Ukrajinci mají právo útočit na Krym, řekl britský ministr

„Ukrajina podle článků Charty OSN má plné právo bránit své území a podnikat takové akce, jaké potřebuje, proti invazním silám,“ řekl Wallace. Své vyjádření ještě upřesnil, když si položil řečnickou otázku a hned si na ni odpověděl: „Je to tedy legitimní? Pro Ukrajinu je naprosto legitimní použít smrtící síly, je-li to nutné, a použít tuto sílu nejen k zpětnému získání svého území, ale také zatlačení útočníka.“

Wallace se vyjádřil i k útoku na Saki: „Tato letecká základna byla použitá ruskými vzdušnými silami k bombardování ukrajinských cílů, takže si myslím, že v jakémkoli válečném manuálu by byla legitimním cílem.“

„Myslím, že když se podíváte na záběry dvou simultánních explozí, které nejsou úplně u sebe, a na některé z nahlášených škod, dokonce i ruskými úřady, myslím, že je jasné, že se to nestalo při odhození cigarety,“ řekl Wallace.

Rusko tvrdí, že k požáru na základně došlo v důsledku nedodržování požárních předpisů v místech, kde byla uskladněná letecká munice. Ta pak vybuchla.

Zatím ale není jasné, co výbuchy způsobilo. CNN uvedla, že z analýzy záběrů na sociálních sítích plyne, že ze základny stoupal dým ještě před prvními dvěma silnými výbuchy, po kterých následoval třetí.

Bývalý australský pilot Peter Layton vysvětlil CNN, proč následovaly výbuchy po sobě: „Když vybuchne jedna bomba, může rozprsknout velkou rychlostí velmi horké úlomky, které zasáhnou další bomby a přivedou je k výbuchu.“

Zmínil, že ruské bomby nejsou navrženy tak, aby čelily těmto řetězovým výbuchům. Připomněl, že podobný průběh mělo i potopení křižníku Moskva, kde postupně vybuchovaly hlavice střel s plochou dráhou letu. „Ruské zbraně jsou méně bezpečné než západní zbraně, co se týká náchylnosti na výbuch hlavic,“ připomněl.

Situaci pro Rusy zhoršuje fakt, že využívají hodně výzbroje z dob SSSR.

Ukrajina zřejmě zatím nemá rakety, jimiž by mohla zasáhnout z území pod svou kontrolou 225 kilometrů vzdálené Saki, protože balistické rakety Točka-U mají dostřel jen 120 km a americké naváděné rakety dodané pro raketomety HIMARS mají dostřel 70 až 80 km. Zasáhnout by ji šlo jen americkými raketami ATACMS s dosahem 300 km, které se vypalují ze stejných raketometů, ale USA je zřejmě na Ukrajinu ještě nedodaly, i když o ně Kyjev stojí.

Proto se spekuluje i o sabotáži. Americký Institut pro studium války nicméně spekuluje, že Ukrajina mohla použít své vlastní upravené protilodní střely Neptun s dosahem 280 km.

Ukrajinský vojenský analytik Oleh Ždanov však řekl: „Oficiálně bude Kyjev mlčet, ale neoficiálně armáda přiznává, že to byl ukrajinský útok.“

Odborník na letectví z ústavu RUSI Justin Bronk však upozornil, že na záběrech nebylo vidět žádné přilétající rakety. „Za nejpravděpodobnější považuji teorii, že útok podnikly ukrajinské speciální síly, které pronikly dost blízko základny, aby vypustily a naváděly malé drony, jež zasáhly zaparkovaná letadla nebo sklady paliva či cisternová auta,” domnívá se.

Jakákoli akce na Krymu je pro Rusko citlivá, protože poloostrov byl anektován už v roce 2014 a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv v červenci varoval, že jakýkoli útok na toto území by okamžitě „rozpoutal soudný den“.

Po explozích na Krymu ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že válka na Krymu začala a musí tam taky skončit.

Rusko považuje Krym za své historické území, i když jej ovládla Kateřina II. Veliká až v druhé půlce 18. století. V letech 1441 až 1783 se tam rozkládal Krymský chanát, státní útvar krymských Tatarů navázaný na Osmanskou říši.