Sněmovna zřejmě schválí zakotvení objemu peněz na platy učitelů. Novela řeší i nepedagogy

Vysokoškoláci navíc budou moci učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách i bez učitelského vzdělání.

Objem peněz na platy učitelů má být od roku 2024 stanoven zákonem na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Konkrétní výši tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením.

V roce 2024 by bylo nutné podle důvodové zprávy k novele zajistit průměrný plat pedagogického pracovníka 55 575 korun za měsíc, tedy o 10 168 Kč vyšší, než byl plat rozpočtovaný na loňský rok.

Ve výboru se vedla debata zejména o zavedení možnosti učit odborně vzdělaným nepedagogům a o zakotvení pozice školského logopeda.

S otevřením učitelské profese lidem bez pedagogického vzdělání nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky. Poslanec SPD Zdeněk Kettner ve výboru neprosadil pozměňovací návrh na vyškrtnutí této části novely, jež podle něho povede k „deprofesionalizaci učitelství“.

„Mluvíme o tom, jak snížit počet nekvalifikovaných pedagogů,“ oponoval zpravodaj Pavel Klíma (TOP 09). Poslanec STAN Jan Berki připomněl, že takoví učitelé si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit.

Výbor odmítl také úpravu předsedy Ivo Vondráka (ANO), jež by nahradila pojem školského logopeda pojmem speciální pedagog pro vady komunikace. Nepřistoupil tak na argumenty, podle nichž si veřejnost bude plést školské a klinické logopedy.

Pojmenování školský logoped kritizuje Asociace klinických logopedů ČR, která už dříve podpořila Vondrákův návrh. „Termín školský logoped může vnést chaos mezi občany, protože nejsou schopni rozlišit, kdo je zodpovědný za diagnostiku a terapii a kdo je zodpovědný za výchovně-vzdělávací intervenci,“ uvedla za profesní organizaci, která sdružuje asi 900 lidí, Barbora Richtrová.

Podle ní se přitom bude nové označení týkat asi stovky pracovníků speciálně pedagogických center.

Předsedkyně Asociace logopedů ve školství Pavla Lukáčová ČTK už dříve sdělila, že novela vymezuje kvalifikační předpoklady logopedů pracujících ve školství a v zákoně ukotvuje profesi školského logopeda, se kterým se podle ní v českých školách lze setkat od roku 1990. „Přídomek ‚školský‘ plně a dostatečně resortně vymezuje působnost. Školský logoped nemá ambice působit nikde jinde než ve školství,“ míní.

Logoped ve školství nyní odbornou kvalifikaci získává studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a splněním státní závěrečné zkoušky z logopedie a surdopedie. Logopedi ve zdravotnictví v současnosti navíc musejí absolvovat postgraduální tříleté specializační studium.

Členové sněmovního školského výboru naopak podpořili na návrh skupiny koaličních poslanců posílení pravomoci ředitelů škol ve vztahu k metodám, formám a prostředkům vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení.

Výbor chce také rozšířit působnost provázejících učitelů na účastníky studia pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy. K dalšímu vzdělávání učitelů doporučil výbor zařadit na návrh skupiny vládních poslanců vedle samostudia také neformální vzdělávání a sdílení zkušeností.

Vládní předlohu ocenil na jednání sněmovního výboru předseda senátního školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09). Problémy při projednávání novely v horní komoře neočekává.