Článek
„Ve čtvrtek odpoledne jsem měla posezení s učiteli, které pořádáme jednou měsíčně, a položila jsem jim otázku: Co považujete za největší bezpečnostní hrozbu u nás na škole? Je to hrozba z venku, nebo ve škole? Jednomyslná odpověď všech učitelů byla, že do některých tříd se bojí jít,“ uvedla na páteční konferenci Bezpečná škola ředitelka bílinské ZŠ Za Chlumem Barbora Schneiderová.
„Všichni víme, že velkým problémem je agresivní žák a agresivní rodič,“ odpověděla ředitelka na otázku, co považuje za největší aktuální riziko na své škole. Výjimkou podle ní nejsou ani žáci pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek.
Bílinská škola ve vyloučené lokalitě není odrazem běžné základky a s bezpečností se potýká dlouhodobě, zhoršení situace ovšem hlásí i další.
„Od ledna letošního roku k dnešnímu dni máme v Česku 694 incidentů na školách, převážně základních. Z toho je 204 trestných činů, 374 přestupků a 116 ostatních věcí,“ vypočítal ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislav Brejcha.
Za celý loňský rok policie eviduje jen 269 incidentů spojených se školami. Výrazný rozdíl je ale daný i tím, že policie až do loňského roku incidenty nijak speciálně nesledovala a do statistik se dostávaly jen ty nahlášené, například na linku 158.
Mezi nejčastější prohřešky podle něj patří nebezpečné vyhrožování, výtržnictví nebo ublížení na zdraví, ale objevuje se i násilí na skupině obyvatel a jednotlivcích. Agresivita je přitom pro děti a mladistvé forma vyjádření frustrace spíše než prostředek k dosažení nějakého cíle.
„S problémy se setkáváme každý den a souhlasím s tím, že jsou často zevnitř. Roste duševní nepohoda dětí, roste jejich agresivita a s tím musíme dennodenně bojovat,“ potvrdila ředitelka Střední školy elektrotechniky, multimédií a informatiky v Praze Marcela Davídková.
Ředitelé jsou v pasti
Obě ředitelky uvedly, že ředitelé, kteří za bezpečnost žáků nesou zodpovědnost, necítí systematickou podporu. Problémoví žáci nebo jejich rodiče přitom často mohou ohrožovat samotné učitele, a to i mimo školu, případně mohou mít snahu se pomstít.
Opatření, která by školám pomohla, ale vyžadují finance. Na konferenci se mluvilo zejména o investicích do technického zabezpečení a o pracovnících, kteří bezpečí pomáhají zajistit. „Paní na naší vrátnici je 75 let a přivydělává si k důchodu. Kdyby došlo k nějakému problému, tak určitě nebude zajišťovat bezpečí,“ uvedla Davídková.
Školy také volají po větších pravomocích, které by jim například umožnily převést problémového žáka na distanční výuku, aby neohrožoval své okolí.
Se zhoršující psychikou dětí mohou pomoci také školní psychologové, kterých je ovšem dlouhodobý nedostatek. Školy a policie tak apelují na zodpovědnost rodičů. „Naprosto klíčové je rodinné prostředí, konflikty, nedostatek pozornosti a to, jestli se s dítětem někdo baví,“ upozornila vedoucí odboru prevence policie Zuzana Pidrmanová.
