Ze supermigračního roku 2015 pracuje v Německu jen každý druhý

Z migrační vlny, která se podle tehdejších prohlášení většiny německých politiků a ekonomů měla postarat o druhý německý ekonomický zázrak a obohacení společnosti, žije každý druhý už osm let z různých forem státní pomoci.

Deník Bild, který informaci přinesl, to označil za znepokojivé.

Čísla jsou přitom zavádějící, protože zahrnují i státem uměle vytvořená pracovní místa, jako jsou tlumočníci, poradci pro integraci, lektoři integračních kursů apod.

Statistiku, kolik migrantů získalo dlouhodobé smlouvy v soukromém sektoru, německé úřady naposledy zveřejnily v posledním předcovidovém roce 2019.

„Míra nezaměstnanosti osob z osmi zemí s největší migrací – Afghánistánu, Eritreje, Iráku, Íránu, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Sýrie – zůstává několik let vysoká. Podle nejnovějších údajů výzkumného ústavu, který je součástí Úřadu práce, činila v červenci 30,3 procenta,“ podotkl Bild.

IAB však zjistil, že integrace na trhu práce trvá dlouho. „Míra zaměstnanosti uprchlíků je bezprostředně po jejich příchodu do Německa nízká. S délkou pobytu se však zvyšuje a po šesti letech činí přes padesát procent, uvádí se ve studii institutu.

Vědci si všimli rozdílů mezi přistěhovalkyněmi a přistěhovalci. Po šesti letech pracuje 67 procent mužů a jen 23 procent žen. Teprve po osmi letech dochází ke skoku u žen – ale i tehdy jen na 39 procent.

Jens Spahn, poslanec opoziční křesťanské demokracie (CDU) a bývalý ministr zdravotnictví, v nejdramatičtějším varování ze strany politika za dlouhou dobu prohlásil, že nedostane-li země migrační krizi pod kontrolu, hrozí jí „strašné probuzení“ a pak i definitivní kolaps.

V podcastu Bildu Spahn také nešetřil sebekritikou, když dával jasně najevo, jakou odpovědnost CDU, která byla dlouhá léta pod vlivem „vítací kultury“ své kancléřky Angely Merkelové, nese. „Strana má nyní poslední šanci,“ uvedl Spahn.

„Je to především islámem ovlivněná kulturní oblast, v níž je nenávist k Židům, agitace proti homosexuálům a nerovnoprávnost mužů a žen příliš často součástí každodenní kultury,“ podotkl.

„Není příliš mnoho zemí s muslimskou většinou, kde by lidé jiného vyznání měli snadný život. Nebo ve kterých mají ženy rovná práva či gayové a lesby nějakým způsobem požívají ochrany menšin. Takže prostě neexistují. A to také souvisí s kulturou,“ dodal Spahn.

Upozornil i na to, že v současné době hlásí Německo každý den tisíc migrantů, kteří nelegálně vstoupí do země.

„Velká část z nich je ovlivněna touto kulturou. Tam vyrostli. Nezmizela jen proto, že překročím hranice. Podle mého názoru si mnozí neuvědomovali rozsah úkolu, který s tím souvisí, když k nám přicházejí statisíce, ba miliony lidí z takto charakterizované kulturní oblasti,“ dodal.

Spahn také upozornil, že ve Spolkové republice nyní žije jedno procento světové afghánské populace.

„V Afghánistánu jsem byl třikrát nebo čtyřikrát. Některé části země jsou středověké, a to na nich zanechalo stopy. Teď k nám utíkají právě z tohoto středověku, v němž vyrůstali a žili,“ podotkl.

„U všech témat, ať už jde o migraci, nebo o islám, slyším jen, proč všechno nejde. Můžeme lidem dalších deset let říkat, proč nemůžeme zvládnout všechno,“ pokračoval Spahn.

„Ale v určitém okamžiku budeme v takovém průšvihu, že to jiní mohou vyřešit docela radikálně. A to já nechci. To rozhodně ne. To by bylo jiné Německo. Takto můžeme pokračovat ještě pár let, pak nás čeká strašné probuzení,“ uzavřel.