Článek
Hubbleův teleskop pomocí své širokoúhlé kamery zaznamenal 21. července působivý fotografický záběr komety 3I/ATLAS, která přiletěla z oblasti mimo naši soustavu. V době snímání se nacházela 445 milionů kilometrů od Země. Minulý týden ve čtvrtek na to upozornila mj. americká vesmírná agentura NASA na svém webu.
Pozorování z Hubbleova dalekohledu umožnila astronomům lépe odhadnout velikost jádra komety, tvořeného prachem a ledem. Na snímku je vidět slzovitý obal z prachu, který uniká od ledového jádra komety. Jádro je pevný střed komety složený z ledu, prachu a hornin. Když se kometa přiblíží ke hvězdě, např. ke Slunci, teplo způsobí uvolňování plynu a prachu, čímž vznikají typické ohony.
Zmíněný slavný dalekohled je jen jedním z mnoha, které kometu sledují. Poprvé byla detekována v datech získaných mezi 25. a 29. červnem systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), který automaticky skenuje noční oblohu pomocí dalekohledů na Havaji a v Jihoafrické republice.
Tento objekt, o kterém se nejprve nevědělo, zda je to kamenný asteroid, nebo ledová kometa, pak 1. července potvrdilo jak Centrum pro výzkum objektů v blízkosti Země (CNEOS), které spadá pod NASA, tak i středisko Minor Planet Center, pracující v rámci Mezinárodní astronomické unie (IAU).
Nejrychlejší mezihvězdný návštěvník
Jedná se již o třetí těleso ve Sluneční soustavě, které přiletělo z mezihvězdného prostoru. Předchozí případy mezihvězdných poutníků křižujících vnitřní Sluneční soustavu byly 'Oumuamua v roce 2017 a kometa Borisov v roce 2019.
Kometa 3I/ATLAS se pohybuje rychlostí 209 000 kilometrů za hodinu, díky čemuž je podle zpravodajské stanice CNN nejrychlejším známým objektem, o němž víme, že pochází mimo naši soustavu a byl pozorován při průletu jejím vnitřkem.
Nová pozorování, včetně těch z Hubbleova dalekohledu, přinášejí další informace o velikosti komety. Malé jádro, které nelze přímo pozorovat, může mít podle nové studie přijaté k publikaci v časopise The Astrophysical Journal Letters průměr až 5,6 kilometru, nebo naopak jen asi 305 metrů.
Kometa je v současnosti viditelná dalekohledy a zůstane tak až do září. Poté se však přiblíží příliš blízko ke Slunci, takže z povrchu Země už nebude pozorovatelná. Očekává se, že pak bude opět viditelná na začátku letošního prosince, zmínil magazín BBC Sky at Night.
Mezihvězdná kometa k nám bude nejblíže v říjnu tohoto roku, kdy se dostane do vzdálenosti přes tři astronomické jednotky (AU), tedy více než třikrát dál než Země od Slunce.
- 1 astronomická jednotka (AU) je definována jako střední vzdálenost Země od Slunce, je rovna zhruba 149,6 milionu km.
O samotném tělese Novinky poprvé informovaly na začátku července. Nejprve jsme mohli hovořit pouze o záhadném vesmírném objektu s předběžným neoficiálním označením A11pl3Z. Těleso ale posléze obdrželo nové jméno 3I/ATLAS, resp. C/2025 N1 (ATLAS), protože byla detekována kometární aktivita.
Ta se projevila ve formě tzv. komy (plynný obal obklopující jádro komet) a ohonu, byla poprvé detekována 2. července na základě následných pozorování z několika světových observatoří.
Český snímek mezihvězdného objektu 3I/ATLAS ze začátku července. Je to ona nenápadná tečka uprostřed; čárky jsou rozmazané hvězdy, jelikož dalekohled sledoval právě tento objekt.
K potvrzení, že je objekt mezihvězdný – což nebylo zpočátku jasné –, tedy že přiletěl do naší Sluneční soustavy zvenčí, se používá zejména analýza jeho dráhy a rychlosti.
„Dráha objektu je vůči Slunci silně hyperbolická (tedy neuzavřená křivka), což znamená, že nebyl nikdy součástí naší Sluneční soustavy, ale přiletěl do ní z mezihvězdného prostoru a zase do něj odletí,“ vysvětlil tehdy Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Objekt se navíc pohybuje proti směru pohybu planet ve Sluneční soustavě.
