Článek
V posledních letech se podpoře české vědy věnovali čtyři vědečtí diplomaté, a to v Bruselu, Tel Avivu, Tchaj-peji a Washingtonu. Ministerstvo ale nyní plánuje zapojit do agendy vědecké diplomacie také pracovníky českých ambasád, kteří v zahraničí již působí na pozicích ekonomických diplomatů. Celkem by se mělo jednat asi o 110 diplomatů.
„Nechceme dělat vědu, nechceme podnikat, ale chceme pomoci těm, co se tím už zabývají. Musíme slyšet, co je jejich zájmem a jak jim můžeme pomoci. Aby firmy věděly, že na MZV mají partnera, a diplomaté aby věděli, že je to pro nás důležité téma,“ vysvětlil náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS).
„Jde o vyhledávání příležitostí. Rádi se poté připojíme a zprostředkujeme kontakt,“ dodal.
První český studentský satelit by měl umožnit výzkum buněk ve vesmíru. Projekt ocenila ESA
Do konce června chce odbor zmapovat, kde leží největší potenciál české vědy a výzkumu. Díky vědeckým diplomatům pak zkoordinuje spolupráci mezi českými akademiky, výzkumníky a firmami se zahraniční sítí. Cílem nového odboru tak bude sbírat informace o zájmech a potřebách vědeckých institucí a firem a následně je předat diplomatům působícím v zahraničí, kteří se mohou obrátit na potenciální partnery.
Ministerstvo si od toho nicméně slibuje, že spolupráce bude probíhat oboustranně.
„Pokud vidíme dobré know-how, co se dělá někde jinde, tak jedním z úkolů ambasád bude, aby to přenesly do českého prostředí,“ přiblížil ředitel odboru ekonomicko-vědecké diplomacie Marek Svoboda. „Vidíme v tom do budoucna obrovskou příležitost pro českou ekonomiku,“ poznamenal.
Počet pracovníků ministerstvo nenavyšuje
Šéfkou nového oddělení vědecké diplomacie se stala Kateřina Joselová, diplomatka, která na ministerstvu již řadu let působí v sekci udržitelnosti. Rozšíří tak svoji agendu. Ministerstvo zároveň upozornilo na to, že vznik nového oddělení vychází z vlastních personálních úspor a nevyžaduje tak zvyšování počtu pracovníků.
„Příprava ekonomických diplomatů je do jisté míry reakcí na to, že neplánujeme zvýšit počet vědeckých diplomatů,“ konstatoval Kozák.
Lipavský vysvětloval Indům, že je potřeba Rusko izolovat. Oni to vidí jinak
Odbor také úzce spolupracuje s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou (TOP 09), a to např. v otázce působení českých vysokých škol v zahraničí. Pod jejím vedením také vznikne společná nabídka české vědy a výzkumu pro zahraničí, která bude mít podobu katalogu a na jejím vzniku se budou podílet také další česká ministerstva.
Vysoké školy by zavedení průmyslových doktorátů uvítaly
Česku se daří ve výzkumu technologií
Největší potenciál vidí resort zahraničí v moderních technologiích, kde české firmy patří mezi světové špičky a již spolupracují například s firmami z Tchaj-wanu. Dobře si z pohledu mezinárodní prestiže vedou také české firmy specializující se na oblast zdravotnictví a na automobilový průmysl.
Úřad ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) dále plánuje připravit tzv. Mapu globálních oborových příležitostí, která bude obsahovat informace o výzkumných a vědeckých příležitostech pro české akademiky, výzkumníky a firmy. Ambasády pak v průběhu roku představí projekty ekonomické diplomacie.
Česko se chce podílet nejen na letu na Měsíc. Vláda schválila přistoupení k iniciativě USA
V minulosti se vědecká diplomacie již několikrát podílela na českých úspěších v zahraničí. Známý je příklad české firmy Unicorn, která dodala platformu pro řízení nabíjení elektromobilů ve švédském Göteborgu.
Vědecké výzkumné centrum ELI Beamlines specializující se na laserovou techniku zase navázalo spolupráci s tchajwanskou univerzitou Tamkang. Ta chce českou technologii využít k léčbě rakoviny kůže a prsu.
Úspěšné je i působení českých firem v Izraeli, kupříkladu v oblasti navádění a řízení letounů spolupracuje Vysoké učení technické (VUT) v Brně s izraelskou univerzitou Technion.
Servisy jsou připravené, překážkou je infrastruktura, říká Škoda o elektromobilitě
