Článek
Jestli něco naznačily letošní průzkumy voleb amerického prezidenta, pak to, že čím dál tím míň lidí jim bylo ochotno sdělit, že budou volit Donalda Trumpa. Politický analytik Robert Cahaly, který v roce 2016 navzdory průzkumům správně odhadl prohru Hillary Clintonové, přisuzuje tuto chybu efektu takzvaného „stydlivého voliče“.
Průzkumy podle Cahalyho nejsou schopny zachytit voliče, kteří svou volbu tají a nechtějí ji přiznat veřejně. „Je evidentní, že konzervativci a Trumpovi voliči nemají zájem podílet se o své názory,” vysvětlil Cahaly před volbami stanici Fox.
Obecně se tento efekt nazývá social-desirability bias, neboli zkreslení sociální potřebnosti. Dotazovaný volí odpovědi, které vypadají lépe pro ostatní. V případě, kdy jsou Trumpovi voliči označováni jako rasisté, je pochopitelné, že řada lidí ve snaze vyhnout se nálepkování raději o své volbě pomlčí nebo odpoví něco jiného.
Dvě skupiny, které nepřiznají, že volí Trumpa
Americký sociolog Salvatore Babones vyučující na univerzitě v Sydeney ve svém komentáři pro Sydney Morning Herald podotkl, že lidé jsou sociální stvoření, která řeší svůj vztah k ostatním i při vyplňování dotazníků. Všechny tyto sociální efekty je podle něj potřeba odstranit.
Babones připomíná, že nejpřesnější predikce voleb na Floridě přinesla agentura Rasmussen Reports, která sice přisoudila vítězství Bidenovi, ale o pouhý jeden procentní bod. „Místo lidských dotazovatelů Rasmussen používá nahraný automatický hlas,“ uvedl Babones.
Predikce příštích voleb dopadnou hůř, míní sociolog
Není to ale jen otázka „stydlivého voliče“. Jak upozornil americký sociolog, volební průzkumy jsou prováděny převážně telefonicky. A míra tzv. response rate (poměr lidí, kteří na dotazník odpovědí) povážlivě klesla. Stále méně a méně lidí totiž na telefonický kontakt odpovídá. Odhadovaná míra response rate klesla z 33 procent na současných 6 procent.
Budu mít lepší výsledek než minule, věří Trump
Jednotlivé společnosti, které se předvolebními výzkumy zabývají, response rate před prezidentskými volbami neuvádějí, Babones ji ale odhaduje na tři procenta. Při tak nízkém procentu vznikají zákonitě větší a větší chyby, se kterými modely počítají, ale míra nepřesnosti povážlivě narůstá.
A lepší to nebude, míní Babones. Aby mohly agentury ve svých modelech extrapolovat výsledek průzkumů na celý elektorát, své modely zpřesňují pomocí tzv. exit polls, tedy průzkumů, kdy jsou během voleb dotazováni voliči právě vycházející z volebních místností na to, koho volili. Letos odvolilo přes 100 milionů lidé korespondenčně, což sníží hodnotu letošních exit polls a opět zhorší predikční modely do budoucna.