Článek
Nejvyšší počet úmrtí, více než 200 tisíc, zaznamenaly Spojené státy; následují Brazílie, Indie, Mexiko a Británie.
Nový druh koronaviru SARS-CoV-2 se tak stal nejsmrtelnějším virem 21. století, poznamenala AFP.
O sto tisíc se zvýšil počet obětí s covidem za 18 dní. Nejrychleji rostla tragická bilance v dubnu, kdy se ze 100 000 na 200 000 úmrtí dostal za 15 dní. Od konce června se zvyšoval počet mrtvých s koronavirem o 100 000 dvakrát za 18 dní, ze 700 000 na 800 000 mrtvých stoupl za 17 dní a dalších sto tisíc přibylo za 19 dní.
Pandemie nesezonní chřipky byly dvě
V roce 2009 přišlo v důsledku viru H1N1 (prasečí chřipka) podle původních oficiálních statistik o život 18 500 lidí. Toto číslo však později směrem nahoru revidoval lékařský časopis The Lancet, když oznámil, že počet obětí této globální pandemie se pohyboval od 151 700 do 575 400.
V letech 2002–2003 virus SARS jako první koronavir vzbuzoval obavy po celém světě. Na následky tohoto viru, který se rozšířil z Číny, zemřelo 774 lidí.
Na sezonní chřipku, často přirovnávanou ke koronaviru, zemře ročně 650 tisíc lidí, sdělila Světová zdravotnická organizace.
Ve dvacátém století se objevily dvě velké nesezonní chřipky – asijská (1957–1958) a hongkongská (1968–1970). Každá z nich připravila o život přibližně milion lidí.
Španělská chřipka v letech 1918–1919 způsobila smrt asi 50 milionů lidí, potvrdil souhrnný výzkum z roku 2002.
| Vývoj počtu mrtvých s nemocí covid-19 ve světě | |
|---|---|
| Počet zemřelých | Datum |
| 1 | 11. ledna |
| 100 000 | 10. dubna |
| 200 000 | 25. dubna |
| 300 000 | 14. května |
| 400 000 | 7. června |
| 500 000 | 30. června |
| 600 000 | 18. července |
| 700 000 | 5. srpna |
| 800 000 | 22. srpna |
| 900 000 | 10. září |
| 1 000 000 | 28. září |