Článek
Daniel Tym, expert na azylové právo, považuje atraktivnější bonusy spojené s dobrovolným odchodem za „rozumný stavební kámen“, současně ale dodává: „Peníze samy ale situaci nevyřeší“. Tym volá po kombinaci „cukru a biče“. Kromě pobídek a peněžních výhod „je potřeba odebírat ochranné statusy a Syřany deportovat“.
Ministr vnitra spolkové země Hesensko Roman Poseck (CDU) patří také mezi zastánce navýšení návratových bonusů.
„Pokud by se podařilo přesvědčit více Syřanů, aby opustili zemi, mohlo by to mít ekonomický smysl,“ řekl Focusu a pokračoval: „Vyšší návratové platby ve čtyřmístných nebo i nižších pětimístných částkách jsou pro stát výhodné v porovnání s dlouhodobými náklady na sociální dávky.“ Současně trvá na dalších deportacích do Sýrie: „Dobrovolný návrat funguje dlouhodobě jen tehdy, pokud lidé vědí, že jinak budou deportováni.“
V Německu žije v současné době zhruba 900 tisíc Syřanů, kteří nemají pas. Více než 500 tisíc z nich má dočasné povolení k pobytu založené na titulu doplňkové ochrany. Ta se uděluje cizincům, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale v domovské zemi jim hrozí vážná újma (např. trest smrti, mučení, nelidské zacházení) nebo jimž návrat hrozí kvůli probíhajícímu ozbrojenému konfliktu.
Kancléř Friedrich Merz (CDU) chce docílit, aby se do vlasti vrátilo na 80 procent syrských běženců. Pádem dlouholetého vůdce Bašára al-Asada v prosinci 2024 skončila v Sýrii občanská válka a podle Merze už „neexistují žádné důvody, aby Syřané žádali v Německu azyl“.
Idea Dobrindtova ministerstva ovšem naráží nejen u opozice, ale především u Němců. „Ekonomicky to vypadá skvěle: jednorázová platba může být levnější než roky sociálních dávek, nákladů na ubytování a administrativních výdajů. Ale politika se neskládá z matematických modelů,“ varuje v komentáři týdeníku Focus Oliver Stock.
Připomíná, že částka 8000 eur je pro mnoho Němců čtvrtletní plat. Pro některé je to odměna v podobě celého léta plného přesčasů a nočních směn. Miliony lidí se v současné době potýkají s rostoucími cenami, platí vysoké daně, jezdí po rozbitých silnicích, dávají své děti do přeplněných škol a zažívají ekonomiku, která funguje jako starý dieselový motor. „A v této situaci, zrovna v této situaci, má stát lidem dávat peníze za opuštění Německa? To se nezdá být pragmatické. To je výsměch,“ píše Stock.
Připomíná, že deportace nefungují kvůli právním a humanitárním překážkám, a navíc Sýrie vyhoštěné odmítá přijmout. Prosazováním vyššího bonusu za dobrovolný návrat se vytváří podle Stocka další problém. „Bezpečnostní orgány už léta varují před mnoha identitami a falešnými dokumenty. Opakovaně se objevují případy, kdy byla jedna a ta samá osoba registrována pod novými jmény,“ připomíná Stock.
Skutečnost, že se migranti s padělanými pasy nebo jinými identitami mohou znovu vrátit a žádat o dávky, není divoká teorie, ale logický důsledek zahlcenosti úřadů.
