Moskva

Metropole Ruska s rozlohou 2511 kilometrů čtverečních a 12 miliony obyvatel je největším městem v celé Evropě. Od roku 1147, kdy je o Moskvě dochovaná první písemná zmínka, se z města stal ekonomicky nejsilnější subjekt celé Ruské federace a podle slov samotných Rusů je Moskva státem ve státě.

Ruská federace je silně centralizovaná a Moskva, která stojí v pomyslném středu největšího státu světa, je v plném smyslu slova jejím politickým, hospodářským a kulturním střediskem. Sídlí v ní většina federálních úřadů, významné společnosti a je také sídlem hlavy státu a patriarchy ruské pravoslavné církve. Má z celého Ruska nejvyšší životní úroveň, ale zároveň jde o jedno z nejdražších měst.

Moskva se nachází na obou březích stejnojmenné řeky, do níž se ve městě vlévá na 140 dalších vodních toků, z nichž jen 14 zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. Hranice Moskvy z větší části určuje stokilometrový dálniční okruh, MKAD dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj.

Přibližně třetinu města zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky a vodní plocha. Tu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi. Na této ploše žije přes 12 milionů obyvatel, město je tak poměrně silně zalidněné.

V souvislosti s historickým vývojem je Moskva rozčleněná v kruzích. V centru tohoto kruhového systému stojí Kreml, sídlo ruských panovníků, který byl v roce 1990 spolu s Rudým náměstím prohlášen za světové kulturní dědictví UNESCO.

Město, které funguje jako samostatný subjekt Ruské federace, se skládá z 12 okresů, jež se dále dělí na 125 čtvrtí. Jednotlivé okresy mají rady tvořené volenými poslanci a prefekta, jenž stojí v čele. Výkonnou mocí disponuje vláda Moskvy a její primátor, zákonodárnou moc má v rukou 35 poslanců Moskevské městské dumy.

Etnicky zde dominují Rusové (85 procent), ale významnou demografickou položkou jsou také lidé původem ze států bývalého Sovětského svazu. Nejrozšířenějším náboženstvím je jako v celém Rusku pravoslaví.

Ruské hlavní město má výraznou intelektuální složku. Na jeho území sídlí akademie věd, 273 vysokých škol a 627 vědeckovýzkumných ústavů a organizací.

Důležitou jednotkou je doprava, která je v Moskvě silně rozvinutá. Tamní metro, jež funguje od roku 1935, patří mezi nejkvalitnější podzemní dráhy na světě. Nejenže se jedná o nejrychlejší a nejlevnější způsob dopravování po městě, je také honosně vyzdobené. Interiéry tvoří například zlacené nástěnné malby nebo křišťálové lustry.

Celý systém metra má délku 317,5 kilometru, má 190 stanic na dvanácti linkách. Denně sveze osm až devět milionů lidí, patří tak na přední příčky ve světovém pořadí podle intenzity. Je navíc proslulé svou precizností a frekventovaností jízd. Na stanicích vlak nečeká déle než 30 sekund.

Pro hromadnou přepravu v Moskvě slouží také tramvaje, trolejbusy, autobusy a mašrutky, typické minibusy, jež kopírují trasy autobusů. V provozu jsou tři dopravní okruhy a momentálně je ve výstavbě čtvrtý.

Pomocí železničních, silničních, vodních a leteckých tras (11 železničních tratí, 13 dálnic, jsou zde tři říční přístavy a 4 letiště) je Moskva spojena téměř s každým ruským i evropským významným sídlem.

Ačkoliv má Moskva dostatek zelených ploch, které tvoří přibližně třetinu celkové rozlohy, metropole musí čelit ekologickým výstrahám, které plynou z průmyslového přetížení. Ekonomicky nejsilnější ruská oblast na svém území hostí velké množství tuzemských i zahraničních společností s různým zaměřením. V celostátním měřítku jde o největší finanční, řídící, bankovní, vědecké a kulturní centrum, odkud je řízena velká část ekonomiky země.

Moskva je největším ruským importérem a je lákavá jak pro zahraniční investory, tak pro tuzemské podnikatele. Koncentruje se zde přibližně polovina bank registrovaných v Rusku a je hlavním střediskem průmyslu. Nejvýkonnějším tamním odvětvím je průmysl strojírenský, chemický, hutnický, automobilový, textilní a elektrotechnický. Soustředí se zde také výroba optických, radiových a elektronických přístrojů, leteckého a kosmického zařízení a velmi přesných mechanických přístrojů.

Kromě nejnavštěvovanější ruské památky, Kremlu, se v Moskvě nalézá bezpočet kostelů, paláců a jiných architektonických skvostů. Na Rudém náměstí se nachází slavný chrám Vasila Blaženého nebo mauzoleum s mumií V. I. Lenina.

Význam Moskvy však nespočívá pouze v jejím ekonomickém nebo politickém postavení. Je důležitým světovým střediskem umění a kultury. Nejen že se zde narodily takové osobnosti, jako jsou Vladimír Vysockij, Boris Pasternak nebo Alexandr Sergejevič Puškin. Na jejím území se nachází také řada divadel (Velké divadlo, Moskevské divadlo Na Tagance, MCHAT), galerií a muzeí (Treťjakovská galerie, Puškinovo muzeum výtvarných umění) nebo koncertních sálů (koncertní sál P.I. Čajkovského).