Občanská válka v Súdánu vyhnala z domovů 5 milionů lidí, přispěla k migrační vlně mířící do Evropy

V Súdánu od dubna bojuje o moc armáda s milicí Sil rychlé podpory. Podle IOM jsou v Súdánu čtyři miliony vnitřních uprchlíků. Dalšího 1,1 milionu lidí uteklo do sousedních zemí, 750 tisíc z nich do Egypta a Čadu. To na tyto země vytváří tlak a vede to k dominovému efektu, kdy lidé prchají z těchto zemí dál - mimo jiné i do Evropy.

Téměř polovina obyvatel Súdánu, což činí 24,7 milionu lidí, potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvedl list The Guardian.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý požádal o pomoc ve výši jedné miliardy dolarů (zhruba 22,7 miliardy korun) na poskytnutí základní pomoci pěti zemím sousedícím se Súdánem, protože tam podle odhadů do konce roku dorazí 1,8 milionu uprchlíků.

„Krize spustila naléhavou potřebu humanitární pomoci, když ti, co přicházejí do odlehlých pohraničních oblastí, jsou v zoufalé situaci kvůli neadekvátním službám a chatrné infrastruktuře,“ řekl Mamadou Dian Balde, který má v UNHCR na starosti východní Afriku, Africký roh a oblast velkých afrických jezer.

Zmínil, že mezi přicházejícími do Středoafrické republiky, Čadu, Egypta, Etiopie a Jižního Súdánu je patrná podvýživa a propukají mezi nimi epidemie včetně cholery.

Konflikt v Súdánu se nedaří urovnat, přes víkend bylo v hlavním městě Chartúmu zabito 25 lidí. V sobotu nálet zabil na jihu metropole 20 lidí, v neděli pak padající bomby dalších pět. Konflikt má už 5000 obětí, uvedl projekt Armed Conflict Location & Event Data.

V Etiopii, kam uprchlíci míří, přitom také už několik let zuří etnicky motivovaná občanská válka. Pravidelné střety propukají i ve Středoafrické republice.

Situaci ještě zhoršuje násilí v Burkině Faso, kde si v pondělí boje s islámskými radikály vyžádaly v provincii Yatenga 53 obětí. Je mezi nimi 17 vojáků a 36 dobrovolníků pomáhajících armádě v boji s radikály.

Země zažila v minulém roce dva puče, což vedlo k migrační krizi. Po druhém loni v říjnu nová vláda nařídila francouzským vojákům, kteří v zemi pomáhali, aby odešli. I při letošním puči v Nigeru hrála roli nechuť k Francouzům, kteří zemi pomáhali potýkat se s islámskými radikály.

V Súdánu, v Nigeru, ve Středoafrické republice a také v Libyi a Mali působí žoldáci z ruské Wagnerovy skupiny. V Súdánu mají údajně hlídat zlaté doly ovládané Silami rychlé pomoci. Do Mali byli pozváni už dříve a v Nigeru si junta přeje jejich příchod. I prozatímní prezident Burkiny Faso Ibrahim Traoré jednal minulý týden s ruskou delegací o vojenské pomoci.

IOM uvedla 4. září, že v srpnu dorazilo do Evropy 33 848 migrantů, což je nejvíce od ledna 2016, kdy opadala rekordní migrační vlna z půlky dekády. V červenci to bylo 29 998 osob.

Letos podle IOM zatím přišlo do Evropy 168 406 migrantů, z toho 153 282 po moři. Nejvíce, 12 544, jich bylo z Guineje, dalších 12 275 z Pobřeží slonoviny, 10 931 byli Syřané, tedy obyvatelé země, kde zuří občanská válka už dvanáct let. Z Egypta jich přišlo 8153, z Burkiny Faso pak 5599.