svého budoucího útoku na Tchajwan,“ řekl Wu. Čína podle něj stupňuje nejen vojenské hrozby, ale používá kombinovaný tlak, zahrnující ekonomickou izolaci, kybernetické útoky a právní bitvy i diplomatické snahy Tchaj-wan mezinárodně izolovat.

Hrozby rostou, Si je autokrat

Wu se domnívá, že po XX. sjezdu komunistické strany Číny, na němž byl potřetí potvrzen ve funkci generální tajemník Si Ťin-pching, přestože platil úzus, že lze vykonávat jen dvě období, se přivřou dveře Tchaj-wanem dosud udržované komunikační linie přes obchodníky a akademiky, kteří mají dobré vztahy s Pekingem.

„Je to proto, že se čínský vládní systém stal autoritářským. Není to jako za starých dní, kdy akademie mohla napsat doporučení ústřední vládě a byla schopna být v kontaktu s klíčovými postavami, jež rozhodují, a říci nám, co si myslí nejvyšší vedení,“ uvedl Wu. „V posledních pár letech vidíme, že se čínská akademie bojí říkat jiné věci než čínská propaganda. A upřímně nám řekli, že už nemají vazby na ústřední vládu, a dokonce, i když se mohou obrátit na vládní úřady, se jim nezdá, že by těmto úřadům nejvyšší vedení dál věřilo,“ sdělil Wu s tím, že čínský prezident je „nejvyšší vůdce a není tu teď nikdo, kdo by ho vyzýval“.

Číňané opět ukazují svaly Tchaj-wanu

Svět

Socialismus čínského střihu by měl expandovat, vyzval prezident Si Ťin-pching

Zahraniční

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám