Vzácné záběry. Mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS mají vědci dále „v hledáčku“

Kometa 3I/ATLAS se zrodila ve zcela odlišném hvězdném systému a pravděpodobně byla vymrštěna do mezihvězdného prostoru vlivem gravitace nějakého blízkého a velmi hmotného tělesa. Po stovkách milionů či miliardách let cesty se tato velká kometa, kterou můžete sledovat ve videu Observatoře Very C. Rubinové níže, „zatoulala“ do naší Sluneční soustavy – a právě jí prochází.

První ze záběrů dané komety observatoř v Chile dokonce pořídila 10 dní předtím, než byla kometa oficiálně identifikována (1. července), a to v rámci běžné pozorovací rutiny, informoval server Live Science.

Díky velkému primárnímu zrcadlu o průměru 8,4 metru může observatoř spatřit malé, slabé a vzdálené objekty, navíc zvládne proskenovat celou oblohu jednou za tři noci, což umožňuje dalekohledu dobře zachytit rychle se pohybující mezihvězdné objekty.

Observatoř zachytila 3I/ATLAS na desítkách snímků již mezi 21. červnem a 7. červencem 2025 během svého zkušebního provozu. Snímky ukázaly, že 3I/ATLAS je aktivní kometa s viditelnou komou (obálkou prachu a plynu), která během pozorování narostla o 58 procent, což odpovídá jejímu přibližování ke Slunci. Pozoruhodný byl také neobvyklý prachový oblak směřující ke Slunci.

Observatoř také vytvořila videozáznam komety 3I/ATLAS, kde ji vidíme jako pohybující se světlý bod mezi hvězdami:

I když to není přímé „časosběrné video“, jde o sled individuálních expozic, které v návazném přehrávání vyvolávají dojem pohybu. Umožňuje to dobrou vizualizaci dráhy a rychlosti objektu. Video také vyvrací spekulace o umělém původu objektu, protože jasně ukazuje jeho kometární chování – tedy komu a ohon.

Momentálně se již z objektu 3I/ATLAS díky ohřevu od Slunce výrazně uvolňuje plyn a prach a také se z ní odpařuje mnoho vody – což je tedy charakteristickým znakem komety. Pozorování různých dalekohledů potvrdilo, že kometa obsahuje hojnost vody, a to jak ve formě pevných ledových zrn, tak i vodní páry a hydroxidových iontů. 3I/ATLAS je zkrátka dnes aktivní kometou s výrazným podílem ledu, shrnuje web EarthSky.

Hubbleův vesmírný dalekohled dokonce zachytil prachový oblak vyvržený ze Sluncem zahřáté strany komety směrem ke Slunci, vedle náznaku obvyklého prachového ohonu proudícího (vlivem tlaku slunečního záření) směrem pryč od Slunce. Prachový ohon by mohl být nakonec viditelný ze Země i pomocí lepších amatérských dalekohledů, a to zhruba koncem tohoto roku nebo začátkem roku 2026.

Kometa 3I/ATLAS nyní prolétá naším solárním systémem rychlostí zhruba 60 kilometrů za sekundu, což je nejvyšší rychlost, jaká kdy byla u cizího návštěvníka Sluneční soustavy zatím naměřena. Poměrně vysokou rychlost berou vědci jako důkaz, že se kometa pohybuje mezihvězdným prostorem po miliardy let, protože za zhruba takovou dobu mohl být objekt adekvátně urychlen gravitačními poli hvězd nebo obecně velmi hmotných objektů, kolem kterých kometa proletěla.

Čím déle létal objekt 3I/ATLAS mezi hvězdami, tím vyšší mohl nabrat rychlost. Objekt 3I/ATLAS by mohl být dokonce starší než naše soustava.

V současné době se kometa 3I/ATLAS nachází asi 400 milionů km od Země, uvnitř dráhy Jupitera. Očekává se, že se nejvíce přiblíží ke Slunci 29. října, pak odletí opět do mezihvězdného prostoru a už se nikdy nevrátí. Ke Slunci, zdá se, se nikdy nepřiblíží na méně než asi 200 milionů km, tedy poněkud protne dráhu Marsu. Během svého nejbližšího přiblížení ke Slunci bude mít rychlost asi 68 kilometrů za sekundu. K Zemi se nejvíce přiblíží 19. prosince na vzdálenost asi 270 milionů km.

Observatoř Very C. Rubinové bude pokračovat v monitorování komety 3I/ATLAS až do 22. srpna, kdy kometa opustí oblast jižní oblohy, kterou teleskop sleduje. Do té doby vznikne přes 100 dalších snímků, které budou ještě kvalitnější. Další budou následovat až v prosinci, kdy se kometa znovu vynoří ze sluneční záře. Další spektroskopická pozorování mohou odhalit, zda kometa obsahuje nějaké exotické sloučeniny, které nejsou běžné u komet naší Sluneční soustavy.

Astronomové odhadují, že zmíněná observatoř by mohla v příštích 10 letech detekovat až 50 podobných mezihvězdných objektů. Tím bychom mohli zjistit, jak různorodé nebo podobné takové objekty jsou, zejména proto, že už první tři mezihvězdní návštěvníci byli od sebe navzájem dost odlišní.

Studium mezihvězdných objektů má navíc význam pro hledání mimozemského života. Případná detekce složitých organických molekul na těchto tělesech by mohla naznačovat existenci chemických procesů podobných těm, které daly vzniknout životu na Zemi. Dosud však nikde žádné takové důkazy nalezeny nebyly.

Mezihvězdné objekty jako 3I/ATLAS vlastně nabízejí jakýsi pohled na chemické složení jiných planetárních systémů. Vzhledem k tomu, že se formovaly u různých hvězd, jejich studium by mohlo odhalit, jak se vyvíjejí světy v jiných částech naší Galaxie – a zda stavební kameny života mohou cestovat mezi hvězdami.

Když kometa dosáhne svého největšího přiblížení ke Slunci neboli perihélia, bude při pohledu ze Země téměř přímo za Sluncem. To zabrání pozemským pozorováním právě v době, kdy bývají komety nejaktivnější a někdy se mohou i rozpadnout. Například kometa 2I/Borisov odvrhla celý svůj fragment přibližně v době průchodu perihéliem. Avšak zatímco kometa bude skryta před zraky dalekohledů na Zemi a v jejím okolí – některé kosmické sondy by mohly tuto mezeru zaplnit.

Např. Marshall Eubanks, bývalý vědec z NASA a spoluzakladatel firmy Space Initiatives, vypočítal, že několik meziplanetárních kosmických sond, stejně jako sondy nebo rovery na Marsu, by mohlo mít dobrý pohled na 3I/ATLAS, i když ta bude právě mimo dohled Země.

Dva nejlepší kandidáti, řekl Eubanks časopisu Sky & Telescope, jsou sondy Jupiter Icy Moons Explorer (JUICE) a Psyche, která je na cestě ke stejnojmennému asteroidu. „JUICE bude mít nádherný pohled na 3I ze vzdálenosti méně než 50 milionů km a má několik přístrojů, které by mohly provádět užitečná pozorování. Ale udělat náhlou změnu v tak nákladné misi, která se plánovala a vyvíjela mnoho let, není zdaleka triviální. Jakékoli změny by musely být pečlivě připraveny, aby nedošlo k ohrožení primární mise, a zatím není rozhodnuto,“ poznamenal Eubanks.

I sonda Psyche bude dobře umístěna, asi 60 milionů km od 3I/ATLAS. Ale je skoro neustále slabě urychlována iontovým pohonem, což by mohlo pozorování komety zkomplikovat. Robotičtí pozorovatelé na Marsu by v tomto směru mohli mít podle Eubankse lepší možnosti.

„Nikdo neví, odkud přesně kometa přišla. Je to jako letmý pohled na kulku pocházející z pušky, během tisíciny sekundy. Nemůžeme její pohyb promítnout zpět s takovou přesností, abychom zjistili, kde její dráha začala,“ doplnil David Jewitt, profesor astronomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Vědci odhadují, že 3I/ATLAS cestuje mezihvězdným prostorem až miliardy let, a proto měla dost času dosáhnout poměrně vysoké rychlosti díky gravitačnímu urychlování od blízkých masivních těles.

Je obtížné určit stáří mezihvězdných objektů, ale astronomové díky modelům vypočítali, že u 3I/ATLAS je asi 67procentní šance, že je stará více než 7,6 miliardy let – zatímco naše Slunce a Sluneční soustava jsou staré pouze 4,5 miliardy let. 3I/ATLAS tedy možná uchovává materiály z dřívějších dob v Galaxii. Analýza naznačuje, že kometa 3I/ATLAS vznikla v oblasti tzv. tlustého disku Mléčné dráhy. Jedná se o oblast starých hvězd obíhajících blízko nad a pod tenkou galaktickou rovinou, ve které sídlí naše Slunce.

Je čistá náhoda, že tato mezihvězdná kometa vstoupila do naší Sluneční soustavy – ale není to obecně vzácné. Podobně malé návštěvníky jsme prostě zatím většinou neviděli. Teď máme díky nové a vyspělé pozorovací technice mnohem větší šanci.