Odbory a vědci přišli s peticí proti návrhu změn pravomocí výzkumných ústavů

Uspořádali navíc petici, jak sdělili v pondělní tiskové zprávě. Petici podepsalo zatím (do úterního poledne - pozn. red.) přes 1000 výzkumníků a výzkumnic a dalších expertů.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) v reakci ČTK řekla, že se na novele ještě pracuje a je důsledně diskutována se všemi zřizovateli.

Členové vlády už dřív uvedli, že se kvůli ozdravení financí zaměří i na výzkumné ústavy a jejich případné slučování či rušení. Langšádlová nedávno zmínila, že resorty by si měly upřesnit, co potřebují zkoumat. Podle toho by nastavily své výzkumné instituce, nebo využily výzkum vysokých škol.

Např. ministerstvo zemědělství zřizuje sedm výzkumných ústavů, další resorty jich mají méně.

Podle autorů petice by se novela, kterou zveřejnilo na svém webu fórum Věda žije, měla dostat do konsolidačního balíčku ve Sněmovně jako poslanecký návrh. Podle předlohy by souhlas rady ústavu s rušením či slučováním nebyl už potřeba. Stačit by mělo, že rada záměr projedná.

Nově by neschvalovala ani výroční zprávy, místo ní by to dělala dozorčí rada. Do ní by zřizovatel mohl jmenovat externí zástupce. Pokud by instituci zřizovalo ministerstvo, mělo by v ní svého představitele.

Zřizovatel by také místo rady ústavu vyhlašoval výběrové řízení na ředitele. Příděl peněz do sociálního fondu by měl být nově poloviční, polovina z této krácené sumy by měla putovat do penzijního spoření pracovníků.

Autoři petice označují doplnění novely do vládního balíčku za přílepek, podle nich s ozdravením financí nesouvisí. Stěžují si na obcházení řádného legislativního procesu bez předchozího připomínkování. Postup považují za skandální a nepřijatelný, popisují ho jako „akt mocenské zvůle, popření právního státu a nečestné jednání“.

„Novela, na které se ještě pracuje, je důsledně komunikována se všemi zřizovateli v. v. i. (veřejných výzkumných institucí) na úrovni ústředních orgánů státní správy, tedy s příslušnými ministerstvy a s vedením Akademie věd ČR. To, nakolik jsou do přípravy zapojeny samotné v. v. i., záleží na jejich zřizovatelích a na tom, jak je nastavena komunikace mezi nimi a příslušnými v. v. i.,“ reagovala Langšádlová.

Podle ministryně se diskuse o výraznější úpravě této právní normy především u resortních v. v. i. vedou již od roku 2017. Novela podle ní reaguje na doporučení Národní ekonomické rady vlády a svou povahou patří do konsolidačního balíčku. Zároveň podle ní odpovídá programovému prohlášení vlády.

„Cílem připravované novely zákona o v. v. i. je tedy posílení role výzkumných organizací pro řešení výzkumných potřeb státní správy a skrze to i efektivnější využití veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace,“ vysvětlila Langšádlová.

Podle odborářů a zástupců organizací by změny vedly k omezení autonomie ústavů Akademie věd i dalších výzkumných institucí a k posílení zřizovatelů. Pisatelé zmiňují rušení ústavů, politizaci či ovlivňování výzkumu. Obávají se toho, že by vedoucí pozice ve výzkumných institucích mohly sloužit jako „politické trafiky“.

Píšou i o vyvádění majetku. Instituce spravují budovy, pozemky, mají přístroje i práva u duševního vlastnictví. Podle autorů petice mají zřizovatelé kontrolu už nyní. Vydávají a mění zřizovací listiny, jmenují členy dozorčích rad, stanovují výši rozpočtu a dávají souhlas k disponování s majetkem.

„Připravovaná novela řeší úpravu systému, jako ostatně každý zákon. Nezabývá se konkrétními pracovišti. Novela má umožnit zřizovatelům primárně na úrovni ministerstev provést organizační změny tak, aby mohli lépe naplňovat své výzkumné potřeby. O svých výzkumných potřebách, stejně jako o způsobu, jakým mají být naplněny, včetně nastavení komunikace s resortními v. v. i., musí ale rozhodovat samotní zřizovatelé, nikoli ministryně pro vědu, výzkum a inovace,“ dodala na závěr Langšádlová.