Ve školách už neplatí covidová opatření, končí i roušky. Jak to bude s žáky z Ukrajiny?

Zrušení povinnosti nosit respirátory ve vnitřních prostorech schválila vláda ve středu, lidé je budou muset dále nosit jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách. Změna bude platit od pondělí 14. března.

Ve školách byly respirátory povinné ve společných prostorech, tedy třeba na chodbách, v šatnách nebo jídelnách mimo stravování, stejně tak ve třídách, pokud žáci neseděli v lavicích.

„V tuto chvíli již nejsou žádná plošná opatření platná, tedy je na vyhodnocení každého z Vás, zda je nutné některé náležitosti z (proticovidového) manuálu ve škole, kterou vedete, dodržovat, například pokud máte podezření na nákazu u některého z žáků či zaměstnanců,“ napsal Gazdík ředitelům.

„Platí však, že je nutné ve vztahu ke covidu-19 respektovat obecná pravidla, např. výše uvedené opatření k ochraně dýchacích cest,“ uvedlo MŠMT.

Nošení roušek či respirátorů zůstane po 14. březnu pro žáky povinné jen při jejich cestování veřejnou hromadnou dopravou nebo při praxi ve zdravotnických či sociálních zařízeních. Obecně nebude povinnost nosit ochranu nosu a úst ani třeba na hromadných, kulturních a sportovních akcích. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda o rozvolnění v nošení respirátorů rozhodla na základě doporučení odborníků díky příznivému vývoji epidemie.

Počty nakažených v mezitýdenním srovnání zhruba od začátku února klesaly, ale v tomto týdnu začaly růst. Vysoká zůstává také pozitivita testů. Ve čtvrtek se covid-19 prokázal u 8238 lidí, což je o 163 více než před týdnem.

Gazdík v pátek v dopise ředitelům a zaměstnancům škol poděkoval za jejich práci v době epidemie, kdy výuku komplikovala hygienická opatření či uzavírání škol kvůli šíření nákazy. Zároveň uvedl, že s ohledem na současnou vlnu uprchlíků z Ukrajiny školy ani nyní nečekají lehké časy.

„Byť i já vyhlížel konec pandemie a nástup jara. Bohužel ruská agrese vůči Ukrajině načrtla jiný vývoj, který se úzce dotkne jak naší republiky a občanů, tak i našeho školství,“ konstatoval.

Připomněl, že k začleňování uprchlíků jeho úřad školám poskytuje návody, informace po telefonu, v e-mailové poradně ukrajina@msmt.cz nebo na webu.

„Součástí jsou i základní informace v ukrajinštině, odkazy na ukrajinské kurikulum a učebnice, pohádky nebo třeba na ukrajinskou distanční výuku,“ zmínil a dodal, že další informace nabízí také web Národního pedagogického institutu (NPI).

Poslanci rovněž v pátek schválili ve stavu legislativní nouze trojici předloh na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Týkají se pravidel udělování pobytu či přístupu ke zdravotním a sociálním službám a vzdělání. Návrhy má příští týden projednat ještě Senát.

Konkrétně školská předloha umožní uprchlíkům z Ukrajiny podat přihlášku na maturitní obory středních škol až do 5. dubna. Do nematuritních oborů by se mohli hlásit do 8. dubna. Přijímačky z matematiky, kde jsou i slovní úlohy, by mohli dělat také v ukrajinštině nebo angličtině. Ukrajinským uprchlíkům má být také usnadněno přijímání na české VŠ.

Z předlohy dále vyplývá, že ředitelé spádových základních a mateřských škol by měli ihned podle návrhu v případě nedostatečné kapacity pro přijetí dětí z Ukrajiny informovat zřizovatele. Pokud by zřizovatel pro dítě s povinnou docházkou nemohl určit jinou školu, měl by kontaktovat krajský úřad, který by stanovil školu náhradní.

„Pro příchozí ukrajinské děti platí naprosto stejná pravidla jako pro české děti,“ řekl na plénu ministr školství Petr Gazdík (STAN). Odkazoval na to, že pro přijetí do mateřské školy jsou na rozdíl od povinné školní docházky nutná veškerá očkování. Ministerstvo bude doporučovat, aby ukrajinské děti prošly lékařskými prohlídkami, ideálně na školní půdě.

Na základě pozměňovacího návrhu poslanců koalice a hnutí ANO budou smět školy také navýšit své kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci do konce letošního srpna i ukrajinští pedagogové, kteří by nesplňovali podmínku znalosti češtiny.

Stanovila se též lhůta pro zápis ukrajinských dětí do mateřských a základních škol od 1. června do 15. července. Možnost přihlásit ukrajinské děti do MŠ a ZŠ až od června do poloviny července má poskytnout jejich rodičům delší čas na rozhodnutí, jestli zůstanou v Česku, a zda je tedy na místě začlenění dětí, které mají zahájit povinnou školní docházku. Rodiče českých dětí by se tak podle Gazdíka neměli obávat, že pro jejich potomky nebude ve školách a školkách místo kvůli ukrajinským dětem.

Zákon počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v nich by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu.

Ve třídě školky smí být podle vyhlášek MŠMT nejvýše 24 dětí, ve třídě ZŠ a SŠ 30 žáků a v přípravné třídě ZŠ 15. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a nejvyšší povolený počet žáků ve třídě navýšit ještě o čtyři. Podle zvláštního zákona by škola mohla kvůli vzdělávání cizinců požádat o navýšení své dosavadní kapacity na maximální možnou bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu, které jsou jinak třeba.

„Většina škol je skoro plná. Kupříkladu průměrný počet dětí na třídu MŠ byl v ČR 22. Maximum je 24, výjimka 28. Moc nových dětí z Ukrajiny tedy přijmout nemohou,“ vyjádřil se k tomu pro Novinky předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Podle nedávných slov mluvčí ministerstva školství Anety Lednové v současnosti není možné odhadnout, kolik s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do Česka přijde vyučujících. Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který spolupracuje na projektu ukrajinských jednotřídek v ČR, v pondělí uvedl, že svou pomoc s výukou dětí uprchlíků nabídly už desítky dobrovolníků. Jsou mezi nimi studenti, učitelé a další lidé s pedagogickými zkušenostmi z Ukrajiny.

Školy tak mohou zaměstnat učitele z Ukrajiny (kvůli ukrajinským dětem) na výjimku ze zákona. Speciální finance na jejich případné zaměstnání však školy zatím nedostávají.

„Teprve včera (ve čtvrtek) se schválil státní rozpočet na rok 2022. Ten nijak nezohledňuje, že už přišlo do ČR přes 100 tisíc dětí,“ poznamenal Sárközi.

Existuje ale podle něj projekt od NPI, kde škola může požádat o finance na pracovníka pro práci s cizinci. „To už funguje delší dobu. Je to ale jen 10 tisíc korun a pouze na jeden měsíc,“ dodal.

„Učitelky z Ukrajiny mohou školy buď zaplatit z peněz na odměny a další nenárokové složky platů, nebo jim může dát peníze navíc zřizovatel školy, což je obec. V Praze městská část. Takže ano, třídy se naplní na maximálně možný počet žáků, ale školy na to zatím od státu nedostanou žádné peníze navíc. Naopak dostanou o jednu miliardu korun méně na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje – pozn. red.),“ uzavřel svůj poněkud kritický pohled.